16 C 235/2025-17 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč, úrok z prodlení z částky 20 000 Kč od 4. 8. 2024 do zaplacení, částku 600 Kč představující neuhrazený řádný úrok, částku 7 200 Kč představující neuhrazený poplatek za poskytnutí úvěru, částku 800 Kč představující neuhrazené poplatky za upomínky formou SMS a e-mailových zpráv, částku 700 Kč představující neuhrazený poplatek za administraci prodlení, částku 1 000 Kč představující neuhrazené poplatky za upomínky zasílané písemnou formou a 8 180 Kč představující neuhrazenou smluvní pokutu z prodlení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, . (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě žalovanému poskytla finanční prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr s příslušenstvím vrátit do 30 dní, což však neučinil. Smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovaným postoupena nejprve na , právnická osoba, a následně na žalobkyni.2. Žalobkyně následně vzala žalobu co do zákonného úroku z prodlení z částky 20 000 Kč od 4. 8. 2024 do zaplacení, co do částky 600 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 600 Kč od 4. 8. 2024 do zaplacení představující neuhrazený řádný úrok, co do částky 7 200 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 7 200 Kč od 4. 8. 2024 do zaplacení představující neuhrazený poplatek za poskytnutí úvěru, co do částky 800 Kč představující neuhrazené poplatky za upomínky formou SMS a e-mailových zpráv, co do částky 700 Kč představující neuhrazený poplatek za administraci prodlení, co do částky 1 000 Kč představující neuhrazené poplatky za upomínky zasílané písemnou formou, co do částky 8 180 Kč představující neuhrazenou smluvní pokutu z prodlení, soud proto řízení v této části usnesením ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, zastavil.3. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, jeho stanovisko k žalobou uplatněnému nároku nebylo zjištěno.4. Účastníci řízení byli soudem ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) vyzváni, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, s tím že v případě že se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude souhlas s tímto postupem soudu předpokládán ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. Žalobkyně ani žalovaný se k postupu soudu nevyjádřili. Soud proto rozhodl bez nařízení jednání, vycházeje z obsahu spisu a listinných důkazů.5. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci: mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva, na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se pak zavázal úvěr spolu s příslušenstvím vrátit do 3. 8. 2024 (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru). , adresa, 000 Kč byla žalovanému poskytnuta převodem na bankovní účet č. , č. účtu, , který žalovaný uvedl ve smlouvě (prokázáno potvrzením o platbě). Pohledávka byla původní věřitelkou , právnická osoba, . postoupena na společnost , právnická osoba, a následně byla postoupena na žalobkyni (prokázáno smlouvami o postoupení pohledávek). Žalovanému byla dne 24. 7. 2025 zaslána právním zástupcem žalobkyně předžalobní výzva k plnění, která obsahovala rovněž oznámení o postoupení pohledávky (prokázáno předžalobní výzvou).6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ustanovení § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.7. Podle ustanovení § 86 odst. zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.8. Podle ustanovení § 87 odst. zákona o spotřebitelském úvěru Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Dle ustanovení § 1879 odst. 1 o. z. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. Dle § 1880 o. z. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva a povinnosti s ní spojená. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli nebo se s ním jinak vyrovná.10. Soud dospěl k závěru, že předchůdkyně žalobkyně a žalovaná mezi sebou uzavřely smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o. z., neboť právní předchůdkyně se zavázala žalovanému poskytnout peněžní prostředky, které se žalovaný zavázal sjednaným způsobem vrátit a zaplatit smluvní úroky a další poplatky. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný smlouvy uzavíral mimo svoji podnikatelskou či jinou výdělečnou činnost, vystupuje v daných smluvních vztazích v postavení spotřebitele, a na smluvní vztahy je tedy třeba aplikovat též úpravu zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně vzala žalobu částečně zpět, kdy po žalovaném nadále požaduje pouze zaplacení nesplacené jistiny úvěru ve výši 20 000 Kč. Důvodem částečného zpětvzetí žaloby byla skutečnost, že žalobkyně neměla k dispozici důkazy k prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalované před uzavřením předmětných úvěrových smluv. Vzhledem k tomu, že v řízení nebylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně před uzavřením schopnosti s odbornou péči posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, je smlouva o úvěru s dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná a žalovaný je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. S ohledem na skutečnost, že z předložených důkazů vyplývá, že žalovanému byla na základě smluv o úvěru poskytnuta celkem částka ve výši 20 000 Kč, zavázal soud žalovaného tuto částku žalobkyni, na kterou byla pohledávka postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek, zaplatit, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.11. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 146 odst. 2 o.s.ř., když úspěch účastníků byl v řízení zhruba stejný (v části, ve které byla žaloba vzata zpět jde o neúspěch žalobkyně), soud proto rozhodl tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.12. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.