15 C 78/2023-17 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 354 387,73 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaná uzavřela s žalobkyní dne [datum] smlouvu o [anonymizováno] úvěru„ [anonymizována dvě slova]“ č. [anonymizováno]. Žalovaná byla seznámena s Podmínkami poskytování [anonymizováno] úvěrů, obchodními podmínkami a Sazebníkem bankovních poplatků. Výše jistiny úvěru činila 367 200 Kč, přičemž žalovaná se zavázala úvěr splácet v [anonymizováno] měsíčních splátkách po [částka] splatných vždy k [anonymizováno] dni v měsíci. Žalovaná však porušila svůj závazek, když neuhradila žádnou splátku za [anonymizována dvě slova], [anonymizováno], [anonymizováno] [rok]. Žalobkyně využila svého práva, dopisem odstoupila od smlouvy, čímž se stal celý dluh splatný ke dni [datum]. Žalovaná tak dluží na jistině částku 354 387,73 Kč, dále neuhrazený úrok z jednotlivých [anonymizováno] splátek dle [anonymizováno] splátek do dne jejich splatnosti zkapitalizovaný ke dni splatnosti pohledávky na výši 9 690,80 Kč a neuhrazený úrok z jednotlivých splátek jistiny po splatnosti za období zkapitalizovaný ke [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [rok] na výši 64 736,88 Kč, spolu s úrokem ve výši 8,90 % p.a. z částky 354 387,73 Kč od [datum] do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení z částky 354 387,73 Kč od [datum] do zaplacení. 2. Při posuzování úvěruschopnosti žalobkyně vycházela z údajů poskytnutých žalovanou a kontrolovala dostupné informace v interních a externích databázích, zejména v bankovním a nebankovním registru klientských informací, insolvenčním rejstříku a databázi [stát. instituce] [země]. Žalovaná uvedla příjem [částka], což žalobkyně zkontrolovala na základě [anonymizováno] transakcí na účtu žalované. Životní výdaje žalované stanovila žalobkyně podle svého [anonymizováno] ekonomického modelu, zároveň obdobně k ukazateli [anonymizováno] stanovila hranici poměru splátkového zatížení k průměrnému příjmu, po poskytnutí úvěru. Dotazem do [spisová značka] a [anonymizováno] systémů žalobkyně zjistila, že žalovaná měla v době úvěrové žádosti poskytnuté úvěry se splátkovým zatížením ve výši [částka]. Splátka nového úvěru činila [částka]. Příjem žalované byl dostatečný k pokrytí splátek i životních výdajů. Žalobkyně nezjistila žádnou skutečnost, která by v poskytnutí úvěru bránila, proto žádosti žalované vyhověla. 3. Žalovaná zůstala v řízení nečinná, proti žalobě ničeho nenamítala. 4. Jelikož bylo možné věc rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovanou, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaná se k této výzvě nevyjádřila. Má se tak za to, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek a souhlasí s ním. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Soud proto rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. 5. Ze smlouvy o úvěru č. [anonymizováno] má soud za zjištěné, že žalovanému byl žalobkyní poskytnut úvěr ve výši [částka], a to připsáním částky úvěru na [anonymizováno] účet žalované. Žalovaná se zavázala úvěr splatit nejpozději do [datum], a to v [anonymizováno] měsíčních splátkách po [částka] (vč. pojištění) splatných vždy k [anonymizováno] dni každého měsíce. Součástí smlouvy jsou všeobecné obchodní podmínky, podmínky pro poskytování úvěrů a sazebník. Žalovaná uzavřela s žalobkyní dne [datum] Smlouvu o vedení [anonymizováno] č. [anonymizováno], na jejímž základě žalobce vedl pro žalovaného [anonymizováno] účet č. [bankovní účet]. Z historie úvěru soud zjistil, že úvěr byl otevřen dne [datum] a žalovaná splátky hradila do [anonymizováno] [rok], kde hradila už pouze [anonymizováno] danou splátku. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši [částka] a upozornil ji, že neuhradí-li uvedenou částku, žalobce odstoupí od smlouvy. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně odstoupila od smlouvy s žalovanou z důvodu nezaplacení požadovaných splátek a vyzvala ji k zaplacení částky 12 444 Kč a poplatku 400 Kč s odůvodněním, že je v prodlení s více [anonymizována tři slova]. 6. K posouzení úvěruschopnosti klienta byly kontrolovány veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík a databáze [stát. instituce] [země]. Při hodnocení úvěruschopnosti klienta banka porovnávala jeho příjem a jeho výdaje odhadnuté na základě historických dat z [anonymizováno]. 7. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala tyto vrátit v podobě splátek, avšak svůj závazek nesplnila řádně a včas. Žalobkyně následně od smlouvy odstoupila a úvěr zesplatnila. 8. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena úvěrová smlouva ve smyslu § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Dle § 2395 o.z. se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Na základě smlouvy bylo ujednáno, že žalobce poskytne žalovanému částku [částka], přičemž žalovaný se zavázal uhradit rovněž úroky a další příslušenství. Žalovaný své závazky dosud neuhradil, ani jiným způsobem neprokázal jejich zánik. Soud tedy považuje nárok žalobce za oprávněný, proto uložil žalovanému povinnost tuto částku uhradit. 9. Požadavek žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení nachází oporu v ustanovení § 1970 o.z., kdy po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroků z prodlení byla stanovena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., soud tedy žalobci přiznal i tento nárok. S ohledem na to, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 10. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 50 621,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 14 176 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 354 387,73 Kč sestávající z částky 9 740 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 9 740 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 9 740 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 30 120 Kč ve výši 6 325,20 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). 11. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.