31 C 141/2024-22 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal plnění shora uvedeného na základě skutkových tvrzení, že s žalovaným uzavřel Smlouvu o úvěru s konsolidací půjček č. , tel. číslo, , na jejímž základě se zavázal dle čl. II. odst. 1 Smlouvy poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, . V čl. II. odst. 3 Smlouvy o úvěru bylo sjednáno splacení úvěru v počtu pevně stanovených měsíčních anuitních splátek, skládajících se z platby na jistinu a úrok, zde konkrétně , částka, měsíčně. Splatnost jednotlivých splátek byla ujednána vždy k příslušnému dni v měsíci, s uvedením konkrétního data splatnosti první a poslední ze splátek. Roční úroková sazba smluvního úroku byla stanovena v čl. II odst. Smlouvy o úvěru a RPSN bylo ujednáno ve výši specifikované v témže čl. Smlouvy o úvěru. Žalobce v souladu s požadavky zákona účinného ke dni uzavření smlouvy, tj. ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., případně § 9 zákona č. 145/2010 Sb. provedl s odbornou péčí. Při posuzování úvěruschopnosti žalovaného vycházel žalobce z informací získaných od spotřebitele. Úvěrovaný byl zejména dotazován s ohledem na výši úvěru na veškeré možné relevantní údaje pro posouzení příjmové a výdajové stránky. Zároveň se však žalobce nespokojil toliko s tvrzeními žalovaného o příjmové a výdajové stránce a vyvinul aktivní činnost k získání informací o finančních poměrech úvěrovaného. Především pak ověřil získané informací nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Zejména došlo k vyvinutí zákonem zamýšleného úsilí ověřit informace od žalovaného nahlédnutím do BRKI, NRKI, a insolvenčního rejstříku ISIR, databáze Ministerstva vnitra ČR a jiné. Zároveň žalobce zohlednil státem publikované údaje o životním a existenčním minimu dle zákona č. 110/2006 Sb., a o průměrných výdajích obyvatelstva dostupných z databáze Českého statistického úřadu. Při vyhodnocování rizik u úvěrovaného zároveň žalobce porovnal získané informace o příjmové a výdajové stránce úvěrovaného s historickými daty Českého statistického úřadu. V rámci přiloženého vyjádření k ověřování úvěruschopnosti jsou v části přílohy uvedeny i ty interní závazky, které byly předmětem konsolidace, nicméně pro účely hodnocení výdajové stránky žalovaného byly hodnoceny jen úvěrové závazky uvedené v tabulce pod označením „dosavadní interní splátky“ a „dosavadní externí splátky.“ Úvěr ve výši , částka, žalovaný načerpal tak, že v souladu se smluvními ujednáními byla část úvěru použita na úhradu távajících závazků úvěrovaného a případná zbývající část byla načerpána převodem na bankovní účet úvěrovaného (čl. III). Protože ze strany žalovaného docházelo k opakovanému porušování smluvních ujednání (prodlení s úhradou měsíčních splátek ze strany žalovaného, zaslal mu žalobce v souladu s čl. 31 písm. d) ve spojení s čl. 32 písm. a) , právnická osoba, podmínek Oznámení o prohlášení úvěru za splatný, kde žalovaného informoval o prohlášení jeho úvěru za splatný ke dni , datum, a současně ho vyzval k úhradě již splatné částky. Žalovaná pohledávka se tedy skládá z: načerpané neuhrazené jistiny úvěru v částce , částka, . Dále se žalovaná pohledávka skládá z obchodního úroku kapitalizovaného ke dni zesplatnění pohledávky. Částka dlužného obchodního úroku počítaná při ujednané úrokové sazbě pak činí , částka, . Tento úrok byl žalovanému vyčíslen v oznámení o zesplatnění úvěru a je kapitalizován ke dni zesplatnění pohledávky. Přirůstání kapitalizovaného úroku k dlužné jistině je upraveno v čl. 43 , právnická osoba, podmínek. Pro uvedené pak žalobce požaduje přiznat úrok z prodlení i z částky kapitalizovaného obchodního úroku. Dále je žalovaná pohledávka tvořena úrokem z prodlení počítaným z částky dlužné jistiny a kapitalizovaným, ke dni předání případu k vymáhání do advokátní kanceláře, tj. ke dni , datum, v částce , částka, , jde pak o úrok z prodlení počítaný v zákonné sazbě z částky jistiny, a to za období následující po prodlení dlužníka s úhradou splatné jistiny dluhu (k tomu přiložená amortizační tabulka v části dlužná jistina), do , datum, . Dále je žalovaná pohledávka tvořena úrokem z prodlení počítaným z částky dlužného obchodního úroku a kapitalizovaným, ke dni předání případu k vymáhání do advokátní kanceláře, tj. ke dni , datum, v částce , částka, . V částce , částka, a , částka, je pohledávka tvořena dílčími poplatky předepsanými žalovanému, jedná se o poplatky uvedené v přiloženém sazebníku na str. 8,9 přiloženého sazebníku (část V. Spotřebitelské kontokorentní a splátkové úvěry), jako poplatek za prohlášení úvěru za splatný, poplatek za odeslání upomínky k úhradě dluhu a dlužné pojistné za pojištění schopnosti splácet úvěr. Jednotlivé předepsané poplatky zachytil žalobce v platební historii.2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.3. Žalobce doložil předmětnou úvěrovou smlouvu uzavřenou mezi účastníky dne , datum, , podle níž poskytl žalovanému k čerpání úvěr ve výši , částka, , který měl být spolu s k jistině přirůstající úrokem 10,6% ročně a pojištěním , částka, měsíčně splatný ve 120 měsíčních splátkách , částka, se splatností vždy k 26. dni v měsíci od , datum, , účelem úvěru bylo i uhrazení předchozích interních dluhů u žalobce a dále u společnosti , Anonymizováno, se splátkou , částka, měsíčně, sjednány byly poplatky upomínky , částka, , prohlášení splatnosti , částka, , prohlášení se týkalo i situace prodlení se splátkou. V žádosti o úvěr ze dne , datum, uvedl žalovaný, že je svoboden, má středoškolské vzdělání, pracuje v poměru na dobu neurčitou, bydlení sdílí s rodiči a jeho průměrný čistý výdělek za poslední 3 měsíce činil , částka, u , právnická osoba, s tím, že předložil doklady o příjmu jako technik/řidič. Žalobce zesplatnil úvěr, doložil o tom přípis žalovanému ze dne , datum, . Doložená platební historie odpovídá tvrzením žalobce o čerpávání úvěru, vzniku dluhu, jeho upomínání a vzniku poplatků. Po konsolidaci ověřil žalobce v externí databázi, že na jiné závazky měl žalovaný plnit , částka, měsíčně.4. Soud má za prokázaný vznik závazku mezi stranami týkající se poskytnutí úvěru a jeho splácení, s ohledem na nedodržení splácení, vznikl nárok žalobce na zesplatnění i další nároky z prodlení v souladu s ujednáním stran. Před uzavřením smlouvy byl ověřován nejen dle tvrzení žalovaného ale také výplatními páskami stálý příjem žalovaného, ten činil , částka, měsíčně s pracovní poměru na dobu neručitou a dále jiné závazky, po konsolidaci úvěrem , částka, měsíčně, na živobytí zbývalo tak žalovanému , částka, s tím, že je třeba zohlednit ještě další nezbytné výdaje, zda s rodiči sdílené normativní náklady bydlení a životní minimum, tedy částku do 7 tis. Kč, přičemž na splátku by tak zbývalo 5 tis. Kč.5. Po právní stránce soud posoudil závazkový vztah stran jako smlouvu o úvěru podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“). Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.6. Smlouva s ohledem na povahu smluvních stran byla uzavřena v režimu spotřebitelského úvěru a dopadá na ni zvláštní úprava z.č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru. Povinnost poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost a důsledky porušení této povinnosti upravuje ustanovení § 86 a § 87 z.č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru.7. Poskytne-li věřitel úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou (poskytovatel má poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet), je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu (věta třetí vložena novelou z.č. 96/2022 Sb. s účinností od , datum, ).8. Dle ustanovení § 86 odst. 1 věty první je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. V souladu s odst. 2 věty první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotře