12 C 230/2024-30 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 22 179 Kč a příslušenství v podobě zákonných úroků z prodlení. Podanou žalobu odůvodnila zejména tím, že žalovaná č. , hodnota, způsobila dne , datum, vozidlem , Anonymizováno, , RZ: , SPZ, , jehož vlastníkem a provozovatelem je žalovaný č. , hodnota, , škodu na vozidle , Anonymizováno, , RZ: , SPZ, (dále též jen „poškozené vozidlo“). Ke škodě došlo tím, že žalovaný č. , hodnota, narazil do poškozeného vozidla, v důsledku čehož na něm vznikla škoda. Žalovaní tak porušili § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen „Zákon“) tím, že provozovali vozidlo bez pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla podle tohoto zákona a žalovaný č. , hodnota, ust. § 3 odst. 2 Zákona tím, že jako vlastník tuzemského vozidla neuzavřel pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti. Za takové situace vznikla podle ust. § 24 odst. 2 písm. b) výše citovaného zákona, , právnická osoba, povinnost poskytnout plnění za škodu způsobenou provozem vozidla, a to za současného vzniku regresivního nároku proti žalovaným. Žalobkyně pověřila vyřízením věci společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále jako „likvidátor“). Likvidátor stanovil věcné plnění ve výši , částka, jako náhradu za opravu poškozeného vozidla a ve výši , částka, jako náhradu za půjčovné náhradního vozidla. Žalobce následně vyplatil poškozenému na věcném plnění částku ve výši , částka, a likvidátorovi částku ve výši , částka, jako náhradu vynaložených nákladů při likvidaci předmětné škodní události (tzv. delegační poplatek). Vzhledem k tomu, že žalobce plnil z garančního fondu za žalované to, co měli plnit oni, vznikl mu dle ust. § 24 odst. 9 Zákona nárok na regresní náhradu jedné třetiny, a tedy částky ve výši , částka, . Žalobkyně nejdříve vyzvala žalované uplatněním práva na náhradu plnění podle § 24 odst. 9 Zákona k úhradě dlužné částky a poskytla jim lhůtu k plnění do dne , datum, . Ze strany žalovaných však nebylo uhrazeno ničeho, proto jim byla zaslána předžalobní upomínka ze dne , datum, a , datum, .2. Žalovaní zůstali v řízení nečinní, proti žalobě ničeho nenamítali.3. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalované, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Ani jeden ze žalovaných se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv jim byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. b) o. s. ř., resp. do datové schránky, proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.4. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci: Dne , datum, žalovaná č. , hodnota, zavinil vozidlem , Anonymizováno, , RZ: , SPZ, dopravní nehodu, kterou způsobila poškození automobilu , Anonymizováno, , RZ: , SPZ, . , právnická osoba, způsobila žalovaná č. , hodnota, tím, že nerespektovala přednost v jízdě (prokázáno záznamem o dopravní nehodě). Vlastníkem vozidla , Anonymizováno, , RZ: , SPZ, je žalovaný č. , hodnota, a vozidlo bylo naposledy pojištěno do , datum, . V době dopravní nehody k vozidlu nebylo uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (prokázáno přehledem pojištění vozidla v databázi , Anonymizováno, ). Poškozenému byla společností , jméno FO, , s.r.o. za opravu poškozeného vozidla , Anonymizováno, , RZ: , SPZ, vystavena faktura na částku , částka, a za půjčení náhradního vozidla faktura na částku , částka, (prokázáno fakturou č. , hodnota, a fakturou č. , hodnota, ). Žalobkyně uhradila dne , datum, společnosti , jméno FO, , s.r.o. částku , částka, a částku , částka, a dne , datum, společnosti , právnická osoba, . částku , částka, (prokázáno příslušnými potvrzeními o platbě). Likvidátor stanovil věcné plnění ve výši , částka, jako náhradu za opravu poškozeného vozidla a ve výši , částka, jako náhradu za půjčovné náhradního vozidla (prokázáno Likvidační zprávou č. , Anonymizováno, ). Žalobkyně vyzvala žalované výzvou označenou jako Uplatnění práva na náhradu plnění podle § 24 odst. 9 Zákona k úhradě dlužné částky a poskytla jim lhůtu k plnění do dne , datum, (prokázáno Uplatněním práva na náhradu plnění podle § 24 odst. 9 proti povinnému ze dne , datum, adresovaným zvlášť žalované č. , hodnota, a žalovanému č. , hodnota, včetně informace o zásilce). Žalobkyně vyzvala žalovanou č. , hodnota, k plnění výzvou ze dne , datum, a žalovaného č. , hodnota, výzvou ze dne , datum, (prokázáno předžalobními výzvami včetně dokladů o odeslání).5. Na základě uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 24 odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, ve znění účinném do , datum, (dále jen „zákon o pojištění odpovědnosti“), poskytuje , Anonymizováno, (, právnická osoba, ) z garančního fondu poškozenému plnění za újmu způsobenou provozem vozidla, kterou je povinna nahradit osoba bez pojištění odpovědnosti, byl-li provoz tohoto vozidla podmíněn pojištěním odpovědnosti podle tohoto zákona. Podle § 24 odst. 9 zák. č. 168/1999 Sb. výplatou plnění z garančního fondu vzniká , Anonymizováno, nárok na náhradu jedné třetiny toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. a), b) a g) včetně nákladů na jinou osobu pověřenou , Anonymizováno, vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému nebo uplatněním tohoto práva, nejvýše však , částka, . Vůči pohledávce , Anonymizováno, na náhradu podle věty prvé jsou solidárními dlužníky provozovatel a řidič vozidla, jehož provozem byla způsobena újma; řidič pouze tehdy, pokud má povinnost újmu nahradit. Za podmínek podle § 10 má , Anonymizováno, nárok podle vět prvé a druhé na náhradu toho, co plnila poškozenému včetně nákladů podle věty prvé, bez omezení. Nelze-li určit provozovatele vozidla, je solidárním dlužníkem vůči pohledávce , Anonymizováno, vlastník vozidla. To neplatí pro vlastníka vozidla, jehož pojištění odpovědnosti zaniklo podle § 12 odst. 1 písm. d). , Anonymizováno, je povinna požadovat na příslušném garančním fondu, popřípadě na příslušné , Anonymizováno, pojistitelů náhradu toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. e) nebo formou náhradního plnění podle § 24a odst. 1 písm. c) a § 24b.6. Žalobkyně na základě předložených důkazů prokázala, že žalovaný č. , hodnota, způsobil dopravní nehodu vozidlem, jehož vlastníkem a provozovatelem byl žalovaný č. , hodnota, . Vzhledem k tomu, že k tomuto vozidlu nebylo sjednáno povinné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, vznikla žalobkyni, na základě výše uvedených ustanovení zákona o pojištění odpovědnosti povinnost z garančního fondu poskytnout poškozenému plnění za újmu způsobenou provozem (nepojištěného) vozidla. Následně jí na základě téhož zákona vznikl tzv. regresní nárok na náhradu jedné třetiny toho, co poškozenému plnila, a to jak vůči řidiči (žalovaná č. , hodnota, ), který nehodu zavinil, tak vůči provozovateli a vlastníkovi škodícího vozidla (žalovaný č. , hodnota, ). Žalobkyně svoji povinnost splnila, uhradila poškozenému dopravní nehodou vzniklou škodu a s ní spojené poplatky a vyzval k její náhradě oba žalované. Žalovaní však ničeho neuhradili. Ani jeden ze žalovaných netvrdil ani neprokázal, že by vzniklý dluh uhradil, že jejich povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud z těchto důvodů považuje nárok žalobkyně na zaplacení jí v žalobě uplatněné částky za oprávněný, a uložil žalovaným povinnost tuto částku žalobkyni uhradit.7. Protože žalovaní svoji povinnost k úhradě dlužné částky nesplnili řádně a včas, jsou v prodlení. Žalobkyni proto vznikl v souladu s § 1970 o.z. nárok na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požaduje výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění předcházející návrhu ve věci samé se základním skutkovým a právním rozborem, písemné podání nebo návrh ve věci samé – pod