12 C 250/2023-28 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení do zaplacení z titulu Smlouvy k službě , Anonymizováno, účet (dále jen „Smlouva o , Anonymizováno, účtu. V rámci této služby žalobkyně zřídila žalovanému , Anonymizováno, nákupní účet, přičemž limit odložených plateb žalovaného až činil , částka, s tím, že žalovaný mohl čerpat opakovaně vždy až do vyčerpání uvedeného úvěrového limitu. Žalovaný se zavázal žalobkyni za něho provedené platby s časovým odstupem uhradit. Nedílnou součástí Smlouvy k službě , Anonymizováno, účet byly všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. Žalovaný celkem využil služeb za období od , datum, do , datum, v hodnotě , částka, , přičemž celou částku čerpal prostřednictvím služby , Anonymizováno, účet. Za odložení splatnosti byla žalobkyně oprávněna účtovat žalované poplatek ve výši , částka, za každou odloženou první až dvacátou stokorunu o 1 měsíc při platbě min. 10 % z celkové jistiny. Přesnou výši poplatku za odložení splatnosti a způsob výpočtu stanovuje Ceník. Dle obchodních podmínek žalovaná vzala na vědomí, že v případě prodlení má žalobce nárok na úhradu poplatku z prodlení, jakožto účelně vynaložených nákladů spojených s prodlením, přičemž jeho výše je dána délkou trvání prodlení dle stanovených pravidel. Žalovaný tedy čerpal služby v celkové výši , částka, , na poplatcích bylo naúčtováno celkem , částka, sestávajících z poplatků za prodlení ve výši , částka, a poplatků za odložení splatnosti ve výši , částka, . Před uzavřením Smlouvy k službě , Anonymizováno, účet si žalobkyně vyžádala od žalovaného občanský průkaz a prověřila jeho úvěruschopnost provedením lustrace jeho osoby v dlužnických registrech, konkrétně Centrální evidenci exekucí, insolvenčním rejstříku a registru , Anonymizováno, . Výsledek lustrace ve všech těchto registrech byl negativní, žalobkyně tedy dospěla k závěru, že úvěruschopnost žalovaného je dostatečná. Žalovaný uhradil na vyúčtování celkem , částka, a tato byla započtena na poplatky, které tímto byly poníženy na částku ve , Anonymizováno, , Anonymizováno, Kč.1. Ve věci bylo soudem nařízeno první jednání na den , datum, . Žalovanému bylo předvolání k prvému jednání spolu s žalobou doručeno na adresu jeho bydliště tzv. fikcí dne , datum, . Součástí předvolání bylo poučení, že jestliže se žalovaný k jednání bez důvodné a včasné omluvy nedostaví a navrhne-li to žalobce, který bude u jednání přítomen, bude soud pokládat tvrzení obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, za nesporná a na tomto základě může rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání.2. Zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do vlastních rukou žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání (§ 153b odst. 1 o. s. ř.). Rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír nebo došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky (§ 153b odst. 3 o. s. ř.).3. Žalovaný se k uvedenému jednání bez omluvy nedostavil. K jednání se dostavil pouze právní zástupce žalobkyně, který navrhl, aby soud ve věci rozhodl rozsudkem pro zmeškání.4. Na základě shora uvedených skutečností dospěl soud k názoru, že formální předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání byly splněny a uplatněný nárok není v rozporu s předpisy hmotného práva. Po právní stránce nárok žalobkyně vyplývá z § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, dle kterého strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Jednotlivé platby soud posoudil jako smlouvy nepojmenované dle § 1746 odst. 2 o. z., které se svým obsahem blíží smlouvě o úvěru dle § 2395 o. z. Předmětem tohoto řízení jsou subjektivní majetková práva, jimiž mohou účastníci (jejich nositelé) podle jejich povahy i podle příslušných zákonných předpisů volně nakládat, o nichž se rozhoduje ve sporném řízení, a ve kterém tedy účastníci mohou uzavřít smír. Povaha této věci tedy připouští, aby soud rozhodl rozsudkem pro zmeškání.5. Protože žalovaný svoji povinnost k úhradě dlužných částek nesplnil řádně a včas, je v prodlení. Žalobkyni proto vznikl v souladu s ustanovením § 1970 o. z. nárok na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požaduje výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů za právní zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ustanovení § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č.177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) sestávající z částky , částka, za každý ze čtyř úkonů, a to příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva k plnění a sepsání žaloby, tak jak vyplývají z ustanovení § 11 odst.1 a.t., čtyř paušálních náhrad hotových výdajů po , částka, ve smyslu ustanovení § 13 odst. 3 a.t. a 21 % daně z přidané hodnoty z výše uvedených částek vyjma soudního poplatku, když právní zástupce žalobce je plátcem této daně. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni k rukám jeho právního zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).