33 C 15/2024-54 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobci dne , datum, podali návrh na zrušení vyživovací povinnosti ke zletilé , jméno FO, , nar. , Datum narození žalované, , že jako rodiče žalované jsou zavázáni přispívat na výživu žalované (žalobkyně částkou , částka, , , Anonymizováno, žalobce částkou , částka, ). Vztahy mezi účastníky jsou narušené. Byl činěn pokus o zlepšení, to však trvalo zhruba do covidové pandemie. S žalobcem neměla žalovaná vztah dobrý již před prvotním rozhodnutím soudu. Žalobce nebyl s dcerou v kontaktu téměř šest let, dcera ho odmítala a již od svých 13 let preferovala prarodiče, u nichž od této doby také žila. Vztah s žalobkyní se po pandemii COVID-19 výrazně zhoršil, komunikace je minimální, omezená na SMS zprávy. Dcera matku opakovaně odmítá, sdělila jí, že nechce, aby o ní zjišťovala informace, zablokovala ji na sociálních sítích a kontaktuje ji pouze v souvislosti s výživným. Naposledy se viděly krátce v červnu , Anonymizováno, , předtím na podzim , Anonymizováno, . Žalovaná je od roku , Anonymizováno, zletilá, studuje, její zdravotní stav je dobrý. Žalobci ukončili soužití v roce , Anonymizováno, . Žalobkyni se v roce , Anonymizováno, narodil další syn, je na rodičovské dovolené. Žalobce má dluh na výživném , částka, . Žalobci mají za to, že chování zletilé je v rozporu s dobrými mravy, a navrhli, aby soud vyživovací povinnost obou rodičů ke zletilé , jméno FO, zrušil.2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Uvedla, že úspěšně dokončila maturitní zkoušku na , právnická osoba, v Liberci a byla přijata na , Anonymizováno, , kde bude studovat prezenčně. Tvrdila, že není schopna se sama uživit, ačkoliv brigádně pracuje, protože studium vyžaduje značné náklady na ubytování, stravu, dopravu a učební pomůcky. Vyživovací povinnost rodičů je dle žalované nadále důvodná. Současně odmítla tvrzení žalobců o rozporu svého chování s dobrými mravy. Poukázala na to, že v dětství byla převážně vychovávána prarodiči. Matka se jí dostatečně nevěnovala a žalobce se k ní choval hrubě, fyzicky i psychicky ji týral. Bála se ho, a proto začala žít u prarodičů. Poukázala k tomu, že žalobce současně vždy upřednostňoval svou dceru před žalovanou. Upozornila také na účelovost jednání žalobkyně, neboť v období několika měsíců před podáním návrhu zaznamenala výraznou změnu v její komunikaci. Žalobkyně jí začala častěji psát zprávy a vyptávat se na její osobní život, což žalovaná považuje za účelové chování související s podáním žaloby. Návrh na zrušení výživného považuje za ostudný.3. Žalobkyně při ústním jednání vypověděla, že není pravdou, že by o žalovanou nepečovala nebo neměla zájem. Žalobkyně tvrdila, že problémy s žalovanou začaly zejména kolem jejího třináctého roku věku. Žalovaná vždy měla kladný vztah k rodičům žalobkyně. Žalobkyně nastoupila poměrně brzy do zaměstnání, protože měla finanční problémy. Pracovala na nočních směnách, aby mohla být přes den s dcerou. Rodiče jí v péči vypomáhali. Později si našla partnera a přestěhovali se do , Anonymizováno, , kde , jméno FO, začala chodit do první třídy. Narodila se jí druhá dcera , Anonymizováno, . Dcera , jméno FO, jejího partnera nepřijala. V roce , Anonymizováno, se rodina přestěhovala do , adresa, a , jméno FO, začala navštěvovat tamní základní školu. Vztahy se zhoršily. , jméno FO, neměla ráda partnera žalobkyně, nechtěla být doma a uchylovala se k prarodičům. Už tehdy jí sprostě nadávala a mezi žalobkyní a jejími rodiči docházelo k mezigeneračním sporům. Ke konfliktu došlo v prosinci , Anonymizováno, , kdy dcera žalobkyni řekla, že ji nemá ráda, a odešla k prarodičům. Žalobkyně vyhledala pomoc v Centru pro mezilidské vztahy, ale na sjednanou schůzku přišla , jméno FO, s prarodiči, kteří jí vyčítali, že dceři nevěří a nezastává se jí. Jednání se nepovedlo. Žalobkyně byla v kontaktu se školou a následně s partnerem navštívila OSPOD, kde oznámili, že dcera pobývá u prarodičů. Proběhl opatrovnický soud, kde byla uzavřena dohoda, že dcera zůstane u prarodičů, ale že se budou vídat. Byly odeslány na terapii do Centra Protěž, po které se vztahy zlepšily a vídaly se, ale pak přišel Covid-19 a vše se opět zhoršilo. Krátce poté, v září , Anonymizováno, , byly spolu v kině a kavárně a občas se potkávaly, ale následné dva roky kontakt ustal. Žalobkyně opakovaně vyzývala dceru k setkání, ale ta vždy odpověděla, že nemá čas. V červenci , Anonymizováno, ji dcera informovala, že vyhrála cestu , Anonymizováno, , Anonymizováno, žalobkyně záměrně neposlala výživné, aby se dcera ozvala, což se stalo. Nejprve jí napsala, pak telefonovala, vyčetla jí, proč nepřišly peníze, byla sprostá a řekla, že nechce žádný kontakt, pouze aby žalobkyně posílala peníze. Vazby s rodiči žalobkyně se zpřetrhaly už dávno, o dceři ji nijak neinformovali. Když bylo , jméno FO, 18, chtěla od svého otce číslo účtu, aby mohla platit výživné přímo dceři, ale ten jí ho odmítl dát. Žalobkyně uvedla, že je jí známo, že dcera má řidičské oprávnění. O jejím přijetí na vysokou školu se dozvěděla až při jednání. Žalobkyně hradí výživné i žalobce, celkem částkou , částka, měsíčně. Důvodem podání návrhu bylo poslední sdělení od dcery, že nechce žádný kontakt, pouze peníze. K partnerovi – osobě žalobce uvedla, že je pravda, že občas vyhrožoval vařečkou a páskem, ale nikdy , jméno FO, neudeřil. Vždy to s ním řešila a dcery se zastávala. Věřila, že v Centru Protěž si vše vyříkají, ale k tomu nedošlo. S žalobcem žalobkyně nežije ve společné domácnosti od roku , Anonymizováno, , společnou dceru , Anonymizováno, má ve své péči, bylo přiznáno výživné , částka, . S žalobcem je v kontaktu. Žije s manželem v nájemním bytě s náklady kolem , částka, , je na rodičovské dovolené, pobírá příspěvek , částka, a přídavky na bydlení , částka, , přídavky na děti nepobírá. Manžel pracuje s výdělkem okolo , částka, . Uvedla, že učinila vše, co bylo v jejích možnostech, aby zůstala s dcerou v kontaktu. S žalobcem dcera není v kontaktu od ukončení terapie v Centru Protěž. Od začátku ji mrzí, jaký mají vztah, a vyloučila, že by žalovanou kontaktovala účelově. Poté, co jí dcera řekla, že nechce být v kontaktu a nereagovala na SMS, už jí více nepsala, jen k narozeninám či Vánocům, ale bez odpovědi. Žalobce je s dcerou , Anonymizováno, v pravidelném kontaktu, mají hezký vztah. Poslední dva roky o prospěchu , jméno FO, věděla jen od ní, když se jí zeptala. Osobní setkání proběhlo naposledy v červnu , Anonymizováno, , trvalo asi 15 minut, bylo napjaté. Dcera chtěla fotky a kontakt na biologického otce. Žalobkyně uvedla, že v předchozím týdnu ji žalovaná viděla s společně její matkou ve městě, ale obě se jí vyhnuly. O tom, že by došlo k incidentu mezi žalobcem a žalovaný, kdy tento ji měl držet pod krkem, jí není ničeho známo. Stejně tak ani o psychickém týrání. Přiznala, že si dcera na některé incidenty stěžovala, ale žalobce ji nikdy nebil, modřiny neměla. Potvrdila, že žalovaná před žalobcem schovávala pásek. Žalobkyně dále uvedla, že žalobce chodil na pivo, odpoledne nebýval doma, ale připustila, že mohly být chvíle, kdy byl s , jméno FO, sám. Žalobkyně dále uvedla, že ji urazilo, když dcera řekla, že vaří hůř než školní jídelna. Dále poukázala k tomu, že žalovaná v rámci telefonátu řekla slova „ty vole“, „do prdele“, což považuje za jednání zcela bez úcty.4. Z výpovědi žalobce bylo potvrzeno, že vztah s žalovanou nebyl optimální. Uvedl, že se ale snažili na jeho zlepšení pracovat. Pomáhali jí ve vzdělání i s koníčky. Situace zhoršila po narození druhé dcery, kdy měl pocit, že žalovaná na miminko žárlila. Objevily se problémy v jejím chování ve škole, nevycházela se spolužáky ani s učitelkou. Řešili to přestěhováním a změnou školy, ale to nepomohlo. Snažil se jí vycházet vstříc, ale bez výsledku. Její chování vyústilo v hysterické záchvaty. Snažil se ji brát na , Anonymizováno, , aby měli společný koníček, ale později se dozvěděl, že tento sport nebyl považován za vhodný. Od soudu v roce , Anonymizováno, se s žalovanou nekontaktoval. Všichni chodili do Centra Protěž, ale k žádnému zlepšení nedošlo. O žalované nemá žádné informace, nikdy se na něj neobrátila, ani například s žádostí o finanční podporu. Stanovené výživné jí nadále hradí. To, že žalovaná přešla do péče prarodičů, mu přišlo bizarní. Ani s nimi se od soudu neviděl, ačkoli předtím komunikovali v rámci rodinných vztahů. Dle jeho mínění se prarodiče nijak nesnažili situaci zlepšit. S žalobkyní již nejsou partneři. O tom, jak žalovaná vystupuje k žalobkyni, ho informovala, ale vůči němu žádná interakce neproběhla. Nevnímá, že by udělali něco, co by zapříčinilo negativní vztah žalované k nim, a není si vědom žádného pochybení. Před sestěhováním s žalobkyní se s žalovanou vídali, chodili na výlety. Popřel, že by žalovanou psychicky urážel, ponižoval nebo byl agresivní. Není pravda, že by ji někdy bil páskem, dal pěstí nebo chytil pod krkem. Dále uvedl, že neví, že by žalovaná v minulosti uváděla něco o jeho agresivním či urážlivém chování. Vztah s ní ho mrzí, ale nejvíce ho mrzí, že dcera nekomunikuje s matkou