22 C 374/2025-20 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal zaplacení částky 10 705 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení s odůvodněním, že dne , datum, nastala pojistná událost číslo , hodnota, , v jejímž důsledku došlo ke vzniku škody, a proto bylo žalobcem v souladu s pojistnou smlouvou poskytnuto pojistné plnění ve výši 21 471 Kč. Při šetření pojistné události bylo zjištěno, že za vzniklou újmu odpovídá žalovaný. Z doložených podkladů vyplývá, že dne , datum, došlo v důsledku úniku vody k zatečení z bytu žalovaného (dům na adrese , adresa, , , adresa, ) do bytu poškozené paní , jméno FO, , pojistníka žalobce dle pojistné smlouvy č. , hodnota, (pojištění domácnosti). Při škodní události došlo k poškození maleb, tapet, bylo nutné provést úklid, pokládku koberce atp. Žalobce sice vyplatil částku ve výši 21 471 Kč, která odpovídá ceně, za kterou bylo poškozené věci opravit, avšak pro účely soudního řízení, resp. vymáhání nároků požaduje jen částku 19 205 Kč po odečtení plateb provedených žalovaným. V důsledku poskytnutí pojistného plnění žalobcem přešlo v souladu s ustanovením § 2820 odst. 1 OZ právo na náhradu vzniklé újmy z poškozeného na žalobce. Žalobce má tedy vůči žalovanému právo na náhradu té částky, kterou v důsledku nastalé pojistné události vyplatil. Žalovaný byl žalobcem písemně vyzván k plnění dne , datum, co do částky 19 205 Kč s termínem do , datum, . Žalovanému byla také dne 28.11.2023 zaslána předžalobní výzva. Žalovaný uhradil částku 7 500 Kč. Žalovaný dále uvedenou pohledávku vůči žalobci co do důvodu i výše 19 205 Kč uznal včetně úroku z prodlení od 19.1.2021 a zavázal se ji hradit v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši 500 Kč, splatných vždy do 25. dne v měsíci, počínaje dnem , datum, , a to dle Dohody o povolení splátek a uznání dluhu ze dne , datum, . K datu sepisu žaloby žalovaný uhradil dle dohody o povolení splátek a uznání dluhu 8 500 Kč. K úhradě tak zbývá částka 10 705 Kč.2. Žalobce souhlasil s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.3. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal.4. Soud z předložených listinných důkazů zjistil tento skutkový stav. Z pojistné smlouvy č. , hodnota, soud zjistil, že poškozená paní , jméno FO, je pojistníkem žalobce v rámci pojištění domácnosti, a byla tak osobou oprávněnou k pojistnému plnění v souvislosti s pojistnou událostí, která je předmětem tohoto řízení.5. Ze Zápisu o škodní události č. , hodnota, (záznam o prohlídce) ze dne , datum, soud zjistil, že dne , datum, došlo k pojistné události spočívající v zatečení do bytu poškozené v důsledku úniku vody; v zápisu je popsán rozsah poškození (zejména poškození maleb a tapet a související nutné práce, včetně úklidu a dalších navazujících činností).6. Z listiny Výpočet pojistného plnění PU č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce v návaznosti na šetření pojistné události stanovil pojistné plnění v částce 21 471 Kč (položkový výpočet). Z dopisu Informace o výplatě pojistného plnění ze dne , datum, soud zjistil, že pojistník byl vyrozuměn o výplatě pojistného plnění ve výši 21 471 Kč s uvedením data odeslání částky dne , datum, . Uvedené tvrzení o faktické výplatě pojistného plnění soud ověřil též podpůrně z výpisu z účtu žalobce ke dni , datum, , z něhož plyne odchozí platba identifikovaná variabilním symbolem/identifikací odpovídajícím číslu škodní události.7. Z listiny Výpočet pojistného plnění PU č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce vyčíslil vůči škůdci (dlužníku) uplatňovaný regresní (postižní) nárok ve výši 19 205 Kč, tj. ve výši zohledňující amortizaci. Z listiny Postižní pohledávka - upomínka ze dne 4. 1. 2021 soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě částky 19 205 Kč se splatností do 18. 1. 2021.8. Z listiny Dohoda o povolení splátek a uznání dluhu ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný uznal dluh vůči žalobci co do důvodu i výše v částce 19 205 Kč, přičemž v dohodě je uvedeno, že žalovaný již na dluh uhradil částku 7 500 Kč, a dále se zavázal hradit zbývající část dluhu ve splátkách (minimálně 500 Kč měsíčně, splatných vždy do 25. dne v měsíci, počínaje dnem , datum, ). Z dohody soud rovněž zjistil, že žalovaný uznal povinnost hradit úrok z prodlení od 19. 1. 2021.9. Z Přehledu plateb žalovaného na pohledávku č. , hodnota, soud zjistil, že žalovaný na uvedený dluh uhradil celkem 8 500 Kč. Po odečtení této částky od žalobcem uplatněné jistiny 19 205 Kč zbývá k úhradě částka 10 705 Kč, která je předmětem tohoto řízení.10. Z listiny Výzva k plnění - předžalobní upomínka ze dne 28. 11. 2023 soud zjistil, že žalobce žalovaného před podáním žaloby vyzval k úhradě dlužné částky 10 705 Kč v lhůtě 7 dnů. Z poštovního podacího archu ze dne 29. 11. 2023 soud zjistil, že tato výzva byla žalovanému odeslána.11. Podle § 2820 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), přechází okamžikem výplaty pojistného plnění na pojistitele pohledávka oprávněné osoby proti tomu, kdo odpovídá za škodu, a to až do výše poskytnutého pojistného plnění (včetně příslušenství a dalších práv s pohledávkou spojených). V projednávané věci bylo prokázáno, že žalobce pojistné plnění vyplatil, a uplatněný nárok 19 205 Kč je v mezích takto poskytnutého plnění.12. Žalobce v řízení uplatňuje regresní nárok odpovídající částce vyčíslené v listině Výpočet pojistného plnění PU č. , hodnota, ze dne , datum, . Žalovaný svůj dluh vůči žalobci písemně uznal v Dohodě o povolení splátek a uznání dluhu ze dne , datum, . Z této dohody soud zjistil, že žalovaný uznal dluh co do důvodu i výše v částce 19 205 Kč a současně se zavázal k jeho úhradě ve splátkách. Podle § 2053 o. z. platí, že uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Uznání dluhu tak zakládá vyvratitelnou právní domněnku existence dluhu v uznaném rozsahu; v řízení proto tíží žalovaného, aby případně tvrdil a prokazoval skutečnosti, které by existenci či rozsah dluhu vyvracely (např. že dluh zanikl splněním, započtením, prominutím apod.). Žalovaný však v řízení zůstal nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal a žádné důkazy nenavrhl. Za této procesní situace, při existenci písemného uznání dluhu a při absenci jakýchkoli tvrzení žalovaného, neměl soud důvod o trvání dluhu v uznaném rozsahu pochybovat.13. Žalobce se v tomto řízení nedomáhá celé uznané částky 19 205 Kč, nýbrž pouze jejího dosud neuhrazeného zbytku. Z Přehledu plateb soud zjistil, že žalovaný na uznaný dluh uhradil celkem 8 500 Kč, tedy nad rámec již uhrazené částky 7 500 Kč uvedené v dohodě, a po odečtení těchto úhrad tedy zbývá k úhradě částka 10 705 Kč. Jelikož existence dluhu v uznané výši byla prokázána písemným uznáním a žalovaný neprokázal žádné skutečnosti, které by zakládaly zánik či snížení dluhu nad rámec doložených úhrad, je žaloba v rozsahu požadované částky 10 705 Kč důvodná, a soud jí proto vyhověl.14. Nárok na úrok z prodlení pak vzniká ze zákona okamžikem prodlení s placením. Žalovaný neprokázal, že dluh splnil řádně a včas, a žalobci tak vznikl rovněž nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o.z.). Úrok z prodlení náleží ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ke dni okamžiku prodlení.15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 023,70 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 705 Kč sestávající z částky 1 540 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 970 Kč ve výši 1 253,70 Kč.16. Soud neshledal důvod pro postup podle právního názoru vysloveného v nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3923/2011 ani pro aplikaci § 150 o.s.ř.