22 C 231/2025-40 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky 91 544,74 Kč s příslušenstvím z titulu nesplaceného úvěru poskytnutého žalovanému na základě úvěrové smlouvy č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne , datum, . Uvedl, že na základě této smlouvy poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 290 400 Kč na financování motorového vozidla , Anonymizováno, , Anonymizováno, , že žalovaný porušil povinnost úvěr řádně a včas splácet, že úvěr byl ke dni 12. 1. 2024 zesplatněn a že žalovaná částka představuje po započtení provedených úhrad a výtěžku ze zpeněžení vozidla zůstatek nesplacené jistiny úvěru.2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz Okresního soudu v Liberci č. j. EPR , č. účtu, -8 ze dne , datum, . Proti tomuto rozhodnutí podal žalovaný včas odpor. V jeho odůvodnění uvedl, že předmětné vozidlo bylo havarované, že nehoda byla nahlášena jako pojistná událost, že vinkulace měla být ve prospěch žalobce, že žalobce neumožnil likvidátorovi pojistky prohlídku vozidla a že vozidlo bylo po havárii prodáno společností , právnická osoba, ; z toho žalovaný dovozoval nedůvodnost žaloby.3. Žalobce ve vyjádření k odporu uvedl, že tvrzení žalovaného nejsou důvodná, neboť pojistná událost mu nebyla řádně oznámena, vinkulace ve prospěch žalobce zřízena nebyla a žalovaný neposkytl potřebnou součinnost při řešení havárie a pojištění vozidla.4. Jednání ve věci proběhlo dne , datum, v nepřítomnosti žalovaného, který svou neúčast omluvil a současně souhlasil s projednáním věci ve své nepřítomnosti. Soud proto podle § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal v nepřítomnosti žalovaného a vycházel z obsahu spisu, jeho dosavadních podání a z provedených důkazů.5. Soud provedl dokazování listinami založenými ve spise, zejména návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, elektronickým platebním rozkazem, odporem žalovaného a jeho odůvodněním, vyjádřením žalobce k odporu, úvěrovou smlouvou č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne , datum, , úvěrovými podmínkami, splátkovým kalendářem, výpisem čerpání, splátek a úhrad, výzvou k zaplacení celého úvěru - zesplatněním ze dne 17. 1. 2024, podacím archem, listinami vztahujícími se k převzetí, odtažení a zpeněžení vozidla, oznámením o prodeji vozidla a výzvou k doplacení dluhu ze dne , datum, , předžalobní výzvou ze dne 24. 1. 2025 a závěrečnou zprávou inkasní společnosti ze dne , datum, .6. Z provedených důkazů soud zjistil, že mezi účastníky byla dne , datum, uzavřena úvěrová smlouva č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , na jejímž základě žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 290 400 Kč na pořízení motorového vozidla , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Žalovaný se zavázal úvěr splácet v 48měsíčních splátkách po 7 055 Kč. Dále bylo prokázáno, že žalovaný svou splátkovou povinnost řádně a včas neplnil, pročež žalobce úvěr ke dni 12. 1. 2024 zesplatnil. Z doplnění žaloby, splátkového kalendáře, saldokonta, výpisu čerpání, splátek a úhrad a navazujících listin vyplynulo, že nesplacená jistina po zesplatnění činila 100 539 Kč a že po zohlednění plateb provedených po zesplatnění a po odečtení výtěžku ze zpeněžení vozidla zůstala neuhrazena jistina ve výši 91 544,74 Kč.7. Soud se zabýval také obranou žalovaného. Tato obrana však zůstala pouze v obecné rovině. Žalovaný sice tvrdil existenci pojistné události a pochybení žalobce při jejím řešení, avšak neuvedl konkrétní skutkové okolnosti v rozsahu, který by umožňoval učinit závěr o zániku, snížení či nedůvodnosti žalobou uplatněného nároku. Ve spise nejsou založeny žádné důkazy, z nichž by vyplynulo, že byla sjednána vinkulace pojistného plnění ve prospěch žalobce, že žalobce porušil povinnost při likvidaci škody nebo že by žalovanému vznikl vůči žalobci jakýkoli protinárok způsobilý ovlivnit důvodnost žaloby.8. Naopak závěrečná zpráva inkasní společnosti podporuje tvrzení žalobce, že žalovaný sám při řešení havárie a pojistné události neposkytl potřebnou součinnost, zejména pokud šlo o doložení potřebných dokumentů a aktivní řešení pojistného plnění. Ani z této listiny nevyplývá žádné konkrétní pochybení žalobce, které by vedlo k závěru o neoprávněnosti žalobního nároku.9. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 2395 a § 2399 občanského zákoníku, podle nichž se úvěrovaný zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky, a dále podle § 1970 občanského zákoníku, upravujícího právo věřitele na úrok z prodlení při prodlení se splněním peněžitého dluhu.10. Soud uzavřel, že žalobce unesl břemeno tvrzení i důkazní ohledně existence a výše své pohledávky. Obrana žalovaného nebyla způsobilá závěr o důvodnosti žaloby zvrátit. Proto soud shledal žalobu důvodnou co do uplatněné jistiny.11. Protože žalovaný nesplnil svůj peněžitý dluh řádně a včas, dostal se do prodlení. Žalobci tak vzniklo právo na úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož žalobce požadoval úrok z prodlení v zákonné výši a od okamžiku, od něhož byl žalovaný v prodlení se zaplacením zesplatněného dluhu, shledal soud žalobu důvodnou i v části uplatněného příslušenství. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 35 303,50 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 662 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 91 544,74 Kč sestávající z částky 4 780 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t., z částky 4 780 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t., z částky 4 780 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. (sepis žaloby), z částky 4 780 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. ze dne 14.8.2025 (vyjádření k odporu žalovaného) a z částky 4 780 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a.t. dne , datum, včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a.t. a a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 26 150 Kč ve výši 5 491,50 Kč.13. Soud neshledal, že by zde byl další úkon právní služby, za který by náležela žalobci odměna a paušální náhrada hotových výdajů (včetně DPH). Opodstatněným soud neshledal přiznání náhrady za úkon označený jako „doplnění žalobních tvrzení k výzvě soudu ze dne 5.6.2025“. V daném případě s ohledem na obsah žalobního návrhu a jeho doplnění je zřejmé, že žalobce mohl a měl rozhodné skutečnosti uvést již dříve v návrhu; nikoliv reagovat až na výzvu soudu k jejich doplnění.14. Soud neshledal důvod pro postup podle právního názoru vysloveného v nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3923/2011 ani pro aplikaci § 150 o.s.ř.