32 C 119/2023-34 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení 24.376 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že původní věřitel, společnost [právnická osoba], uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 12 000 Kč. Žalovaný následně využil svého práva na navýšení úvěru a čerpal úvěr v celkové výši 20 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne [datum]. Žalovaný úvěr čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Původní věřitel úvěr žalovanému vyplatil převodem z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného [bankovní účet]. Platby úvěru byly identifikovány uvedením variabilního symbolu [číslo]. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou dluhu do sjednaného data, a proto byl původním věřitelem opakovaně vyzýván k úhradě dluhu. Žalovaný se tak prokazatelně dostal do prodlení úhradou celého úvěru dne [datum]. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka v celkové výši 24.376 Kč Kč, skládající se z celkové nesplacené jistiny úvěru ve výši 20 000 Kč a ze smluvního úroku, který byl sjednán ve výši 4376 Kč, to vše spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení od následujícího dne po datu splatnosti úvěru z jistiny úvěru. 2. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobce uvedl, že tato byla vyhodnocena na základě tvrzení dlužníka o příjmech a výdajích, žalobce nedisponuje příslušnou dokumentací ohledně lustrace v databázích dlužnických registrů a tvrzených příjmech a výdajích. Žalovaný dle obchodních podmínek prohlásil, že není v prodlení se splacením jakéhokoliv dluhu vůči jakékoliv třetí osobě, není si vědom, že by byl evidován v žádné z databází dlužníků nebo databází pro tvorbu úvěrové historie. Zejména pak v interní databázi věřitele, v insolvenčním rejstříku, v centrální evidenci exekucí, či v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra ČR a nejsou mu známy žádné okolnosti, které by mohly mít podstatný nepříznivý dopad na plnění jeho dluhů a povinností. 3. Žalobce se z nařízeného jednání omluvil. Žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání nedostavil a nepožádal ani o odročení jednání, a proto soud věc projednal a rozhodl bez jeho přítomnosti dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen o.s.ř., vycházeje přitom z obsahu spisu a z označených důkazů. Předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno náhradním způsobem (§ 49 odst. 4 o.s.ř.) 4. Ze smlouvy ze dne [datum] bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobce, společnost [právnická osoba], vyhotovila smlouvu o úvěru [číslo] obsahující závazek právní předchůdkyně žalobce poskytnout žalovanému částku [částka] na účet č. [bankovní účet] a závazek žalovaného poskytnutou částku vrátit spolu se smluvním úrokem ve výši [částka] do [datum]. 5. Z výpisu z účtu č. [bankovní účet] se podává, že jako majitel tohoto účtu je evidován žalovaný. V období ode dne [datum] do dne [datum] byly na účet žalovaného od společnosti [právnická osoba], č. účtu [číslo] (shodný účet s účtem uvedeným ve smlouvách ze dne [datum] a ze dne [datum]), připsány platby v celkové výši [částka] s označením čísla úvěrové smlouvy ([číslo]) a poznámkou půjčka od [webová adresa] a dodatečná půjčka od [webová adresa]. Z výpisu se dále podává, že žalovaný zaslal právnímu předchůdci žalobkyně celkem 16 629 Kč, a to dne [datum] částku 1 600 Kč, dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka] a dne [datum] částku 2 700 Kč. Všechny platby byly identifikovány číslem úvěrové smlouvy. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek vyplývá, že společnosti [právnická osoba] uzavřela dne [datum] smlouvu se žalobkyní, jejímž předmětem byla mimo jiné pohledávka označená jako [číslo], [jméno] [příjmení], [číslo], [částka]. 7. Z oznámení o postoupení pohledávky a podacího lístku ze dne [datum] vyplývá, že žalovaný byl vyrozuměn o postoupení pohledávky. 8. Žalobkyně nedisponuje důkazy prokazující, že by před právním jednáním směřujícím k uzavření smluvního vztahu se žalovaným byla posuzována úvěruschopnost žalovaného. Soud byl připraven vyzvat žalobkyni při jednání dle § 118a odst. 3 o.s.ř., aby označila a předložila důkazy k prokázání tvrzení o řádném posuzování úvěruschopnosti žalovaného s poučením o nesplnění této výzvy. 9. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně převedla ode dne [datum] do dne [datum] na účet žalovaného celkem částku 60 000 Kč a žalovaný právní předchůdkyni vrátil částku 16 629 Kč. 10. Soud posoudil věc po právní stránce následovně. Dne [datum] a dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně, coby nebankovní poskytovatel úvěru, a žalovaný, coby spotřebitel, projevili vůli uzavřít smlouvu o úvěru, a proto se jejich právní vztah řídí ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, dále jen z.s.ú. Právní předchůdkyni žalobkyně tak stíhala před uzavřením smluvního vztahu se žalovaným povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 86 odst. 1 z.s.ú. Žalobkyně však v řízení neprokázala, že v rámci předsmluvních povinností postupovala s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti, což má za následek neplatnost smluvního vztahu podle § 87 odst. 1 z.s.ú. Soud k neplatnosti přihlédl i bez námitky žalovaného z úřední povinnosti (absolutní neplatnost u smluv uzavřených před datem [datum] se dovozuje například z rozsudku Soudního dvora EU ze dne [datum] ve věci C [číslo]). 11. Žalobkyně má proto ze žalovaného nároku právo na vrácení zbývající části jistiny v souladu s § 87 odst. 1, třetí věta, z.s.ú. (speciálním ustanovením k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení dle § [číslo] věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o.z.), avšak již nikoli na zbývající částky žalovaného nároku, a to včetně zákonných úroků z prodlení podle § 1970 o.z. Je tomu tak proto, že nárok na úrok z prodlení vzniká teprve v okamžiku prodlení žalovaného, avšak žalovaný v době rozhodování soudu není v prodlení s vrácením jistiny. Prodlení s vrácením jistiny se v tomto případě neodvíjí od výzvy věřitele, ale, jak stanovuje § 87 odst. 1 z.s.ú., od doby přiměřené možnostem spotřebitele, tedy nové doby splatnosti dohodnuté účastníky anebo určené soudem (viz obdobně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021). 12. Vzhledem k výše uvedenému byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] ([částka] – 16 629 Kč). Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1, věta za středníkem, o.s.ř. ve spojení s § 87 odst. 1 a 2 z.s.ú. v délce tří dnů, protože ze spisu žádné skutečnosti odůvodňující odchýlení od této obecné pariční lhůty nevyplývají. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Procesně úspěšný byl žalobce v částce 20.000 Kč a žalovaný v částce 8.443 Kč (zbývající část žalovaného nároku včetně zákonných úroků z prodlení z částky [částka] ode dne [datum] do dne vyhlášení rozsudku). Úspěch žalobce lze vyjádřit jako 70 % a úspěch žalovaného 30 %. Žalobci tak náleží náhrada nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva ve výši 40 % z částky 2428 Kč, tedy v částce 971 Kč.