24 C 72/2023-82 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 57 882 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 57 882 Kč ve výši 8,05% ročně od , datum, do zaplacení, částku 24 002,50 Kč a úrok ve výši 52,21 % p.a. z částky 50 001 Kč od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 143 942 Kč.2. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru, kterou žalovaný podepsal dne , datum, a na základě které byl dne , datum, žalovanému poskytnut úvěr ve výši 50 001 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 66,71 % ročně splácet ve 48 měsíčních splátkách po 2 499 Kč, což však nečinil, neboť se dostal do prodlení se splácením, v důsledku čehož žalobkyně celý úvěr ke dni , datum, zesplatnila. Žalovaný žalobkyni z vyplaceného úvěru nic nevrátil, žalobkyně se tak žalobou domáhá zaplacení jistiny ve výši 56 484 Kč (nesplacená jistina a přirostlé úroky ke dni zesplatnění), smluvní pokuty ve výši 998 Kč s příslušenstvím, náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši 400 Kč s příslušenstvím, smluvní pokuty ve výši 24 002,50 Kč a úroku ve výši 52,21 % ročně z částky 50 001 Kč od , datum, do zaplacení. K posuzování úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru žalobkyně uvedla, že vycházela z dokladů o příjmu žalovaného, z údajů v registrech , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , z hodnocení klienta a z prohlášení dlužníka.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal nečinný, k nařízenému jednání se nedostavil, soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, a věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti.4. Ze smlouvy o úvěru bylo zjištěno, že dne , datum, byla mezi účastníky uzavřena smlouva, kterou se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 50 001 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr spolu s úrokem ve výši 66,71 % ročně splácet ve 48 splátkách po 2 499 Kč, celkem se tedy zavázal vrátit částku 119 952 Kč.5. Z oznámení o schválení úvěru ze dne , datum, bylo zjištěno, že úvěr s výše uvedenými parametry byl žalobkyní schválen, z dodejky bylo zjištěno, že oznámení bylo žalovanému doručováno dne , datum, . Ze splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení, bylo zjištěno, že žalovaný měl úvěr splácet ve 48 měsíčních splátkách po 2 499 Kč, první splátka byla splatná , datum, a poslední splátka dne , datum, .6. Z výpisu z účtu č. , tel. číslo, , vedeného u , právnická osoba, ., bylo zjištěno, že dne , datum, byla na účet č. , č. účtu, , vedený na jméno , Jméno zainteresované osoby 0/0, , převedena částka 50 001 Kč.7. Ze smlouvy o účtu bylo zjištěno, že účet č. , č. účtu, je vedená na jméno žalovaného.8. Z oznámení ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně oznámila žalovanému zesplatnění úvěru a vyzvala ho k zaplacení částky 57 882 Kč.9. Z prohlášení klientů a z informací pro klienty bylo zjištěno, že žalovaný učinil prohlášení ohledně toho, že se seznámil s informacemi o úvěru, s jeho parametry, že nemá žádné splatné dluhy, nenachází se v úpadku a veškeré jím tvrzené údaje jsou pravdivé.10. Z předsmluvního formuláře bylo zjištěno, že žalovanému byly poskytnuty informace o věřiteli a o poskytovaném spotřebitelském úvěru, předpokládané zákonem č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru.11. Z výpisu z registru , Anonymizováno, bylo zjištěno, že ke dni , datum, neměl žalovaný v registru žádný záznam.12. Z karty klienta byly zjištěny jednak parametry úvěru, tj. vyplacená částka ve výši 50 001 Kč, nominální výše úvěru ve výši 119 952 Kč, počet splátek 48, jednak historie splácení, kdy bylo zjištěno, že žalovaný nezaplatil nic.13. Z výzev k zaplacení ze dne , datum, a , datum, bylo zjištěno, že žalovaný byl upomínána o úhrady dlužných splátek a byl upozorňován na možnost zesplatnění úvěru.14. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzýván k úhradě žalované částky. Z poštovního podacího archu bylo zjištěno, že zásilka byla žalovanému odeslána.15. Z listiny označené jako „, Anonymizováno, “ bylo zjištěno, že žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného vycházela z toho, že žalovaný má příjem ze zaměstnání u , právnická osoba, s ve výši 15 500 Kč čistého měsíčně, pracovní poměr neměl být na dobu určitou. Výdaje měl žalovaný mít ve výši 3 410 Kč odpovídající životnímu minimu, dále ve výši 1 000 Kč za bydlení a dále ve výši 2 000 Kč za jedno dítě v domácnosti. Výdaje celkem činí 6 410 Kč. Žalovaný měl bydlet u rodičů. V listině je poznámka o tom, že inkaso nebylo doloženo.16. Z pracovní smlouvy bylo zjištěno, že žalovaný měl uzavřenou pracovní smlouvu se zaměstnavatelem , právnická osoba, ., a to na dobu určitou od , datum, do , datum, . Mzda byla ujednána jako hodinová ve výši 105 Kč.17. Z potvrzení zaměstnavatele bylo zjištěno, že za období od , datum, do , datum, dosahoval žalovaný průměrné mzdy ve výši 15 567 Kč.18. Z kopií občanského průkazu bylo zjištěno, že žalobkyně si ověřovala totožnost žalovaného.19. Z provedených důkazů tak má soud za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva, na základě které byla žalovanému vyplacena částka 50 001 Kč, kterou se žalovaný zavázal spolu s příslušenstvím vrátit, žalobkyni však nevrátil nic.20. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), zároveň na právní vztah účastníků dopadá úprava zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z.s.ú.“), neboť žalovaný při uzavírá smlouvy měl postavení spotřebitele.21. Podle § 86 odst. 1 z.s.ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.22. Podle § 75 z.s.ú. je poskytovatel úvěru povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.23. Na základě výše uvedeného zákonného ustanovení žalobkyni tíží důkazní břemeno v tom smyslu, že důkladně posoudila úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně však ani přes výzvu dle § 118a odst. 3 o.s.ř. soudu nepředložila důkazy prokazující, že by před právním jednáním směřujícím k uzavření smluvního vztahu se žalovaným byla řádně posuzována úvěruschopnost žalovaného, resp. jí důkazy předložené důkazy jsou pro závěr o řádném zkoumání úvěruschopnosti žalovaného nedostačující. Žalobkyně nepředložila důkaz o tom, že by si ověřila výdaje žalovaného, žádný doklad o výši úhrad spojených s bydlením žalobkyně k dispozici neměla. Žalobkyně se tak zcela spokojila s pouhým tvrzením žalovaného, aniž by tato tvrzení jakkoli prověřila. Již ze žalobkyní předložených důkazů přitom bylo zřejmé, že žalovaný neposkytl žalobkyni správné údaje, když ve formuláři zaškrtl, že má uzavřenou pracovní smlouvu nikoli na dobu určitou, ačkoli předložená pracovní smlouva byla uzavřena na 6 měsíců. Bylo opakovaně judikováno, že věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, tedy věřitel musí aktivně zjišťovat a prověřovat úvěruschopnost dlužníka, nikoli se spokojit pouze s ničím nedoloženými prohlášeními (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu České republiky ze dne 1.4.2015 č.j. 1 As 30/2015-39). V opačném případě věřitel nejedná s odbornou péčí, neboť předpokladem odborné péče je ověření údajů, které dlužník věřiteli poskytl (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25.7.2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 9.2.2023 sp. zn. 33 Cdo 2981/2022).24. Podle § 87 odst. 1 z.s.ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Uvedené ustanovení ve znění účinném do 28.5.2022 obsahovalo další větu, kterou bylo stanoveno, že spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Čistě jazykový výklad směřoval k tomu, že jde o neplatnost relativní, kterou musí dlužník namítnout, k čemuž mu byla stanovena tříletá promlčecí lhůta. Ustanovení o tom, že k neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu, tedy že poskytnutí spotřebitelského úvěru v rozporu s § 86 odst. 1 z.s.ú. je stíháno absolutní neplatností, bylo do z.s.ú. vloženo až na základě novely zákona č. 96/2022 Sb., kterou byly implementovány předpisy EU. Absolutní neplatnost smluv uzavřených za účinnosti z.s.ú. před 29.5.2022 však