24 C 149/2025-31 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobou podanou ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu u soudu dne 27. 2. 2025 žalobkyně nárokovala vůči žalované zaplacení 20 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně od 6. 1. 2025 do zaplacení. Tvrdila, že její právní předchůdkyně , právnická osoba, jednala se žalovanou o uzavření smlouvy o úvěru, žalované dne , datum, poskytla částku ve výši 20 000 Kč, a to převodem na její bankovní účet. Smlouvu o úvěru není žalobkyně schopna doložit, jelikož však žalovaná ničeho nevrátila, došlo na její straně k bezdůvodnému obohacení, které je povinna vydat. Žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění výzvou ze dne 26. 12. 2024, k plnění stanovila lhůtu do 5. 1. 2025, ode dne následujícího je žalovaná v prodlení a žalobkyně spolu s dlužnou částkou nárokuje i úrok, Anonymizováno, z prodlení v zákonné výši. Žalobkyně uvedla, že pohledávka za žalovanou byla společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, společnosti , právnická osoba, ., IČO , IČO, , a touto společností byla následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupena žalobkyni.2. Žalovaná zůstala v řízení nečinná, její stanovisko k žalobou uplatněnému nároku nebylo zjištěno.3. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastnic podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), když žalobkyně, která svoji neúčast při jednání omluvila, s tímto postupem souhlasila a žalovaná se k jednání soudu bez omluvy nedostavila. Předvolání k jednání bylo žalované spolu se žalobou doručeno na adrese trvalého pobytu (§ 46b písm. a/ o. s. ř.) uvedené v záhlaví tohoto rozsudku tzv. fikcí s tím, že písemnosti se považují za doručené dnem 9. 2. 2026 (§ 49 odst. 4 o. s. ř.).4. Žalobkyně v dané věci žalobou uplatňuje k zaplacení pohledávku vůči žalované, kterou měla od původní věřitelky, resp. od společnosti , právnická osoba, ., nabýt postoupením. Zabýval se tudíž soud nejprve tím, že žalobkyně je oprávněna k uplatnění pohledávky u soudu, tj. její aktivní věcnou legitimací.5. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).6. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.7. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.8. Nejvyšší soud ve svém rozhodování k dnes již neúčinné právní úpravě zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“), vycházel z toho, že smlouvou o postoupení pohledávky dochází ke změně v osobě věřitele, tj. do právního vztahu mezi věřitelem a dlužníkem nastoupí na místo původního věřitele (postupitele) věřitel nový (postupník), aniž by došlo ke změně v obsahu závazku. Není-li ve smlouvě o postoupení pohledávky dohodnuto jinak, dochází ke změně osoby věřitele již uzavřením smlouvy, bez ohledu na to, zda postupitel postoupení pohledávky dlužníkovi oznámil, popř. postupník postoupení pohledávky dlužníkovi prokázal; možnost dlužníka přivodit zánik svého dluhu vůči dosavadnímu věřiteli (§ 526 odst. 1 věta druhá obč. zák.) tím není dotčena (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 61/2010, či v něm citovaný rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2007, sp. zn. 29 Odo 360/2005). Tamtéž Nejvyšší soud uzavřel, že ke změně v osobě věřitele přitom může dojít jen na základě platné smlouvy o postoupení pohledávky, kdy nový věřitel (postupník) nabývá nejen postupovanou pohledávku, ale spolu s ní též aktivní věcnou legitimaci k jejímu uplatnění a úplnému výkonu. Naproti tomu je otázka platnosti smlouvy o postoupení pohledávky nerozhodná z hlediska účinku splnění dluhu postupníkovi, oznámí-li dlužníku postoupení pohledávky postupitel. Z těchto závěrů Nejvyšší soud vychází i nadále za stávající právní úpravy, viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2024, sp. zn. 23 Cdo 712/2024.9. Z uvedeného plyne, že v případě, kdy postupitel dlužníka o postoupení pohledávky řádně nevyrozumí, musí soud ve sporu o zaplacení takové pohledávky posuzovat platnost postupní smlouvy, neboť postupník prokazuje svoji aktivní legitimaci pouze smlouvou.10. V dané věci žalobkyně ničeho o tom, kdy, kým, jakým způsobem a zda vůbec byla žalovaná o postoupení pohledávky původní věřitelkou společností , právnická osoba, vyrozuměna, neuvedla. Součástí příloh žaloby pak byla listina datovaná 26. 12. 2024 označená „Věc: Oznámení postoupení pohledávky“, adresovaná žalované a podepsaná za společnost , právnická osoba, , tedy postupitele, oznamující žalované, že pohledávka ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, byla postoupena žalobkyni. Připojen byl podací lístek z téhož dne odesílatele , Jméno advokáta, , advokáta. Podací lístek svědčí pouze o tom, že listina byla žalované prostřednictvím , právnická osoba, . odeslána, nevypovídá však již ničeho o tom, zda doručovaná listina se také dostala do sféry dispozice žalované. Oznámení (vyrozumění) o postoupení pohledávky je jednostranným hmotněprávním jednáním postupitele, které ke své účinnosti vůči nepřítomné osobě vyžaduje, aby projev vůle došel do sféry dispozice takové osoby (§ 570 odst. 1 o. z.). Sférou dispozice je přitom třeba rozumět konkrétní možnost nepřítomné osoby seznámit se s jí adresovaným právním jednáním. Právní teorie i soudní praxe takovou možností chápe nejen samotné převzetí písemného hmotněprávního jednání adresátem, ale i ty případy, jestliže doručením dopisu, obsahujícího projev vůle, do bytu adresáta či do jeho poštovní schránky, popřípadě i vhozením oznámení do poštovní schránky o uložení takové zásilky, nabyl adresát hmotněprávního jednání objektivní příležitost seznámit se s obsahem zásilky. Přitom není nezbytné, aby se adresát skutečně seznámil s obsahem hmotněprávního jednání, dostačuje, že měl objektivně příležitost tak učinit (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2005, sp. zn. 26 Cdo 864/2004). V daném případě žádná z k žalobě připojených listin nesvědčila o tom, že oznámení postupitele o postoupení pohledávky ze dne , datum, bylo žalované doručeno, tedy že jej převzala či že se jinak dostalo do sféry její dispozice. Nebylo tak prokázáno, že postupitel oznámil žalované (dlužnici) postoupení pohledávky žalobkyni, a tudíž se soud zabýval dále tím, zda žalobkyně, jakožto postupník, příslušnou smlouvou postoupení pohledávky prokázala.11. Žalobkyně předložila smlouvu o postoupení pohledávek ze dne , datum, uzavřenou mezi původní věřitelkou , právnická osoba, a společností , právnická osoba, ., jakožto postupníkem, a smlouvu o postoupení pohledávek ze dne , datum, uzavřenou mezi společností , právnická osoba, ., jakožto postupitelem, a žalobkyní, jakožto postupníkem. Druhou z uvedených smluv její účastnice v čl. II bod 3. mj. ujednaly, že v případě, že postupník nezaplatí úplatu za postupované pohledávky, tj. za pohledávky uvedené v seznamu pohledávek, v termínu dle čl. III smlouvy, k postoupení pohledávek nedojde (postoupení není účinné), nedohodnou-li se smluvní strany v konkrétním případě písemnou formou jinak. V čl. III bod 3 smlouvy je ujednáno, že závazek postupníka uhradit úplatu za postoupení pohledávek se považuje za splněný v okamžiku připsání celé příslušné částky na bankovní účet postupitele do 7 pracovních dnů ode dne postoupení (od uzavření smlouvy).12. Podle § 548 o. z. vznik, změnu nebo zánik práv lze vázat na splnění podmínky. Je-li zánik práva nebo povinnosti vázán na nemožnou podmínku, nepřihlíží se k ní (odst. 1). Podmínka je odkládací, závisí-li na jejím splnění, zda právní následky jednání nastanou. Podmínka je rozvazovací, závisí-li na jejím splnění, zda právní následky již nastalé pominou (odst. 2).13. Postoupení pohledávky lze ve smlouvě vázat na splnění podmínky podle citovaného § 548 o. z., a to nejen odkládací, nýbrž též podmínky rozvazovací. Rozvazovací podmínka na sebe váže účinnost právního jednání tak, že s jejím splněním je spojen zánik účinnosti. To znamená, že právní jednání bylo účinné, ale nastoupením rozvazovací podmínky jeho účinnost zaniká.14. V dané věci podle ujednání v čl. II bod 3 smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, byly pohledávky žalobkyni postoupeny s rozvazovací podmínkou, na jejímž splnění závisí, zda právní následky již nastalé pominou. Touto rozvazovací podmínkou byla skutečnost, že postupník (žalobkyně) nezaplatí úplatu za postupované pohledávky ve lhůtě do 7 dnů od uzavření smlouvy. O tom, kdy a jakým způsobem a zda vůbec žalobkyně zaplatila úplatu za postupované pohledávky, žalobkyně ničeho neuvedla, o tom, že úplata zaplacena byla, nesvědčila ani žádná z žalobkyní předl