21 C 335/2023-19 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal soudního rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 15 544,49 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobce je obchodní společností, předmětem jejíž podnikatelské činnosti je mimo jiné distribuce plynu na základě licence udělené Energetickým regulačním úřadem. Žalobce je subjektem odlišným a zcela odděleným od obchodníka s plynem (§59a odst. 1 energetického zákona). Plyn dodávaný obchodníkem s plynem odběrateli na základě řádně uzavřené smlouvy o sdružených službách dodávky plynu, je ve vlastnictví obchodníka s plynem. Obchodník s plynem nakupuje od výrobce plynu či jiného obchodníka s plynem na základě smlouvy pro odběratele zemní plyn. Dochází-li k odběru plynu v odběrném místě i poté, co byl ukončen smluvní vztah mezi obchodníkem s plynem a odběratelem, představuje takový odběr neoprávněný odběr podle § 74 odst. 1 písm. a) a b) energetického zákona a dále dle § 74 odst. 4 písm. a) energetického zákona neoprávněnou distribuci plynu. Při tomto neoprávněném odběru a neoprávněné distribuci plynu nedochází k odběru plynu ve vlastnictví obchodníka s plynem, neboť se jedná o odběr bez uzavřené smlouvy o sdružených službách dodávky plynu. Z technického hlediska totiž nelze fakticky zabránit odběru plynu, pokud odběratel nezpřístupní měřidlo a nedojde k jeho demontáži a zaslepení přípojky plynu mechanickými prostředky. Neoprávněnou distribucí plynu vzniká škoda provozovateli distribuční soustavy, tj. žalobci, neboť tento dle § 59 odst. 1 písm. k) energetického zákona nakupuje plyn pro krytí ztrát v distribuční soustavě. Podle § 74 odst. 6 energetického zákona platí, že„ neoprávněný odběr, neoprávněná přeprava, neoprávněná distribuce a neoprávněné uskladnění plynu se zakazují“. Podle § 74 odst. 7 energetického zákona platí, že„ při neoprávněném odběru plynu je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá plyn, povinna uhradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit výši škody určenou výpočtem podle příkonů plynových spotřebičů instalovaných v místě neoprávněného odběru nebo rozměrů a tlaku přívodního plynového potrubí nebo jmenovitého průtoku plynu regulátorem tlaku, nedohodnou-li se jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru plynu“. Podle § 74 odst. 8 energetického zákona platí, že„ při neoprávněné přepravě plynu, neoprávněné distribuci plynu nebo uskladnění plynu je osoba, která neoprávněně využívá službu přepravy plynu, službu distribuční soustavy nebo uskladnění plynu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu“. Pro ukončení distribuce plynu a tedy i dodávek plynu do odběrného místa dle smlouvy o sdružených službách dodávky plynu, je určující žádost obchodníka s plynem, která se, s ohledem na propojení elektronického informačního a evidenčního systému, generuje v elektronické podobě přímo v systému distributora, tj. žalobce. Dne [datum] byl prostřednictvím aplikace On-line servis PDS podán požadavek obchodníka s plynem, společnosti [právnická osoba] na ukončení distribuce plynu do odběrného místa [číslo] na adrese [adresa] (dále jen„ Odběrné místo“) z důvodu neplacení, s požadovaným datem ukončení [datum]. Požadované datum ukončení je posledním dnem platnosti smlouvy o sdružených službách dodávky plynu uzavřené mezi obchodníkem s plynem a zákazníkem. Žalobce, provozovatel distribuční soustavy, nemá a ani nemůže mít k dispozici žádné listinné dokumenty vztahující se k trvání tohoto smluvně založeného vztahu mezi obchodníkem s plynem a žalovanou (§ 59a odst. 1 energetického zákona). Žalobce se následně neúspěšně pokusil o demontáž plynoměru [číslo] osazeného v Odběrném místě (dále jen„ Plynoměr“). V případě, že se nepodaří provozovateli distribuční soustavy (žalobci) ukončit dodávku plynu z důvodu nepřístupného měřidla a neposkytnutí součinnosti zákazníka při ukončení dodávky plynu, má se za to, že nastává v souladu s Řádem provozovatele distribuční soustavy a § 119 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 349/2015 Sb. o pravidlech trhu s plynem, účinek ukončení dodávky od patnáctého pracovního dne ode dne požadovaného ukončení dodávky plynu včetně, současně dojde k zániku rezervace distribuční kapacity ve smyslu čl. 5 Řádu provozovatele distribuční soustavy a v důsledku toho k zániku smlouvy o zajištění služby distribuční soustavy pro dané odběrné místo. Pokud odběratel pokračuje v odběru plynu i po nastalém účinku ukončení dodávky plynu a zániku rezervace distribuční kapacity, je takovým jednáním odběratele působena škoda provozovateli distribuční soustavy, žalobci. Žalovaná byla na neoprávněnou distribuci plynu upozorněna oznámením žalobce ze dne [datum], a následně rovněž oznámením Žalobce ze dne [datum] Tyto oznámení žalobce odeslal návazně na žádost obchodníka s plynem o ukončení distribuce plynu do Odběrného místa. Smlouva o zajištění služby distribuční soustavy pro předmětné odběrné místo tedy zanikla v souladu s ust. § 119 vyhlášky č. 349/2015 Sb. o pravidlech trhu s plynem, dne [datum]. Počínaje následujícím dnem, tj. od [datum] byl odběr plynu v Odběrném místě kvalifikován jako neoprávněný odběr a neoprávněná distribuce plynu podle § 74 odst. 1 a odst. 4 energetického zákona. Žalovaná v Odběrném místě odebírala plyn přes instalovaný Plynoměr. Žalovaná byla uživatelem Odběrného místa po celou dobu trvání neoprávněného odběru a neoprávněné distribuce plynu, o čemž informoval Žalobce vlastník nemovitosti na adrese [adresa]. Množství neoprávněně odebraného (spotřebovaného) plynu a tedy i výpočet škody vyplývá z rozdílu mezi stavem Plynoměru v Odběrném místě ke dni nastalého účinku ukončení dodávky plynu do Odběrného místa, tj. ke dni [datum] a koncovým stavem Plynoměru. Počáteční stav [číslo] m3, který vyplývá z Přílohy faktury [číslo] byl stanoven automatickým propočtem pro nepřístupnost Plynoměru postupem dle § 5 odst. 4. vyhlášky č. 108/2011 Sb. [příjmení] stav Plynoměru [číslo] m3 byl z důvodu jeho nepřístupnosti stanoven automatickým propočtem, postupem podle § 5 odst. 4 vyhlášky č. 108/2011 Sb. Takto zjištěné množství neoprávněně odebraného plynu ([číslo] m3) za období od [datum] do [datum] bylo za pomocí spalného tepla objemového přepočteno na spotřebu [číslo] kWh a ve faktuře [číslo] ze dne [datum] vyčísleno ve výši 15.544,49 Kč se splatností [datum], v souladu s cenou dle ceníků žalobce za neoprávněně odebraný plyn (daný ceník žalobce vydává v souladu s aktuálně platným cenovým rozhodnutím ERÚ). Postup vyplývá z vyhlášky č. 108/2011 Sb., v platném znění, kterou se provádí energetický zákon. Cena neoprávněně odebraného plynu je podle § 9 odstavce č. 10 vyhlášky 108/2011 Sb. složena z: a) dvojnásobku nejvyšší denní hodnoty operátorem trhu zveřejněné hodnoty Indexu OTE POTE za měsíc předcházející měsíci, ve kterém došlo ke zjištění neoprávněného odběru; cena v EUR/MWh se převádí na Kč/MWh denním kurzem EUR/CZK vyhlašovaným Českou národní bankou v aktuálním plynárenském dni D; pokud není denní kurz k dispozici, použije se hodnota denního kurzu v nejbližším bezprostředně předcházejícím dni D-n, kdy byla hodnota denního kurzu publikována, b) ceny za distribuci plynu podle kategorie zákazníka a ročního odběru plynu, c) ceny za přepravu plynu do domácí zóny, pokud je samostatně stanovena, nebo odběrného místa zákazníka přímo připojeného k přepravní soustavě, d) ceny za činnosti operátora trhu, e) daně z přidané hodnoty a daně z plynu. Ve výše uvedeném vyúčtování byl Žalované v souladu s ust. § 74 odst. 7 energetického zákona naúčtován jednorázový poplatek za zjištění neoprávněného odběru/distribuce plynu ve výši 600 Kč bez DPH, tj. 726 Kč vč DPH. Oprávněnost jeho účtování vyplývá z čl. D.2 a D [číslo] Ceníku služeb provozovatele distribuční soustavy a při stanovení jeho výše vycházel Žalobce z průměrných nákladů spojených s výjezdem na Odběrné místo. Žalovaná byla k zaplacení dlužné částky dále vyzvána předžalobní upomínkou právního zástupce Žalobce ze dne [datum]. Žalovaná však dlužnou částku ani zčásti neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, v řízení zůstala nečinná. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 o. s. ř.) v rozsahu účastníky uplatněných tvrzení a důkazů (§ 101 odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř.). Za situace, kdy žalovaná zůstala v řízení nečinná, tak soud vycházel z tvrzení žalobkyně a jím navržených a soudem provedených důkazů a rozhodl na základě takto zjištěného skutkového stavu. 3. Protože věc bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (§ 115a o. s. ř.) a stanovil jim lhůtu k vyjádření. Současně soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili, a proto soud rozhodl bez nařízení jednání. 4. Z listinných