16 C 247/2023-57 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému bylo uloženo zaplatit žalobkyni částku 75 109,91 Kč s příslušenstvím, jak je uvedeno ve výroku I. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo], na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 74 000 Kč. Úvěr byl veden u žalobce na úvěrovém účtu č. [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal splácet předmětný úvěr v měsíčních splátkách ve výši 1 447 Kč splatných vždy k 14. kalendářnímu dni každého kalendářního měsíce, přičemž první splátka bude zaplacena dne 14. 10. 2022 a poslední splátka při řádném splácení měla být zaplacena dne 14. 9. 2030. Žalovaný se úvěr zavázal splatit s úrokem v sazbě 17,73 % p. a., žalobkyně však požaduje pouze 15 % p.a. Žalobkyně byla dle smlouvy oprávněna v případě prodlení žalovaného prohlásit všechny pohledávky z poskytnutého úvěru za splatné a požadovat zaplacení celého zůstatku úvěru s příslušenstvím. Protože úvěr nebyl žalovaným řádně a včas splácen, byl prohlášen za okamžitě splatný ke dni 14. 4. 2023. Žalovaný se ve smlouvě o úvěru zavázal hradit poplatky ve výši 500 Kč za odeslání výzvy. Žalobkyně žalovanému zaslala výzvy dne 4. 12. 2022, dne 26. 12. 2022 a dne 30. 1. 2023. Žalobkyně požaduje po žalovaném částku ve výši 75 109,91 Kč spolu s příslušenstvím, tj. spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 7 546,46 Kč, řádným úvěrovým úrokem ve výši 15,00 % p.a. z jistiny pohledávky ve výši 73 609,91 Kč ode dne 3. 8. 2023 (datum následující po podání žaloby) až do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 415,87 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00% p.a. z jistiny a neuhrazených poplatků ve výši 75 109,91 Kč ode 3. 8. 2023 (datum následující po podání žaloby) až do zaplacení. 2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, jeho stanovisko k žalobou uplatněnému nároku nebylo zjištěno. 3. Účastníci řízení byli soudem ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) vyzváni, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že v případě, že se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude souhlas s tímto postupem soudu předpokládán ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. Žalobkyně ani žalovaný se k postupu soudu nevyjádřili. Soud proto rozhodl bez nařízení jednání, vycházeje z obsahu spisu a listinných důkazů. 4. S předložených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění; Ze smlouvy o úvěru [číslo] soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému částku 74 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 17,73 % p. a. v 96 měsíčních splátkách ve výši 1 447 Kč splatných vždy k 14. kalendářnímu dni každého kalendářního měsíce, přičemž první splátka bude zaplacena dne 14. 10. 2022 a poslední splátka při řádném splácení měla být zaplacena dne 14. 9. 2030 Smluvní strany si sjednali oprávnění žalobkyně úvěr v případě prodlení žalovaného zesplatnit. Ve smlouvě byl dále sjednán poplatek za odeslání výzvy k uhrazení dlužné částky ve výši 500 Kč. Ze záznamů o podpisu klienta bylo zjištěno, že žalovaný žádost o úvěr a rovněž předsmluvní informace a náležité vysvětlení k žádosti o spotřebitelský úvěr podepsal elektronicky v internetovém bankovnictví prostřednictvím SMS kódu. Z výpisu bankovního účtu žalovaného za [anonymizováno] [rok] bylo zjištěno, že žalovanému byla poskytnuta částka 74 000 Kč. Z výpisu z úvěrového účtu č. [bankovní účet] bylo zjištěno, že žalovaný úvěr čerpal dne [datum] a uhradil pouze částku 1 447 Kč, dlužná jistina činí 73 609,91 Kč. Z výzev k plnění včetně dodejek bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanému zaslala výzvy dne 4. 12. 2022, dne 26. 12. 2022 a dne 30. 1. 2023. 5. Z vyjádření předchůdce žalobkyně ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného bylo zjištěno, že žalobkyně při zkoumání vycházela z pohybů na bankovním účtu žalovaného za posledních pět měsíců a výpisu z databází CBCB a CRIF. Žalobkyně na základě získaných informací porovnala příjmy a výdaje žalovaného a vypočetla platební kapacitu 16 598 Kč, kterou vyhodnotila pro splátku 1 447 Kč jako dostatečnou. Z výpisů bankovního účtu žalovaného za období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] bylo zjištěno, že žalovaný měl pravidelný měsíční příjem pohybující se v rozmezí od 26 978 Kč do 43 158 Kč. Z výpisu z databází CBCB a CRIF bylo zjištěno, žalobkyně provedla lustraci žalovaného v těchto databázích bez negativních informací. 6. Podle ustanovení § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 7. Podle ustanovení § 86 odst. zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 8. Podle ustanovení § 87 odst. zákona o spotřebitelském úvěru Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 9. Soud má za prokázané, že žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalovanému poskytla částku 74 000 Kč bezhotovostním převodem na bankovní účet. Dle Smlouvy se žalovaný zavázal žalobkyni poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s s úrokem ve sjednaných splátkách. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátek, žalobkyně proto v souladu se smlouvou zbývající část úvěru zesplatnila ke dni 14. 4. 2023. Poplatky za odeslání výzev k úhradě byly sjednány ve smlouvě o úvěru a odeslání výzev bylo v řízení prokázáno. Žalobkyně rovněž řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného a příjem žalované je s ohledem na její výdaje dostatečný k pokrytí splátek. Žalobkyně prokázala existenci pohledávky i její výši. Žalovaný skutečnost, že by nějakou další částku, popř. celý dluh uhradil, že by tedy žalovanému závazek zanikl zaplacením či jiným způsobem, ani netvrdil. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl. 10. Požadavek žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení nachází oporu v ustanovení § 1968 a násl. o. z., kdy dlužník, který svůj dluh nesplní řádně a včas, je v prodlení. Je-li v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení. Výše úroků z prodlení byla stanovena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 19 122,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 005 Kč a nákladů za právní zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ustanovení § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č.177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) sestávající z částky 4 140 Kč za každý ze tří úkonů, a to příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva k plnění a sepsání žaloby, tak jak vyplývají z ustanovení § 11 odst.1 a.t., tří paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč ve smyslu ustanovení § 13 odst. 3 a.t. a 21 % daně z přidané hodnoty z výše uvedených částek vyjma soudního poplatku ve výši 2 797,20 Kč, když právní zástupce žalobkyně je plátcem této daně. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). 12. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.