19 C 77/2026-27 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal zaplacení celkem částky , částka, s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení s odůvodněním, že žalovaný cestoval dopravním prostředkem žalobcea) dne , datum, v , Anonymizováno, hodin linkou , Anonymizováno, bez platné jízdenky v hodnotě , částkab) dne , datum, v , Anonymizováno, hodin linkou , Anonymizováno, , Anonymizováno, bez platné jízdenky v hodnotě , částkac) dne , datum, v , Anonymizováno, hodin linkou , Anonymizováno, bez platné jízdenky v hodnotě , částkad) dne , datum, v , Anonymizováno, hodin linkou , Anonymizováno, bez platné jízdenky v hodnotě , částkae) dne , datum, v , Anonymizováno, hodin linkou , Anonymizováno, bez platné jízdenky v hodnotě , částkaf) dne , datum, v , Anonymizováno, hodin linkou , Anonymizováno, bez platné jízdenky v hodnotě , částkag) dne , datum, v , Anonymizováno, hodin linkou , Anonymizováno, bez platné jízdenky v hodnotě , částkah) dne , datum, v , Anonymizováno, hodin linkou , Anonymizováno, , Anonymizováno, bez platné jízdenky v hodnotě , částkai) dne , datum, v , Anonymizováno, hodin linkou , Anonymizováno, bez platné jízdenky v hodnotě , částkaj) dne , datum, v , Anonymizováno, hodin linkou , Anonymizováno, bez platné jízdenky v hodnotě , částkaa nemohl se prokázat ani jiným dokladem opravňujícím k jízdě, čímž porušil smluvní přepravní podmínky. Vedle neuhrazeného jízdného ve výši , částka, je žalovaný dále povinen zaplatit žalobci přirážku k jízdnému ve výši , částka, za každou jednotlivou jízdu. Žalobce zaslal žalovanému předžalobní výzvu k plnění a vyzval ho k úhradě dlužné částky, kterou však žalovaný ke dni podání žalobního návrhu neuradil.2. Žalobce souhlasil s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.3. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal.4. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci. Žalovaný cestoval ve výše uvedených případech ve vozidlech žalobce, který provozuje přepravu cestujících ve veřejné linkové dopravě ve městě , adresa, a dalších příměstských oblastech, čímž byla mezi žalobcem a žalovaným uzavřena přepravní smlouva. Žalovaný byl povinen se na výzvu žalobcem pověřené osoby prokázat platným jízdním dokladem, a neprokáže-li se platným jízdním dokladem, pak zaplatit kromě přirážky rovněž jízdné. Výše jízdného činila , částka, , výši přirážky stanovují Smluvní přepravní podmínky PID, Příloha 1, část A) odst. 8 částkou , částka, . Porušení povinností žalovaného v každém jednotlivém případě bylo zjištěno ze Zápisů o provedené přepravní kontrole s uvedením data a času provedení kontroly, označení linky, kterou bylo žalovaným cestováno bez jízdního dokladu, dále byly uvedeny osobní údaje žalovaného a záznam o tom, zda si žalovaný zápis převzal/podepsal či nikoliv. Z důvodu porušení povinností žalovaného vzniklo žalobci právo na jízdné , částka, a přirážku , částka, za každou jednotlivou jízdu.5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 2250 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podle § 18a odst. 1 zák. č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silniční dopravě“) řidič a průvodčí vozidla veřejné linkové dopravy a jiná osoba pověřená dopravcem veřejné linkové dopravy a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce (dále jen pověřená osoba) je oprávněna dávat cestujícím pokyny a příkazy k zajištění jejich bezpečnosti, bezpečnosti a plynulosti dopravy a bezpečnosti ostatních cestujících. Pověřená osoba je oprávněna mimo jiné uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplatit přirážku nebo vyžadovat od cestujícího, aby se prokázal osobním dokladem a sdělil osobní údaje podle odstavce 2 písm. c). Podle § 18a odst. 2 písm. c) zákona o silniční dopravě je cestující povinen, mimo jiné, na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky; osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky se rozumí jméno, příjmení, datum a místo narození a adresa pro doručování. Podle § 18a odst. 3 zákona o silniční dopravě výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku , částka, .6. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zák. č. 266/1994 Sb. o drahách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákona o drahách“) je cestující povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem. Neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému. Podle § 37 odst. 6 zákona o drahách výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku , částka, .7. Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, ve znění pozdějších předpisů, nezakoupil-li si cestující jízdenku podle odstavce 3 nebo podle odstavce 5 a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem.8. Soud na základě zjištěného skutkového stavu a provedených důkazů dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, neboť žalovaný tím, že cestoval dopravním prostředkem provozovaným žalobcem bez platné jízdenky, porušil smluvní přepravní podmínky, tedy normu, která se pro žalovaného při použití hromadné dopravy stala závaznou, a současně nedodržel ustanovení § 2550 a následující občanského zákoníku upravující smlouvu o přepravě osob, která je pojmově smlouvou úplatnou a právu cestujícího na to, aby jej přepravce dopravil na určité místo, koresponduje pak jeho povinnost zaplatit za to jízdné. Žalovaný žalobci pohledávku neuhradil. Z těchto důvodů bylo žalobě vyhověno.9. Protože žalovaný svoji povinnost k úhradě dlužné částky nesplnil řádně a včas, je v prodlení. Žalobci proto vznikl v souladu s § 1970 o. z. nárok na úrok z prodlení. Protože žalobce požaduje výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je jeho nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .11. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.