17 C 343/2023-25 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení 31 437,59 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že původní věřitel, [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], dále jen původní věřitel, uzavřel se žalovanou dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka 29 625 Kč k uhrazení kupní ceny zboží. Uvedená částka byla vyplacena na bankovní účet zprostředkovatele úvěru. Součástí smlouvy bylo též ujednání o pojištění schopnosti žalované splácet úvěr. Strany si ve smlouvě dále ujednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny až do zaplacení dluhu v případě prodlení žalované s úhradou dlužné částky úvěru. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splácet formou 48 měsíčních splátek po 1 064 Kč s uvedením variabilního symbolu [číslo]. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek, původní věřitel zesplatnil celý úvěr ke dni [datum]. Na dlužnou částku uhradila toliko 7 448 Kč. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka v celkové výši 31 437,59 Kč skládající se z nesplacené jistiny úvěru ve výši 26 941,64 Kč, z kapitalizovaného smluvního úroku 4 459,30 Kč, nesplacených měsíčních poplatků za pojištění ve výši 312 Kč a nesplacené smluvní pokuty ve výši 4 495,95 Kč, to vše spolu s příslušenstvím v podobě smluvního úroku z jistiny a zákonného úroku z prodlení z jistiny a též z částky smluvní pokuty. Žalobkyně dále uvedla, že pohledávku původního věřitele nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. 2. K posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyně uvedla, že nedisponuje příslušnou dokumentací ohledně lustrace v databázích dlužnických registrů a tvrzených příjmech a výdajích. Žalovaná byla lustrována v interních i externích databázích tětích subjektů, byly zjišťovány finanční poměry žalované dle údajů vyplněných v žádosti o spotřebitelský úvěr, dále byla lustrována v insolvenčním rejstříku. 3. Žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila. Žalovaná, ač řádně předvolána, se k jednání nedostavila a nepožádala ani o odročení jednání, a proto soud věc projednal a rozhodl bez její přítomnosti dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen o.s.ř., vycházeje přitom z obsahu spisu a z označených důkazů. Předvolání k jednání bylo žalované doručeno náhradním způsobem (§ 49 odst. 4 o.s.ř.). 4. Z žádosti o uzavření smlouvy ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalovaná projevila vůli k uzavření smlouvy s původním věřitelem, [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], kdy z úvěru mělo být hrazeno zboží za prodejní cenu 29 625 Kč. Z akceptace návrhu ze dne [datum] vyplývá, že původní věřitel vyhotovil smlouvu o úvěru pod [číslo] obsahující závazek původního věřitele poskytnout žalované částku 29 625 Kč k [datum] a závazek žalované poskytnutou částku vrátit spolu s úrokem ve výši 25,22 % ročně, a to formou měsíčních splátek. 5. Z platební historie k úvěru [číslo] [celé jméno žalované], bylo zjištěno, že žalovaná splatila na dlužnou částku celkem 7 448 Kč, k [datum] činila dlužná částka 30 168,94 Kč. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek vyplývá, že [právnická osoba] [anonymizováno] uzavřela dne [datum] smlouvu se žalobkyní, jejímž předmětem byla mimo jiné pohledávka označená jako [číslo], [datum], [datum], [celé jméno žalované], [číslo], 30 138,94 Kč, 7 448 Kč. 7. Z oznámení o postoupení pohledávky a podacího lístku ze dne [datum] vyplývá, že žalovaná byla vyrozuměna o postoupení pohledávky. 8. Žalobkyně nedisponuje důkazy prokazujícími, že by před právním jednáním směřujícím k uzavření smluvního vztahu se žalovanou byla posuzována úvěruschopnost žalované. Soud byl připraven vyzvat žalobkyni při jednání dle § 118a odst. 3 o.s.ř., aby označila a předložila důkazy k prokázání tvrzení o řádném posuzování úvěruschopnosti žalované s poučením o nesplnění této výzvy. 9. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Původní věřitel poskytl žalované celkem částku 29 625 Kč a žalovaná mu vrátila částku 7 448 Kč. 10. Soud posoudil věc po právní stránce následovně. Dne [datum] původní věřitel, coby nebankovní poskytovatel úvěru, a žalovaná, coby spotřebitel, projevili vůli uzavřít smlouvu o úvěru, a proto se jejich právní vztah řídí ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, dále jen z.s.ú. Původního věřitele tak stíhala před uzavřením smluvního vztahu se žalovanou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované ve smyslu § 86 odst. 1 z.s.ú. Žalobkyně však v řízení neprokázala, že v rámci předsmluvních povinností postupovala s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti, což má za následek neplatnost smluvního vztahu podle § 87 odst. 1 z.s.ú. Soud k neplatnosti přihlédl i bez námitky žalované z úřední povinnosti (absolutní neplatnost u smluv uzavřených před datem [datum] se dovozuje například z rozsudku Soudního dvora EU ze dne [datum] ve věci C [číslo]). 11. Žalobkyně má proto ze žalovaného nároku právo na vrácení zbývající části jistiny v souladu s § 87 odst. 1, třetí věta, z.s.ú. (speciálním ustanovením k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení dle § [číslo] věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o.z.), avšak již nikoli na zbývající částky žalovaného nároku, a to včetně zákonných úroků z prodlení podle § 1970 o.z. Je tomu tak proto, že nárok na úrok z prodlení vzniká teprve v okamžiku prodlení žalované, avšak žalovaná v době rozhodování soudu není v prodlení s vrácením jistiny. Prodlení s vrácením jistiny se v tomto případě neodvíjí od výzvy věřitele, ale, jak stanovuje § 87 odst. 1 z.s.ú., od doby přiměřené možnostem spotřebitele, tedy nové doby splatnosti dohodnuté účastníky anebo určené soudem (viz obdobně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). 12. Vzhledem k výše uvedenému byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 22 177 Kč (29 625 Kč – 7 448 Kč). Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1, věta za středníkem, o.s.ř. ve spojení s § 87 odst. 1 a 2 z.s.ú. v délce tří dnů, protože ze spisu žádné skutečnosti odůvodňující odchýlení od této obecné pariční lhůty nevyplývají. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Procesně úspěšná byla žalobkyně v částce 22 177 Kč a žalovaná v částce 22 091,22 Kč (zbývající část žalovaného nároku 4 764,64 Kč, včetně nároku za pojištění 312 Kč, smluvní pokutu 4 495,95 Kč a nákladů vymáhání 699 Kč, smluvního úroku ve výši 3 154,19 Kč, tedy z částky 26 941,64 Kč ode dne [datum] do dne vyhlášení rozsudku ve výši 15 % ročně, zákonných úroků z prodlení ve výši 3 862,79 Kč, tedy z částky 26 941,64 Kč ode dne [datum] do dne vyhlášení rozsudku a ve výši 343,45 Kč, tedy z částky 4 495,95 Kč ode dne [datum] do dne vyhlášení rozsudku). Jelikož procesní úspěch i neúspěch žalobkyně je téměř totožný, bylo o náhradě nákladů řízení rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.