17 C 93/2023-104 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení 39 810,78 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že původní věřitel, společnost [právnická osoba], dále jen původní věřitel, uzavřel se žalovaným dne [datum] Smlouvu o úvěru [číslo] na základě které žalovanému poskytl finanční prostředky ve výši 40 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit v pravidelných 72 měsíčních splátkách po 971,16 Kč. Jelikož žalovaný svou povinnost nesplnil a nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas, požaduje žalobkyně přiznat částku jistiny ve výši 37 870,78 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 2 689,30 Kč, smluvní poplatky ve výši 1 940 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 422,26 Kč, úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 39 810,78 Kč od [datum] do zaplacení, smluvní úrok ve výši 16,70 % ročně z částky 37 870,78 Kč od [datum] do zaplacení. K postoupení pohledávky na žalobkyni pak došlo na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. 2. Ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně doplnila, že vycházela z údajů poskytnutých žalovaným v Žádosti o úvěr ze dne [datum], kde uvedl měsíční příjem ve výši 19 000 Kč s tím, že je zaměstnán na smlouvu na dobu neurčitou a celkové měsíční příjmy domácnosti dosahují částky 40 000 Kč. V rámci hodnocení žádosti o úvěr žalobkyně vycházela z informací dostupných v interních a externích databází, z bankovního a nebankovního registru klientských informací, insolvenčního rejstříku, databáze MVČR. Zjištěné informace porovnávala s historickými daty ČSÚ, čímž získala částku disponibilních zdrojů žalovaného. Z interních zdrojů dále zjistila, že žalovaný nemá v době podání žádosti o úvěr žádné další závazky. 3. Právní zástupce žalobkyně se k jednání řádně dostavil. Žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání nedostavil a nepožádal ani o odročení jednání, a proto soud věc projednal a rozhodl bez jeho přítomnosti dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen o.s.ř., vycházeje přitom z obsahu spisu a z označených důkazů. Předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno náhradním způsobem (§ 49 odst. 4 o.s.ř.). 4. Z žádosti o úvěr bylo zjištěno, že žalovaný dne [datum] podal žádost o poskytnutí úvěru ve výši 40 000 Kč, který měl být splacen v pravidelných měsíčních splátkách. Žádost je označena pod č. [anonymizováno]. Z vysvětlení pojmů a předsmluvních informací plyne, že s žalovaným bylo dne [datum] jednáno o poskytnutí úvěru ve výši 40 000 Kč, který měl být splácen v pravidelných měsíčních splátkách spolu s úrokem. 5. Z listiny - vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti plyne, že původní věřitel žádosti o úvěr vyhověl pod [číslo]. Žalovaný vyplnil podrobnosti ke svým osobním poměrům, a bylo zjištěno, že ke dni žádosti o úvěr měl další 4 závazky, které měl splácet. 6. Z výpisu z běžného účtu [číslo] za měsíc srpen 2021 plyne, že žalovanému byla na účet připsána částka 40 000 Kč označená jako čerpání úvěru [číslo]. Majitelem účtu je uveden žalovaný. 7. Z výpisu z úvěrového účtu se podává, že dne [datum] byla z účtu odečtena částka celkem 40 000 Kč označená pod variabilním symbolem [číslo]. Na účet byly připsány platby v celkové výši 8 059 Kč, označené jako řádná splátka úvěru, naposledy dne [datum]. Příchozí platby přišly z účtu [číslo]. Majitelem účtu je uveden žalovaný. 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] plyne, že mezi žalobkyní a původním věřitelem byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek. Dle seznamu postoupených pohledávek byla na žalobkyni postoupena též pohledávka za žalovaným. 9. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Původní věřitel poskytl žalovanému částku 40 000 Kč, a to převodem na jeho účet č. [číslo]. Žalovaný původnímu věřiteli vrátil částku 8 059 Kč. 10. Žalobkyně nepředložila důkazy prokazující, že by před právním jednáním směřujícím k uzavření smluvního vztahu se žalovaným byla řádně posuzována úvěruschopnost žalovaného, resp. tyto důkazy, informace vyplněné žalovaným, lustrace závazků žalovaného, výpis z běžného účtu žalovaného z 8/ 2021 a výpis z úvěrového účtu, jsou pro závěr o řádném zkoumání úvěruschopnosti žalovaného nedostačující. Žalobkyně nepředložila žádný důkaz o příjmech žalovaného ani o jeho výdajích, přičemž se nelze spoléhat pouze na informace získané pouze od žalovaného. 11. Soud při jednání vyzval žalobkyni dle § 118a odst. 3 o.s.ř., aby označila a předložila důkazy k prokázání tvrzení o řádném posuzování úvěruschopnosti žalovaného s poučením o nesplnění této výzvy, žalobkyně však žádné důkazy neoznačila ani nepředložila. 12. Soud posoudil věc po právní stránce následovně. Dne [datum] původní věřitel a žalovaný, coby spotřebitel, projevili vůli uzavřít smlouvu o úvěru, a proto se jejich právní vztah řídí ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, dále jen z.s.ú. Původního věřitele stíhala před uzavřením smluvního vztahu se žalovaným povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 86 odst. 1 z.s.ú. Žalobkyně však v řízení neprokázala, že původní věřitel v rámci předsmluvních povinností postupoval s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti, což má za následek neplatnost smluvního vztahu podle § 87 odst. 1 z.s.ú. Soud k neplatnosti přihlédl i bez námitky žalovaného z úřední povinnosti (absolutní neplatnost u smluv uzavřených před datem [datum] se dovozuje například z rozsudku Soudního dvora EU ze dne [datum] ve věci C [číslo]). 13. Žalobkyně tak má ze žalovaného nároku právo na vrácení jistiny v souladu s § 87 odst. 1, třetí věta, z.s.ú. (speciální ustanovení k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení dle § [číslo] věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o.z.), avšak již nikoli na zbývající částky žalovaného nároku, tj. smluvního úroku a poplatků, včetně zákonných úroků z prodlení podle § 1970 o. z. Je tomu tak proto, že nárok na úroky z prodlení vzniká teprve v okamžiku prodlení žalovaného, avšak žalovaný v době rozhodování soudu nebyl v prodlení s vrácením jistiny. Prodlení s vrácením jistiny se v tomto případě neodvíjí od výzvy věřitele, ale, jak stanovuje § 87 odst. 1 z.s.ú., od doby přiměřené možnostem spotřebitele, tedy nové doby splatnosti dohodnuté účastníky anebo určené soudem (viz obdobně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. [spisová značka]). 14. Vzhledem k výše uvedenému byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 31 941 Kč (40 000 Kč – 8 059 Kč). Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1, věta za středníkem, o.s.ř. ve spojení s § 87 odst. 1 a 2 z.s.ú. v délce tří dnů, protože ze spisu nevyplývají žádné skutečnosti odůvodňující odchýlení se od této obecné pariční lhůty. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Procesně úspěšná byla žalobkyně v částce 31 941 Kč a žalovaný v částce 24 048,36 Kč (zbývající část žalované jistiny ve výši 5 929,78 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 2 689,30 Kč, smluvní poplatky ve výši 1 940 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ke dni [datum] ve výši 1 422,26 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 37 870,78 Kč (po částečném zpětvzetí) od [datum] do [datum], tedy ve výši 4 622,31 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 940 Kč od [datum] do [datum], tedy ve výši 236, 79 Kč a smluvní úrok 16,70 % ročně z částky 37 870,78 Kč od [datum] do [datum], tedy ve výši 7 208,11 Kč. Úspěch žalobkyně lze vyjádřit jako 57,05 % a úspěch žalovaného jako 42,95 %. Žalobkyni tak náleží náhrada nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva ve výši 14,10 % z částky 5 808 Kč, tedy v částce 819 Kč. Celkové náklady 5 808 Kč sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 593 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů ve výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a dále odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a.t. z tarifní hodnoty 39 810,78 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. (účast při jednání) ve výši 2 700 Kč včetně paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4 800 Kč ve výši 1 008 Kč.