21 C 247/2024-214 – Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, , částka, od , datum, do zaplacení.2. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalobkyní a žalovaným došlo dne , datum, k uzavření Smlouvy o úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“). Ve Smlouvě žalobkyně jako úvěrující sjednala s žalovaným jako úvěrovaným poskytnutí úvěru v částce , částka, , částka, . Žalovaný se zavázal, že úvěr splatí nejpozději dne , datum, . Následně žalobkyně s žalovaným sjednali prodloužení doby splatnosti úvěru do , datum, a poplatek za poskytnutí úvěru za poslední období doby poskytnutí úvěru ve výši , částka, . Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr dne , datum, . Žalovaný úvěr ani poplatek za poskytnutí úvěru ve stanovené lhůtě žalobkyni neuhradil. Žalobkyni tak vznikl kromě nároku na vrácení jistiny úvěru ve výši , částka, , částka, a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši , částka, rovněž nárok na zákonný úrok z prodlení z jistiny úvěru ode dne následujícího po datu splatnosti, tedy od , datum, do zaplacení. Podle čl.IX.1.a. Smlouvy vznikl žalobkyni v důsledku prodlení žalovaného nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky , částka, , částka, od , datum, do , datum, v celkové výši , částka, . Žalobkyně nárokuje smluvní pokutu v souladu s § 122 odst. 3 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru vždy pouze do výše ½ jistiny. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky e-mailovou zprávou.3. Na základě uvedené žaloby bylo rozhodnuto elektronickým platebním rozkazem Okresního soudu v , Anonymizováno, č.j. , Anonymizováno, , č. účtu, -5 ze dne , datum, , kterým bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, , částka, od , datum, do zaplacení.4. Proti tomuto elektronickému platebnímu rozkazu podal včas žalovaný odpor, který následně podáním ze dne , datum, doplnil vyjádřením k žalobě ve věci samé.5. V tomto vyjádření žalovaný uvedl, že v době sjednání Smlouvy nedokázal správně vyhodnotit své možnosti a ani podmínky velmi složitě konstruované Smlouvy. Na rizika spojená s plněním smluvních závazků nebyl nikterak upozorněn. Zpochybnil, zda úvěrová smlouva sjednaná prostřednictvím elektronické komunikace na dálku byla vůbec uzavřena. Dále uvedl, že se s žalobkyní snažil dohodnout smírně, a to zasláním Návrhu na smír dne , datum, . Na tento návrh ale společnost nepřistoupila, tudíž dne , datum, podal Návrh na zahájení řízení u finančního arbitra. V návrzích poukazoval na neplatnost Smlouvy a požadoval započtení jím uhrazených splátek ve výši , částka, . Žalovaný předně namítal, že žalobkyně ve fázi schvalování úvěru nedostatečně prověřila jeho schopnost jako spotřebitele úvěr splatit. V době, kdy žalovaný žádal o úvěr, nebyl schopen správně odhadnout své platební schopnosti při uzavírání Smlouvy se žalobkyní a nedokázal správně vyhodnotit dopady podmínek nabízeného úvěru. Žalovaný si myslel, že se jeho finanční problémy časem zlepší, že to nějak zvládne a zároveň neměl jinou možnost, jak svou situaci momentálně řešit. Žalobkyně od něj žádala pouze výplatní pásky od zaměstnavatele a doklad totožnosti. Žádné další doklady po něm nežádala. Nemusel dokládat nájemní smlouvu, neptala se ho na výši nákladů na bydlení, nechtěla složenky za energie, smlouvy k jiným úvěrům, nezjišťovala od něj výdaje na stravu, jízdné, záliby, ani nic podobného. Důsledkem neposouzení úvěruschopnosti spotřebitele (nebo neposouzení řádného) je neplatnost smlouvy dle § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalovaný rovněž namítal, že u smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, byla zapůjčená částka ve výši , částka, , částka, . Ve smlouvě se zavázal uhradit celkem částku , částka, , výše úroků je uvedena 0 % a RPSN je uvedené ve výši 1 655 %, doba trvání úvěru byla stanovena na 28 dní, výše poplatku za poskytnutí úvěru je uvedena částka , částka, . RPSN úvěru je tak přibližně 168násobkem obvyklého (průměrného) RPSN požadovaného poskytovateli úvěru v době uzavření Smlouvy. Obvyklá sazba RPSN spotřebitelských úvěrů na domácnost činila v době uzavření Smlouvy 9,87 % p.a. Judikatorní strop se přitom ustálil na maximálně čtyřnásobku navýšení obvyklé RPSN, aby šlo o dohodu v souladu s dobrými mravy. Z tohoto důvodu považuje žalovaný smlouvu o úvěru za neplatnou. Žalobkyně inzeruje zápůjční úrokovou sazbu 0 %, když ve skutečnosti však samotný poplatek plní funkci úroku. Tímto konstruktem fakticky simuluje stav tzv. bezúročné půjčky a snaží se uvést spotřebitele v omyl, když již ze samotného předmětu podnikání žalobkyně je zřejmé, že její obchodní činností je poskytování úvěrů za vysokou úrokovou sazbu. Kromě toho, že žalobkyně poskytuje úvěry za velmi vysokou odměnu, plnění si dále zajišťuje dalšími sankcemi, které jsou při svém kumulativním uplatnění pro spotřebitele likvidační a při okamžitém zesplatnění úvěru nemůže být v silách spotřebitele dostát jejich úhradě. V závěru vyjádření k žalobě žalovaný zdůraznil, že žalobkyně neposuzovala jeho úvěruschopnost jako spotřebitele při uzavření Smlouvy. Proto je dle žalovaného Smlouva absolutně neplatná. V takovém případě se Smlouva od počátku ruší a žalobkyně má právo pouze na vrácení poskytnuté jistiny ze strany spotřebitele (nikoli poplatku, úroku či dalších plateb) dle § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. V době sepsání vyjádření bylo dle žalovaného z jeho strany uhrazeno , částka, , a proto navrhl, aby tato částka byla započítána na úhradu jistiny. Zbývající částku , částka, navrhl splácet dle jeho možností ve splátkách.6. Žalobkyně k vyjádření žalovaného v podání ze dne , datum, uvedla, že zákon č. 257/2016 Sb. upravuje posuzování úvěruschopnosti obecně, aniž by stanovil přesná kritéria. Naopak používá právně neurčité pojmy jako nezbytnost, dostatečnost a přiměřenost. Rovněž tak nestanoví, jak mají být informace a doklady poskytnuté spotřebitelem aktuální. Toto posouzení má být přiměřené s ohledem na výši úvěru a také jeho splatnost (požadavek posouzení na základě nezbytných a přiměřených informací podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb.) Rozsah posouzení je tak rozdílný u úvěru v částce , částka, , částka, , splatného za 28 dní od data poskytnutí jako v konkrétním případě a úvěru v částce několika desítek či set tisíc spláceného v období několika let. Žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného potvrzeními o došlých a odchozích platbách na účet č. , částka, , č. účtu, dle analýzy kontomatik účtu za dobu , Anonymizováno, Výdaje žalovaného vyplývající z předloženého výpisu/ů odpovídaly výdajům deklarovaným žalovaným. Při posuzování výdajů vzala žalobkyně v úvahu pouze výdaje pravidelné, neboť žalovaný tím, že měl v úmyslu získat od žalobkyně úvěr, musel předpokládat případné omezení nepravidelných (zbytných) výdajů tak, aby byl schopen úvěr splatit. Proto není pro posouzení úvěruschopnosti podstatný údaj o debetním zůstatků účtu. Z pravidelných výdajů pak žalobkyně vzala v úvahu pouze ty, které byl žalovaný povinen splatit do konce splatnosti poskytnutého úvěru. Žalobkyně dále opatřila výpis z databáze EUCB (European , právnická osoba, ) a CRIF, z něhož vyplynulo, že žalovaný neměl žádné úvěry po splatnosti. K námitce žalovaného vysoké výše RPSN 1655 %, že i přes vysokou výši roční sazby úroků nelze přehlédnout, že v projednávané věci je úrok sjednán a také požadován nikoliv z poskytnutých peněžních prostředků, nýbrž za konkrétní časové období, které je relativně krátké (28 dní), a je vyjádřen pevnou částkou. V případě prodlení dlužníka s plněním závazku úrok nebude narůstat v čase tak, jako je tomu u poskytování úvěrů u bank. , adresa, doba splatnosti také výrazně přispívá k tomu, že RPSN se jeví jako velmi vysoká. Půjčená částka je nízká a s jejím poskytnutím jsou spojeny určité náklady a poskytovatel (žalobkyně) by měl generovat také určitý zisk. V dané věci žalovaný obdržel částku , částka, , částka, a vrátit měl , částka, , a to včetně poplatků i zisku žalobkyně. Ujednání proto nelze považovat za takové, které výrazně znevýhodňuje spotřebitele a je ve zřejmém rozporu s dobrými mravy. Poplatek za poskytnutí úvěru zahrnuje náklady spojené s administrací úvěru (administrativní náklady, prověření úvěruschopnosti) a současně přiměřený zisk žalobkyně. Přiměřenost úroku je třeba posoudit s ohledem na výši úroku vyžadovaného v segmentu tzv. mikropůjček, jako specifického úvěrového produktu.7. V průběhu řízení žalobkyně zohlednila platby žalovaného po podání žaloby opakovanými částečnými zpětvzetími žaloby, na které soud reagoval usneseními o částečném zastavení řízení. Podáním ze dne , datum, žalobkyně shrnula svůj zbývající žalobní požadavek tak, že požaduje zaplacení částky ve výši , částka, a úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, , částka, od , datum, do zaplacení.8. Žalovaný při jednání soudu dne , datum, uvedl, že předmětná Smlouva o úvěru z , datum, uzavřena skutečně byla a úvěr , částka, , čás