29 C 135/2023-16 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala vydání soudního rozhodnutí, kterým soud uložil žalované zaplatit ji částku 25 481,05 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi žalovanou a předchůdcem žalobkyně [příjmení] [příjmení] [jméno] and [právnická osoba], došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o úvěru č. [anonymizováno] [bankovní účet], na základě které byl žalované poskytnut kontokorentní úvěr až do výše 5 000 Kč. Žalovaná se zavázala hradit poskytnutý úvěr měsíčními splátkami ve výši dle smlouvy spolu s úrokem ve výši 18 % p.a. a dále poplatky ve výši dle Smlouvy a Sazebníku. Vzhledem k tomu, že úvěr nebyl řádně splácen, banka úvěr zesplatnila ke dni [datum]. Pohledávka za žalovanou vyplývající z výše uvedené smlouvy o úvěru byla ze strany banky postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovaná částka představuje dlužnou jistinu 25 481,05 Kč. Po nabytí pohledávky žalobkyně vyzvala žalovanou dopisem ze dne [datum] k tomu, aby svůj závazek uhradila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, v řízení zůstala nečinná. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 o.s.ř.) v rozsahu účastníky uplatněných tvrzení a důkazů (§ 101 odst. 1 písm. a) a b) o.s.ř.). Za situace, kdy žalovaná strana zůstala v řízení nečinná, tak soud vycházel z tvrzení žalobkyně a jím navržených a soudem provedených důkazů a rozhodl na základě takto zjištěného skutkového stavu. 3. Protože věc bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (§ 115a o.s.ř.) a stanovil jim lhůtu k vyjádření. Současně soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili, a proto soud rozhodl bez nařízení jednání. 4. Soud z předložených listinných důkazů zjistil následující skutkový stav věci. Mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně, [právnická osoba] [příjmení] [jméno] and [právnická osoba], byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru č. [anonymizováno] [bankovní účet]. Nedílnou součástí smlouvy byly Obecné obchodní podmínky, Produktové podmínky pro úvěry a Sazebník poplatků. Podle této smlouvy poskytl předchůdce žalobkyně žalované kontokorentní úvěr ve výši 5 000 Kč úvěrového limitu. Úvěr, včetně úroku 18 % ročně měl být splácen a splacen se splácí průběžně, a to vkladem v jakéhokoliv výši ve prospěch účtu žalované. Ze Souhrnného výpisu úvěrového účtu bylo zjištěno, že žalovaná přestala hradit splátky řádně a včas. Žalovaná byla proto předchůdcem žalobkyně dopisem ze dne [datum] upozorněna na dlužné splátky a vyzvána k jejich úhradě do [datum] s tím, že v případě nesplnění výzvy a nezaplacení částky 18 219,32 Kč a nákladů 800 Kč, může dojít ze strany předchůdce žalobkyně k prohlášení úvěru za okamžitě splatný. Žalovaná nijak nereagovala, předchůdce žalobkyně proto dopisem ze dne [datum] oznámila žalované, že ke dni [datum] došlo k zesplatnění úvěru. Ze Souhrnného výpisu úvěrového účtu je zřejmé, že žalovaná dluží ke dni zesplatnění na jistině úvěru 25 481,05 Kč. Z výpisu je rovněž zřejmé účtování poplatků souvisejících s úvěrem. Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], jejíž součástí byla Příloha – seznam pohledávek, postoupena na žalobkyni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem ze dne [datum]. Z„ přehledu pohledávky“ ke Smlouvě o postoupení pohledávek je zřejmé, že žalovaná dluží žalobkyni na jistině 25 418,05 Kč. Dopisem ze dne [datum] označeném jako„ Předžalobní upomínka“ byla žalovaná žalobkyní dodatečně vyzvána k úhradě dluhu. Dle informačního systému České pošty byla Výzva odeslána dne [datum]. 5. Po právní stránce soud posuzoval věc podle ustanovení smlouvy o úvěru podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Dle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 7. Dle § 1802 věty prvé o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Dle § 1803 o. z. se má za to, že se ujednaná výše úroků týká ročního období. Dle § 1804 o. z., není-li doba placení úroků ujednána, platí se úroky s jistinou a je-li listina splatná později než za rok, platí se úroky ročně pozadu. Dle § 1806 věty prvé o. z. úroky z úroků lze požadovat, bylo-li to ujednáno. 8. Dle ustanovení § 1879 odst. 1 NOZ věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. Dle § 1880 NOZ s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva a povinnosti s ní spojená. Podle § 1882 odst. 1 NOZ dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli nebo se s ním jinak vyrovná. 9. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 10. Dle § 1969 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení, vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. 11. Posouzením všech žalobkyní předložených listinných důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř.), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.), co učinili nesporným (§ 120 odst. 3 o. s. ř.), dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. 12. V předmětné věci bylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“ či„ o.z.“). Žalované byl úvěr poskytnut a žalovaná jej měla vrátit. Na základě včleňovací doložky ve smlouvě se její součástí staly i obchodní podmínky předchůdce žalobkyně (§ 1751 o.z.). Žalovaná tyto předložené listiny nezpochybnila, ani nenamítala, že by se s nimi neseznámila a nebyly součástí smlouvy. Bylo na žalované, aby prokázala, že k prodlení s vrácením úvěru, jak bylo sjednáno, nedošlo, že úvěr vrátila, popř. že dluh zanikl jinak (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29.4.2010 sp. zn. 33 Cdo 4378/2008). Žalovaná nic takového v řízení netvrdila, žádné námitky nevznesla a vrácení úvěru neprokázala. Žalovaná se ve smlouvě zavázala rovněž k hrazení poplatků. Ani ohledně tohoto dluhu žalovaná žádné námitky nevznesla, ani netvrdila a neprokázala, že by dlužné poplatky uhradila či dluh jinak zanikl. Jelikož pohledávku žalovaná předchůdci žalobkyni, ani žalobkyni na nějž pohledávka za žalovanou přešla platně uzavřenou smlouvou o postoupení pohledávek podle ustanovení § 1879, § 1880 odst. 1 o.z., do současné doby neuhradila beze zbytku, a to ani na základě výzvy k zaplacení, shledal soud pohledávku žalobkyně do žalované částky oprávněnou a žalobě zcela vyhověl. 13. Nárok na úrok z prodlení pak vzniká ze zákona okamžikem prodlení s placením. Žalovaná neprokázala, že dluh splnila řádně a včas, a věřiteli tak vznikl rovněž nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o.z.). Úrok z prodlení náleží ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ke dni okamžiku prodlení. 14. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 2 472 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 020 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 25 481,05 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Náhrada nákladů je dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta, který zastupoval účastníka, jemuž byla přiznána náhrada nákladů řízení. 15. Při posouzení oprávněnosti náhrady nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 14b a.t. neboť z obsahu návrhu je z