17 C 271/2023-31 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 63 695 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že původní věřitel, společnost [právnická osoba], dále jen původní věřitel, uzavřel se žalovanou dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka 30 000 Kč, a dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka 12 000 Kč. V obou případech byl žalované úvěr vyplacen ke dni uzavření smlouvy v hotovosti, což žalovaná stvrdila svým podpisem. Jelikož žalovaná na svůj dluh plnila pouze částečně, a to částkou 10 500 Kč v případě prvního úvěru a částkou 8 510 Kč v případě druhého úvěru, požaduje žalobkyně přiznat mimo jistin úvěru ve výši 26 664,29 Kč a 8 350,52 Kč, poplatků ve výši 22 487,71 Kč a 6 192,48 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 436,45 Kč a 802,46 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 7 792,57 Kč a 4 781,27 Kč, smluvní úrok z prodlení ve výši 25,23 % ročně z částky 26 664,29 Kč ode dne [datum] do zaplacení, smluvní úrok z prodlení ve výši 28,2 % ročně z částky 8 350,52 Kč ode dne [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 26 664,29 Kč ode dne [datum] do zaplacení a z částky 8 350,52 Kč ode dne [datum] do zaplacení. Žalobkyně dále uvedla, že obě pohledávky původního věřitele nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. 2. K posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyně uvedla, že původní věřitel řádně zkoumal úvěruschopnost žalované při uzavření obou smluv, vycházel přitom z výpisu z účtu žalované, z insolvenčního rejstříku, výměru důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky. Dále vycházel z údajů vyplněných žalovanou v zákaznické kartě. K důkazu předložila oznámení o změně výše dávky státní sociální podpory z [datum] – rodičovský příspěvek byl žalované zvýšen na 10 000 Kč, dále přeložila výpis z účtu vedeného na jméno [celé jméno žalované] za měsíc listopad a prosinec 2019. 3. Žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila a souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci v její nepřítomnosti. Soud proto věc projednal a rozhodl bez její přítomnosti dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen o.s.ř., vycházeje přitom z obsahu spisu a z označených důkazů. 4. Žalovaná při jednání potvrdila, že před uzavřením smluv přeložila výpisu z účtu, přičemž měla pouze jediný příjem, a to rodičovský příspěvek ve výši 10 000 Kč. Měsíční výdaje žalobkyně uvedla ve výši cca 8 500 až 9 000 Kč měsíčně, a to příspěvek za ubytování u své matky 3 000 Kč, náklady na nezletilé dítě 3 000 Kč a náklady na hygienu, jídlo a další obvyklé věci pro žalovanou. Dluh částečně uhradila, přičemž hradila různě podle toho, kolik měla, někdy 800 Kč a někdy 1 400 Kč. 5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] bylo prokázáno, že původní věřitel vyhotovil smlouvu o úvěru obsahující závazek původního věřitele poskytnout žalované částku 30 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy a závazek žalované poskytnutou částku splatit v pravidelných 24měsíčních splátkách po 2 486 Kč měsíčně s výjimkou poslední splátky ve výši 2 474 Kč, přičemž v této splátce žalovaná měla splácet jistinu spolu s úrokem ve výši 15 664 Kč, poplatkem za zpracování úvěru ve výši 10 892 Kč a pojištěním ve výši 3 096 Kč. Žalovaná převzetí poskytnuté jistiny v hotovosti potvrdila podpisem na smlouvě. 6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] bylo prokázáno, že původní věřitel vyhotovil smlouvu o úvěru obsahující závazek původního věřitele poskytnout žalované částku 12 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy a závazek žalované poskytnutou částku splatit v pravidelných 52týdenních splátkách po 444 Kč týdně, přičemž v této splátce žalovaná měla splácet jistinu spolu s úrokem ve výši 9 493 Kč, poplatkem za zpracování úvěru ve výši 5 769 Kč a pojištěním ve výši 1 560 Kč. Žalovaná převzetí poskytnuté jistiny v hotovosti potvrdila podpisem na smlouvě. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek vyplývá, že společnost [právnická osoba] uzavřela dne [datum] smlouvu se žalobkyní, jejímž předmětem byly mimo jiné pohledávky za žalovanou. Z oznámení o postoupení pohledávky a podacího lístku vyplývá, že žalovaná byla vyrozuměna o postoupení pohledávky. 8. Žalobkyně předloženými důkazy neprokázala, že by před právním jednáním směřujícím k uzavření smluvního vztahu se žalovanou byla řádně posouzena úvěruschopnost žalované. Žalobkyně dostála svým povinnostem ohledně zjišťování příjmů žalované. Žalobkyně však neověřovala aktuální výdaje žalované. Předložený výpis z účtu žalované neposkytuje téměř žádné údaje o výdajích žalované, když z něj plyne toliko příjem žalované, který žalovaná obratem z účtu vybrala a dále pak pět drobných plateb kartou. Žalobkyně rovněž osobu žalované neověřovala ani ve veřejných databázích. Na základě těchto zjištění pak nelze učinit závěr o tom, že žalovaná byla v době uzavření smlouvy schopna splácet poskytnutý úvěr, přičemž dle samotné žalované jí měsíčně zůstávala k dispozici částka nedosahující výše splátek. Soud byl připraven vyzvat žalobkyni při jednání dle § 118a odst. 3 o.s.ř., aby označila a předložila důkazy k prokázání tvrzení o řádném posuzování úvěruschopnosti žalované s poučením o nesplnění této výzvy, pro absenci žalobkyně a jejího právního zástupce však tak učinit nemohl. 9. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Původní věřitel předal dne [datum] žalované částku 20 000 Kč a dne [datum] částku 12 000 Kč. Žalovaná původnímu věřiteli vrátila částku 10 500 Kč a 8 510 Kč. 10. Soud posoudil věc po právní stránce následovně. Dne [datum] a dne [datum] původní věřitel, coby nebankovní poskytovatel úvěru, a žalovaná, coby spotřebitel, projevili vůli uzavřít smlouvu o úvěru, a proto se jejich právní vztah řídí ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, dále jen z.s.ú. Původního věřitele tak stíhala před uzavřením smluvního vztahu se žalovanou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované ve smyslu § 86 odst. 1 z.s.ú. Žalobkyně však v řízení neprokázala, že v rámci předsmluvních povinností postupovala s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti, což má za následek neplatnost smluvního vztahu podle § 87 odst. 1 z.s.ú. Soud k neplatnosti přihlédl i bez námitky žalované z úřední povinnosti (absolutní neplatnost u smluv uzavřených před datem [datum] se dovozuje například z rozsudku Soudního dvora EU ze dne [datum] ve věci C [číslo]). 11. Žalobkyně má proto ze žalovaného nároku právo na vrácení zbývající části jistiny v souladu s § 87 odst. 1, třetí věta, z.s.ú. (speciálním ustanovením k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení dle § [číslo] věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o.z.), avšak již nikoli na zbývající částky žalovaného nároku, a to včetně zákonných úroků z prodlení podle § 1970 o.z. Je tomu tak proto, že nárok na úrok z prodlení vzniká teprve v okamžiku prodlení žalované, avšak žalovaná v době rozhodování soudu není v prodlení s vrácením jistiny. Prodlení s vrácením jistiny se v tomto případě neodvíjí od výzvy věřitele, ale, jak stanovuje § 87 odst. 1 z.s.ú., od doby přiměřené možnostem spotřebitele, tedy nové doby splatnosti dohodnuté účastníky anebo určené soudem (viz obdobně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). 12. Vzhledem k výše uvedenému byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku celkem 22 990 Kč (20 000 Kč + 12 000 Kč – 10 500 Kč - 8 510 Kč). Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1, věta za středníkem, o.s.ř. ve spojení s § 87 odst. 1 a 2 z.s.ú. v délce tří dnů, protože ze spisu žádné skutečnosti odůvodňující odchýlení od této obecné pariční lhůty nevyplývají. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. za situace, kdy převážný procesní úspěch je na straně žalované, která však náhradu nákladů nepožadovala, a proto bylo o náhradě nákladů řízení rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.