24 C 39/2025-58 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobou podanou u soudu ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu dne 21. 5. 2025 žalobkyně nárokovala zaplacení jistiny úvěru ve výši 30 000 Kč, kterou žalovanému poskytla na základě smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, . Tvrdila, že žalovaný měl hradit úroky úvěru v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 500 Kč, což nedodržel a dostal se do prodlení se splátkou splatnou dne 15. 1. 2025. Žalovaný splátku nezaplatil ani po upomínkách žalobkyně, přistoupila tedy dne 21.- 4. 2025 k zesplatnění úvěru. Spolu s dlužnou jistinou žalobkyně nárokovala rovněž zaplacení úroku z prodlení ve výši 12 % ročně od 6. 5. 2025 do zaplacení a nákladů ve výši 1 000 Kč za upomínky ze dne 20. 12. 2024 a 5. 1. 2025.2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, jeho stanovisko k žalobou uplatněnému nároku nebylo zjištěno.3. Soud věc projednal a rozhodl při jednání v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), když žalobkyně, která svoji neúčast omluvila, s tímto postupem souhlasila a žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. Předvolání k jednání bylo žalovanému spolu se žalobou na adrese trvalého pobytu (§ 46b písm. a/ o. s. ř.) uvedené v záhlaví rozsudku s tím, že písemnosti se považují za doručené tzv. fikcí dnem 21. 11. 2025 (§ 49 odst. 4 o. s. ř.).4. Ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, vyplývá, že žalobkyně jakožto poskytovatel a žalovaný jakožto spotřebitel ujednali poskytnutí úvěru žalovanému ve výši 30 000 Kč na dobu určitou v délce 12 měsíců, tedy, že celková částka spotřebitelského úvěru je splatná ke dni 15. 1. 2025, s tím, že zápůjční úroková sazba se uplatňuje jako úroková sazba měsíční a její výše činí 15,00 % p.m., roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr činí 435,03 % p.a. Smluvní strany sjednaly, že po dobu trvání smlouvy o úvěru bude úrok z poskytnuté jistiny spotřebitelem poskytovateli hrazen formou pravidelných měsíčních splátek bez umoření jistiny. Výše každé jednotlivé splátky činí 4 500 Kč, přičemž každá jednotlivá splátka je splatná vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce. Současně s poslední splátkou úroku je splatná rovněž poskytnutá jistina spotřebitelského úvěru.5. Částka 30 000 Kč byla žalovanému poskytnuta na jeho běžný účet u , právnická osoba, dne 15. 1. 2024, jak plyne z detailu pohybu (bezhotovostní platba) na bankovním účtu žalobkyně. Skutečnost, že bankovní účet, na nějž byly peněžní prostředky poukázány, patří žalovanému, vyplývá ze sdělení banky, která jeho účet vede.6. V dané věci jde o právní poměr ze smlouvy o úvěru podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), jíž se úvěrující zavazuje poskytnout úvěrovanému na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Je-li úvěr poskytován spotřebiteli, jak tomu je v dané věci, uplatní se dále úprava obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.9. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.12. Žalobkyně jakožto poskytovatelka úvěru byla povinna i při posuzování úvěruschopnosti žalovaného postupovat s odbornou péčí (§ 75 zákona o spotřebitelském úvěru). Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je přitom taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 3225/2015, použitelný i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb.).13. Žalobkyně uvedla, že před uzavřením smlouvy o úvěru došlo k řádnému posouzení úvěruschopnosti žalovaného a odkázala na přílohu smlouvy o úvěru. Z této přílohy vyplývá, že průměrný příjem žalovaného za poslední tři měsíce činí 56 678 Kč, náklady na bydlení 3 000 Kč (pravidelná částka), pravidelné finanční závazky 0 Kč, sázky 38 353 Kč, po zohlednění splátky poskytovaného úvěru ve výši 4 500 Kč tak finanční zůstatek spotřebitele činí 6 825 Kč. Dále je uvedeno, že žalovaný má jednorázové závazky (mikroúvěry), a to u , právnická osoba, ve výši 20 000 Kč a u , právnická osoba, ve výši 10 000 Kč. Bez záznamu pak byly výsledky lustrací v SOLUS, REPI - registr platebních informací (CRIF), AML a AML/CFT, insolvenční rejstřík a databáze odcizených dokladů, podle interní databáze poskytovatele je žalovaný „úvěrovatelný“. Zdrojem informací o příjmu spotřebitele je jeho výpis z účtu za poslední tři měsíce a daňové přiznání, pokud spotřebitel podniká. Závazky spotřebitele se dělí na pravidelné a jednorázové, mezi pravidelné patří např. splátky úvěrů, náklady na bydlení, na děti apod., do jednorázových se řadí doplacení krátkodobých půjček (mikroúvěrů), které jsou splatné v příštím měsíci. Úvěr je poskytnut pouze v případě, kdy je suma pravidelných příjmů spotřebitele vyšší, než suma pravidelných výdajů a závazků.14. K výzvě soudu, aby předložila listiny, z nichž vycházela při posuzování úvěruschopnosti žalovaného, žalobkyně předložila mzdové listy žalovaného za září, říjen a listopad 2023, výpisy z běžného účtu žalovaného říjen, listopad a prosinec 2023.15. Podle mzdových listů a výpisů z účtu byla žalovanému jeho zaměstnavatelem vyplacena za měsíc září mzda ve výši 0 Kč, za měsíc říjen mzda ve výši 43 849 Kč a za měsíc listopad záloha na mzdu ve výši 12 000 Kč a mzda ve výši 49 508 Kč a dále částka 5 000 Kč. Za měsíc září bylo dále žalovanému vyplaceno nemocenské ve výši 18 930 Kč. Celkem tak jde o příjmy ve výši 129 287 Kč, a tedy průměr na jeden měsíc činí 43 095 Kč, nikoli žalobkyní uvažovaných 56 678 Kč. Již jen z toho je zřejmé, že po odečtu nákladů na bydlení (3 000 Kč) a sázky (38 353 Kč), by žalovanému zbylo 1 742 Kč, tj. částka ve výši, která mu neumožňuje hradit měsíční splátku úroku ve výši 4 500 Kč. Žalobkyně však nepředložila soudu žádné podklady, z nichž ověřila výši nákladů na bydlení, přičemž mělo-li by jít o nájemní bydlení, jde o částku (3 000 Kč) neobvykle nízkou, skutečnost, že žalovaný má případně vlastní bydlení, se z ničeho nepodává. Náklady na bydlení přitom představují (na rozdíl od nákladů na ostatní nezbytné životní potřeby, jako např. jídlo, hygienické prostředky, oblečení) náklady, které lze snadno ověřit (např. nájemní smlouvou, výpisem z katastru nemovitostí či prohlášením třetí osoby, že poskytuje žalovanému bydlení). Z výpisů z účtu žalovaného pak vyplývá, že počáteční zůstatek v říjnu činil 89,64 Kč, konečný zůstatek 70,64 Kč, v listopadu činil konečný zůstatek 1 622,64 Kč a v prosinci 9 971 Kč. V měsíci však zůstal účet vyrovnaný jen v důsledku čerpání úvěrů/půjček od , právnická osoba, ve výši 13 620 Kč, , právnická osoba, ve výši 30 000 Kč a , právnická osoba, ve výši 20 000 Kč. V měsíci prosinci byl sice splacen úvěr od , právnická osoba, ve výši 13 620 Kč a společnosti , právnická osoba, zaplaceny částky ve výši 11 035 Kč a 1 609 Kč