92 C 13/2026-29 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný cestoval dopravním prostředkem žalobkyně dne , datum, v , Anonymizováno, :, Anonymizováno, hodin linkou č. , hodnota, bez platného jízdního dokladu v hodnotě , částka, , čímž porušil smluvní přepravní podmínky. Žalovaný je proto povinen zaplatit žalobkyni neuhrazené jízdné ve výši , částka, a přirážku k jízdnému ve výši , částka, .2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, k podané žalobě se nevyjádřil.3. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“) v rozsahu účastníky uplatněných tvrzení a důkazů (§ 101 odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř.). Za situace, kdy žalovaný zůstal v řízení nečinný, tak soud vycházel z tvrzení žalobkyně a jí navržených a soudem provedených důkazů a rozhodl na základě takto zjištěného skutkového stavu.4. Protože věc bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (§ 115a o. s. ř.) a stanovil jim lhůtu k vyjádření. Současně soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně se zmíněným postupem souhlasila již v žalobě, žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil, a proto je jeho souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu výše uvedených zákonných ustanovení předpokládán.5. Soud učinil následující skutkový závěr. Žalovaný cestoval dne , datum, v , Anonymizováno, :, Anonymizováno, hodin tramvajovou linkou č. , hodnota, provozovanou žalobkyní bez platného jízdního dokladu. Jízdné ve výši , částka, a přirážku k jízdnému ve výši , částka, na místě ani později nezaplatil.6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Protože se žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem, k čemuž je povinen podle § 37 odst. 5 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, je povinen zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému. Výše jízdného byla stanovena podle tarifních podmínek přepravce částkou , částka, a výše přirážky byla stanovena v souladu s ustanovením § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, dle smluvních přepravních podmínek přepravce částkou , částka, .7. Protože žalovaný svoji povinnost k úhradě dlužné částky nesplnil řádně a včas, je v prodlení. Žalobkyni proto vznikl v souladu s § 1970 o. z. nárok na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požaduje výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu a soud žalobě i v této části vyhověl.8. Lhůty k plnění byly stanoveny podle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako základní zákonné lhůty pro peněžité plnění.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady se skládají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), sestávající se z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby včetně tří paušálních náhrad výdajů ve výši , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, . Protože byl účastník, jemuž náleží náhrada nákladů řízení, zastoupen advokátem, bylo uloženo zaplatit tuto náhradu k rukám tohoto zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).