92 C 7/2024 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 93 270,43 Kč s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 91 170,43 Kč od 4.12.2022 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 91 170,43 Kč od 4.12.2022 do zaplacení.2. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 166 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet ve splátkách po 3 098 Kč. Žalovaný se však dostal se splácením úvěru do prodlení, v důsledku čehož žalobkyně úvěr ke dni , datum, zesplatnila, o čemž byl žalovaný informován dopisem z téhož dne. Žalobkyně se tak po žalovaném domáhá zaplacení dlužné jistiny ve výši 91 170,43 Kč, poplatků ve výši 2 100 Kč, úroku z úvěru a úroku z prodlení ve výši 15 % z částky 91 170,43 Kč od 4.12.2022 do zaplacení.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal nečinný. Protože se k nařízenému jednání nedostavil, soud postupoval podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního (dále jen „o.s.ř.“) a věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti.4. Ze smlouvy o úvěru bylo zjištěno, že účastníci uzavřeli smlouvu, na základě které se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 166 000 Kč s úrokovou sazbou ve výši 15,90 % ročně a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr společně s úrokem splácet ve splátkách ve výši 3 098 Kč měsíčně s tím, že úvěr bude doplacen nejpozději , datum, .5. Z výpisu z účtu č. , č. účtu, vedeného na jméno žalovaného za období od 1.4.2017 do 30.4.2017 bylo zjištěno, že dne 14.4.2017 byla na tento účet připsána částka 166 000 Kč s poznámkou „, Anonymizováno, “, čímž bylo prokázáno poskytnutí úvěru.6. Z výzvy žalobkyně žalovanému ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaný byl upomínán o zaplacení dluhu ve výši 11 393 Kč a že žalovaný byl upozorněn na možnost zesplatnění úvěru.7. Z rozhodnutí o okamžité splatnosti ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaný byl informován o tom, že žalobkyně úvěr z důvodu nesplácení zesplatnila, a to ke dni 3.12.2022.8. Z výzvy ze dne , datum, , ve spojení s dopisní obálkou, bylo zjištěno, že žalovaný byl dopisem z uvedeného dne vyzýván k úhradě dlužné částky ve výši 111 508,81 Kč a že byl upozorněn na možnost vymáhání pohledávky soudní cestou. Zásilku si nevyzvedl, a proto byla vrácena zpět žalobkyni.9. Z ceníku žalobkyně pro bankovní obchody bylo zjištěno, že pro případ prodlení byla ujednána úhrada nákladů spojených s prodlením ve výši 300 Kč za deset dní prodlení, s tím, že tyto náklady budou účtovány vždy k 10. 40. a 70. dni prodlení ve výši 300 Kč, 900 Kč a 900 Kč.10. Ze standardních informací o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanému poskytla informace o poskytovateli úvěru, o úvěru samotném, o podmínkách splácení, o úrokové sazbě, o důsledcích nesplácení úvěru.11. Z podkladů pro soudní jednání byla zjištěna historie splácení úvěru.12. Z listiny označené jako „posouzení úvěruschopnosti klienta“ bylo zjištěno, s jakými údaji žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného kalkulovala. Tvrzený příjem žalovaného byl ve výši 16 000 Kč, žalobkyně však počítala s příjmem 13 717 Kč, který byl zjištěn z účtu žalovaného. Tvrzené výdaje žalovaného byly ve výši 4 000 Kč, žalobkyně na základě interního ekonomického modelu stanovila výdaje ve výši 8 160 Kč. Žalobkyně ověřila, že žalovaný nebyl evidován v insolvenčním rejstříku, z historie v interní evidence klientů nezjistila žádné negativní reference na žalovaného. Z registru , Anonymizováno, ověřila předchozí splátkovou morálku klienta – z této informace se však nepodává, jaká předchozí splátková morálka byla zjištěna. Žalovaný uvedl splátky ve výši 0 Kč, žalobkyně z registru , Anonymizováno, a z vlastních systémů zjistila spotřební úvěr žalovaného se splátkou 2 068 Kč.13. Z výpisu z účtu č. , č. účtu, vedeného na jméno žalovaného za období prosince 2016 bylo zjištěno, že dne 19.12.2016 byla na účet připsána částka 10 859 Kč s poznámkou, že jde o mzdu. Téhož dne žalovaný vybral z bankomatu částku 10 800 Kč. Počáteční zůstatek na účtu byl – 146,95 Kč, konečný zůstatek - 89,32 Kč. Z výpisu z účtu č. , č. účtu, vedeného na jméno žalovaného za období ledna 2017 bylo zjištěno, že dne 19.1.2017 byla na účet připsána částka ve výši , částka, s poznámkou, že jde o mzdu. Téhož dne žalovaný vybral z bankomatu částku 15 000 Kč a v následujících dvou dnech ještě částku 1 500 Kč. Počáteční zůstatek na účtu byl – 89,35 Kč, konečný zůstatek – 39,64 Kč. Z výpisu z účtu č. , č. účtu, vedeného na jméno žalovaného za období února 2017 bylo zjištěno, že dne 17.2.2017 byla na účet připsána částka ve výši , částka, s poznámkou, že jde o mzdu. Následující den žalovaný vybral z bankomatu částku 10 000 Kč. Počáteční zůstatek na účtu byl - 39,64 Kč, konečný zůstatek 573,24 Kč. Z výpisu z účtu č. , č. účtu, vedeného na jméno žalovaného za období března 2017 bylo zjištěno, že dne 17.3.2017 byla na účet připsána částka ve výši , částka, s poznámkou, že jde o mzdu. Téhož dne žalovaný vybral z bankomatu částku 15 000 Kč. V uvedený měsíc přišly na účet dvě platby z účtu žalobkyně ve výši 49 000 Kč a 48 918,80 Kč, žalovaný postupnými výběry z bankomatů účet znovu vyčerpal do záporných čísel, konečný zůstatek byl – 51,91 Kč.14. Ze seznamu splátek úvěru bylo zjištěno, že úvěr byl schválený dne , datum, a že žalovaný na úvěr zaplatil celkem 209 274,93 Kč.15. Z provedených důkazů tak má soud za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva, na základě které byla žalovanému vyplacena částka 166 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal spolu s příslušenstvím vrátit, přičemž dosud žalobkyni zaplatil částku 209 274,93 Kč.16. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), zároveň na právní vztah účastníků dopadá úprava zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z.s.ú.“), neboť žalovaný při uzavírá smlouvy měl postavení spotřebitele.17. Podle § 86 odst. 1 z.s.ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.18. Podle § 75 z.s.ú. je poskytovatel úvěru povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.19. Na základě výše uvedeného zákonného ustanovení žalobkyni tíží důkazní břemeno v tom smyslu, že důkladně posoudila úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně však ani přes výzvu dle § 118a odst. 3 o.s.ř. soudu nepředložila důkazy prokazující, že by před právním jednáním směřujícím k uzavření smluvního vztahu se žalovaným byla řádně posuzována úvěruschopnost žalovaného, resp. jí důkazy předložené důkazy jsou pro závěr o řádném zkoumání úvěruschopnosti žalovaného nedostačující. Žalobkyně nepředložila důkaz o tom, že by řádně prověřila výdaje žalovaného, žalovaný tvrdil a nijak nedoložil výdaje ve výši 4 000 Kč, žalobkyně si interním ekonomickým modelem vyčíslila výdaje žalovaného na částku 8 160 Kč, šlo však o čistě hypotetickou částku, která vůbec nemusela odpovídat realitě. Jediným dokladem, který žalobkyně měla skutečně k dispozici, byl výpis z účtu, ze kterého byla sice prokázána mzda žalovaného, avšak zároveň je z výpisů za období předcházející uzavření úvěrové smlouvy patrné, že žalovaný dosahoval nízkých příjmů, částku odpovídající mzdě ihned z účtu vybral a na konci měsíce byl účet v záporných číslech. Žádnou finanční rezervu žalovaný evidentně neměl. Z výpisu z března 2017 jsou pak zjištěné platby od banky (žalobkyně), svědčící o tom, že žalovaný měl zřejmě i jiné úvěry. Sám žalovaný jiné splátky zapřel, žalobkyně však existující splátky zjistila, mohla mít proto pochybnosti o majetkové situaci klienta, který skrývá jiné dluhy. Je sice pravdou, že žalovaný po určitou dobu úvěr splácel, avšak nakonec splácení nezvládl, když vzhledem k dalším závazkům je pravděpodobné, že žalovaný po určitou dobu tzv. vytloukal klín klínem, a proto byl po nějakou dobu schopen splácet, ale nebyl schopen úvěr doplatit. Počínání žalobkyně bylo z pohledu soudu lehkovážné, majetkovou situaci žalovaného řádně neprověřila, když se de facto spokojila s tvrzením žalovaného (o kterém však věděla, že není pravdivé) a s hypotetickými výdaji žalovaného, které si žalobkyně stanovila sama na základě interních mechanismů. Bylo přitom opakovaně judikováno, že věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopno