24 C 117/2026-48 – Okresní soud v Liberci

1. Žalobou podanou ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu u soudu dne 7. 1. 2026 žalobkyně nárokovala ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené její právní předchůdkyní společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , a žalovanou dne 8. 4. 2024 zaplacení poskytnutého úvěru ve výši 10 000 Kč, nesplacené části smluvního úroku ve výši 40 % měsíčně z jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši 4 000 Kč a smluvní pokuty 0,1 % denně z částky, s níž je žalovaný v prodlení, za období od 9. 8. 2024 do 20. 7. 2025 ve výši 3 460 Kč. Z dlužné jistiny úvěru a úroku nárokovala rovněž zaplacení úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně jdoucího od 9. 8. 2024 do jejich zaplacení. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 10. 6. 2025 uzavřenou se společností , právnická osoba, ., která pohledávku nabyla od společnosti , právnická osoba, . smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 2. 6. 2025.2. Žalovaná zůstala v řízení nečinná, její stanovisko k žalobou uplatněnému nároku nebylo zjištěno.3. Soud věc projednal a rozhodl při jednání v nepřítomnosti účastnic podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), když žalobkyně, která svoji nepřítomnost omluvila, s tímto postupem souhlasila a žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila. Předvolání k jednání bylo žalované doručeno spolu se žalobou dne 22. 5. 2026, kdy písemnosti osobně převzala.4. Žalobkyně v dané věci žalobou uplatnila vůči žalované k zaplacení pohledávku, kterou měla od původní věřitelky, resp. od společnosti , právnická osoba, . nabýt postoupením. Zabýval se tudíž soud nejprve tím, že žalobkyně je oprávněna k uplatnění pohledávky u soudu, tj. její aktivní věcnou legitimací.5. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).6. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.7. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.8. Nejvyšší soud ve svém rozhodování k dnes již neúčinné právní úpravě zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“), vycházel z toho, že smlouvou o postoupení pohledávky dochází ke změně v osobě věřitele, tj. do právního vztahu mezi věřitelem a dlužníkem nastoupí na místo původního věřitele (postupitele) věřitel nový (postupník), aniž by došlo ke změně v obsahu závazku. Není-li ve smlouvě o postoupení pohledávky dohodnuto jinak, dochází ke změně osoby věřitele již uzavřením smlouvy, bez ohledu na to, zda postupitel postoupení pohledávky dlužníkovi oznámil, popř. postupník postoupení pohledávky dlužníkovi prokázal; možnost dlužníka přivodit zánik svého dluhu vůči dosavadnímu věřiteli (§ 526 odst. 1 věta druhá obč. zák.) tím není dotčena (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 61/2010, či v něm citovaný rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2007, sp. zn. 29 Odo 360/2005). Tamtéž Nejvyšší soud uzavřel, že ke změně v osobě věřitele přitom může dojít jen na základě platné smlouvy o postoupení pohledávky, kdy nový věřitel (postupník) nabývá nejen postupovanou pohledávku, ale spolu s ní též aktivní věcnou legitimaci k jejímu uplatnění a úplnému výkonu. Naproti tomu je otázka platnosti smlouvy o postoupení pohledávky nerozhodná z hlediska účinku splnění dluhu postupníkovi, oznámí-li dlužníku postoupení pohledávky postupitel. Z těchto závěrů Nejvyšší soud vychází i nadále za stávající právní úpravy, viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2024, sp. zn. 23 Cdo 712/2024.9. Z uvedeného plyne, že v případě, kdy postupitel dlužníka o postoupení pohledávky řádně nevyrozumí, musí soud ve sporu o zaplacení takové pohledávky posuzovat platnost postupní smlouvy, neboť postupník prokazuje svoji aktivní legitimaci pouze smlouvou.10. V dané věci žalobkyně ničeho o tom, kdy a jakým způsobem a zda vůbec postupitel (společnost , právnická osoba, ) žalovanou vyrozuměl o postoupení pohledávky, netvrdila. Předložila listinu s oznámením o postoupení pohledávky ze dne 20. 7. 2025 adresovanou žalované, o tom, kdy a jakým způsobem a zda vůbec se tato listina dostala do sféry dispozice žalované, rovněž nebylo ničeho tvrzeno. Předloženo bylo potvrzení o odeslání zásilky dne 23. 7. 2025 odesílatelem advokátkou , Jméno advokátky, . Potvrzení o odeslání však svědčí pouze o tom, že listina byla žalované prostřednictvím pošty odeslána, nevypovídá však již ničeho o tom, zda doručovaná listina se také dostala do sféry její dispozice. Oznámení (vyrozumění) o postoupení pohledávky je jednostranným hmotněprávním jednáním postupitele, které ke své účinnosti vůči nepřítomné osobě vyžaduje, aby projev vůle došel do sféry dispozice takové osoby (§ 570 odst. 1 o. z.). Sférou dispozice je přitom třeba rozumět konkrétní možnost nepřítomné osoby seznámit se s jí adresovaným právním jednáním. Právní teorie i soudní praxe takovou možností chápe nejen samotné převzetí písemného hmotněprávního jednání adresátem, ale i ty případy, jestliže doručením dopisu, obsahujícího projev vůle, do bytu adresáta či do jeho poštovní schránky, popřípadě i vhozením oznámení do poštovní schránky o uložení takové zásilky, nabyl adresát hmotněprávního jednání objektivní příležitost seznámit se s obsahem zásilky. Přitom není nezbytné, aby se adresát skutečně seznámil s obsahem hmotněprávního jednání, dostačuje, že měl objektivně příležitost tak učinit (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2005, sp. zn. 26 Cdo 864/2004). V daném případě žádná z listin připojených k žalobě nesvědčila o tom, že oznámení postupitele o postoupení pohledávky ze dne 20. 7. 2025 bylo žalované doručeno, tedy že jej převzala či že se jinak dostalo do sféry její dispozice. Nadto oznámení o postoupení pohledávky nelze považovat za platné právní jednání, neboť neobsahuje podpis postupitele, který je nezbytnou náležitostí právního jednání učiněného v písemné formě. Nebylo tedy prokázáno, že postupitel oznámil žalované (dlužnici) postoupení pohledávky žalobkyni, a tudíž se soud zabýval dále tím, zda žalobkyně, jakožto postupník, příslušnou smlouvou/smlouvami postoupení pohledávky prokázala.11. Žalobkyně předložila nedatovanou smlouvu o postoupení pohledávek uzavřenou mezi původní věřitelkou společností , právnická osoba, . jakožto postupitelem a společností , právnická osoba, . jakožto postupníkem. Podle článku II bodu 1 pohledávky dle této smlouvy jsou postupníku postupovány jednorázově s účinností ke dni uzavření této smlouvy (dále jen „den postoupení“), postupované pohledávky jsou identifikovány v seznamu pohledávek dle stavu ke dni 2. 6. 2025. V bodu 3 téhož článku je ujednáno, že v případě, že postupník nezaplatí úplatu za postupované pohledávky, tj. za pohledávky uvedené v seznamu pohledávek, v termínu dle čl. III smlouvy, k postoupení pohledávek nedojde (postoupení není účinné), nedohodnou-li se smluvní strany v konkrétním případě písemnou formou jinak.12. Předložila rovněž smlouvu o postoupení pohledávek uzavřenou dne 10. 6. 2025 mezi společností , právnická osoba, . jakožto postupitelem a žalobkyní jakožto postupníkem. , právnická osoba, bodu 1 této smlouvy strany ujednaly, že postoupení portfolia pohledávek dle této smlouvy bude účinné dnem zaplacení kupní ceny, a to v rozsahu pohledávek, které splňují podmínky podle této smlouvy.13. Podle § 548 o. z. vznik, změnu nebo zánik práv lze vázat na splnění podmínky. Je-li zánik práva nebo povinnosti vázán na nemožnou podmínku, nepřihlíží se k ní (odst. 1). Podmínka je odkládací, závisí-li na jejím splnění, zda právní následky jednání nastanou. Podmínka je rozvazovací, závisí-li na jejím splnění, zda právní následky již nastalé pominou (odst. 2).14. V dané věci byly podle článku II bodu 1 první postupní smlouvy pohledávky společnosti , právnická osoba, . postoupeny s rozvazovací podmínkou, na jejímž splnění závisí, zda právní následky již nastalé pominou. Touto rozvazovací podmínkou byla skutečnost, že postupník (společnost , právnická osoba, .) nezaplatí včas úplatu za postupované pohledávky. O tom, kdy a jakým způsobem a zda vůbec společnost , právnická osoba, . zaplatila úplatu za postupované pohledávky, žalobkyně ničeho neuvedla, o tom, že úplata zaplacena byla, nesvědčila ani žádná z listin připojených k žalobě. Bez toho, aby bylo prokázáno, že úplata za postoupené pohledávky byla zaplacena, a nebyla tudíž naplněna sjednaná rozvazovací podmínka, nelze uzavřít, zda smlouva o postoupení pohledávek společnosti , právnická osoba, . pozbyla či nikoli své účinnosti.15. V případě druhé postupní smlo