29 C 239/2023-15 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal zaplacení částky 111 869,50 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 19 785,44 Kč, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 109 458,90 Kč od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 794,45 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 111 869,50 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobce žalobu odůvodnil především tím, že s žalovanou uzavřel dne [datum] smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Součástí Smlouvy byly úvěrové podmínky (dále jen„ ÚP“). V průběhu trvání úvěrového vztahu bylo v souladu se Smlouvou a ÚP možno měnit výši sjednaného úvěrového rámce. Sjednaný úvěrový rámec činil 110 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splácet v pravidelných měsíčných splátkách ve výši stanovené na 2, 76 % z výše sjednaného úvěrového rámce. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaná celkem načerpala částku 114 600 Kč, na poskytnutý úvěr uhradila 40 700 Kč. Žalovaná nehradila řádně a včas, žalobce tak využil svého oprávnění sjednaného v odst. 6.1 ÚP a úvěr ke dni [datum] zesplatnil. Žalovaná byla následně dopisem ze dne [datum] vyzvána k splacení celého úvěru. Žalobce eviduje za žalovanou pohledávku ve výši 111 869,50 Kč, sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 109 458,90 Kč, poplatků ve výši 810,60 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 600 Kč a smluvních pokut ve výši 1 000 Kč. [příjmení] ve výši 810,60 Kč označená žalobcem jako dlužné pojistné je součtem neuhrazených poplatků za pojištění, když se jedná celkem o poplatků za pojištění ve výši 270,20 Kč, zahrnutých vždy v jednotlivých splátkách (konkrétně splátka [číslo] [číslo] [číslo]). Náklady na vymáhání ve výši 600 Kč vyplývají ze smlouvy a podkapitoly 7.1 ÚP. Smluvní pokutu ve výši 1 000 Kč žalobce uplatňuje na základě Smlouvy a podkapitoly hl. 9 § 1ÚP. Příslušenství pak představuje kapitalizovaný úrok ve výši 19 785,44 Kč, když se jedná o součet zbylých nesplacených úroků vynesených v jednotlivých předepsaných splátkách do zesplatnění úvěru a kapitalizovaného úroku z jistiny ve výši 27, 88 % ročně, ode dne po zesplatnění ke dni podání žaloby, úrok ve výši 27, 88 % ročně z částky 109 458,90 od [datum] do zaplacení, dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3 794,45 Kč od 15. dne po zesplatnění úvěru do dne sepsání žalobního návrhu a dále zákonný úrok z prodlení z částky 111 869,50 Kč od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaná zůstala v řízení nečinná, její stanovisko k žalobou uplatněnému nároku nebylo zjištěno. 3. Jelikož bylo možné věc rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovanou, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaná se k této výzvě nevyjádřila. Má se tak za to, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek a souhlasí s ním. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Soud proto rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Z listinných důkazů, předložených žalobcem, soud zjistil následující skutečnosti. Mezi žalobcem a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o bezúčelovém revolvingovém úvěru [číslo] na jejímž základě žalobce žalované poskytoval finanční prostředky. Z listiny označené jako„ výpis čerpání, splátek a úhrad“ bylo zjištěno, že výše úvěru byla mezi účastníky sjednána až do výše 110 000 Kč. Z uvedené listiny dále vyplývá, že žalovaná žalobci na vyčerpané jistině dluží částku 109 458,90 Kč. Žalovaná se na druhé straně zavázala poskytnuté peněžní prostředky žalobci vrátit v pravidelných splátkách. Ve Smlouvě sjednaná výše měsíční splátky činila nejméně 2,76 % z dlužné částky. Výše pravidelné měsíční splátky se tak měnila v závislosti na výši nesplacené dlužné částky. Nedílnou součástí Smlouvy byly Úvěrové podmínky společnosti [právnická osoba] Součástí Smlouvy a úvěrových podmínek bylo ujednání o smluvní pokutě pro případ opoždění se se zaplacením splátky, ve výši 500 Kč. 5. Vzhledem k tomu, že se žalovaná k žalobě nevyjádřila, neunesla břemeno tvrzení, pokud jde o zaplacení dlužné částky či jiný způsob zániku jeho závazku. Soud proto vycházel z žalobního tvrzení, že dluh nebyl žalovanou stranou dosud uhrazen, ani jinak nezanikl. 6. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“ se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Dle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 8. Dle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 9. Posouzením všech předložených důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř.), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. 10. Žalovaná porušila ve smlouvě sjednané podmínky a úvěrovanou částku s poplatky žalobci nezaplatila (prokázáno výpisem z úvěrového účtu). Žalobce prokázal existenci pohledávek i jejich výši. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, neuvedla na svoji obranu ničeho, nesporoval tvrzení žalobce, pokud jde o zaplacení dlužných částek ani netvrdila jiný způsob zániku dluhu. Jelikož soud shledal pohledávku žalobce oprávněnou jak do jistiny, stejně tak i pokud jde o sjednané poplatky související s čerpáním úvěru, podané žalobě vyhověl. 11. Protože se žalovaná svým jednáním dostala do prodlení s placením peněžitého závazku, má žalobce v souladu s § 1970 občanského zákoníku nárok i na úrok z prodlení. Protože žalobce požadoval výši úroků z prodlení v souladu s nař. vl. [číslo] Sb., je její nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 25 093,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 475 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 111 869,50 Kč sestávající z částky 5 580 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 5 580 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 5 580 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 17 040 Kč ve výši 3 578,40 Kč. Náhrada nákladů je dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta, který zastupoval účastníka, jemuž byla přiznána náhrada nákladů řízení. 13. Protože je zástupce plátce daně z přidané hodnoty, patří podle § 137 odst. 3 o. s. ř. k nákladům řízení rovněž částka odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny a z náhrad odvést podle zákona o dani z přidané hodnoty. Celkem tedy úspěšné straně náleží náhrada nákladů ve výši uvedené ve výroku. 14. Protože byl účastník, jemuž náleží náhrada nákladů řízení, zastoupen advokátem, bylo uloženo zaplatit tuto náhradu k rukám tohoto zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). 15. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.