1 C 236/2020-62 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně podala u Okresního soudu v Lounech žalobu, ve které se domáhala po žalované zaplacení částky 6 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Svůj návrh odůvodnila tím, že původní věřitel [příjmení] [anonymizováno] (dále také„ původní věřitel“) uzavřel se žalovanou dne 25. 9. 2017 prostřednictvím sítě internet smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které se původní věřitel zavázal poskytnout úvěr s výší úvěrového rámce 35 000 Kč, které se žalovaná zavázala sjednaným způsobem splácet. Žalovaná doručila původnímu věřiteli prostřednictvím webového rozhraní žádost o zaslání nabídky k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru. Původní věřitel následně prověřil totožnost dlužníka, kladně posoudil jeho úvěruschopnost a na základě tohoto zhodnocení zaslal dlužníkovi nabídku k uzavření smlouvy o úvěru ve formě návrhu textu smlouvy včetně textu obchodních podmínek a dalších součástí smlouvy. Žalovaná potvrdila, že se s textem smlouvy seznámila a vyjádřila svou vůli akceptovat nabídku původního věřitele tak, že ve svém uživatelském účtu vložila do příslušného pole unikátní identifikační kód, který jí byl zaslán na telefonní číslo, jež uvedla v rámci registrace, kliknul na příslušnou ikonu a potvrdil, že má zájem být vázán smlouvou o revolvingovém úvěru. Odesláním akceptace nabídky na základě vložení unikátního identifikačního kódu, který slouží jako elektronický podpis a jedinečná identifikace žalované, došlo k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru. Žalovaná čerpala celkem částku 6 000 Kč. Předmětem žaloby je nesplacená jistina ve výši 6 000 Kč. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 27. 12. 2019. 2. Soud věc projednal dle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. bez přítomnosti účastníků. 3. Žalobkyně předložila smlouvu o revolvingovém úvěru ze dne 25. 9. 2017, obchodní podmínky, potvrzení o platbách, výpisy z účtu, standardní informace o spotřebitelském úvěru, soubor identifikačních údajů žalované, smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 27. 12. 2019, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 2. 2020, předžalobní upomínku ze dne 6. 2. 2020. Smlouva je záznamem, podle kterého se [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno] zavázala poskytnout žalované revolvingový úvěr do výše 35 000 Kč. Listina neobsahuje podpis žalované ani původního věřitele. Výpisy z účtu jsou záznamem původního věřitele o výběru částky 6 000 Kč dne 25. 9. 2017 s uvedením částky k zaplacení. Dle sdělení [právnická osoba] ze dne 7. 1. 2021, které soud vyžádal, byla na účet žalované [číslo] [bankovní účet] připsána dne 25. 9. 2017 částka 6 000 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek postoupil původní věřitel pohledávku za žalovanou žalobkyni a postoupení oznámil žalované dopisem ze dne 6. 2. 2020 podaným téhož dne dle podacího lístku k poštovní přepravě. V oznámení současně vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky do tří dnů. Žalovaná byla vyzvána zástupcem žalobkyně k vrácení žalované částky s upozorněním na možnost soudního vymáhání dopisem ze dne 6. 2. 2020. Výzva byla podána k poštovní přepravě dne 6. 2. 2020. 4. V daném případě je řízení ovládáno zásadou projednací, která spočívá v tom, že tvrzení skutečností a navrhování důkazů je prokazujících je zásadně věcí účastníků řízení. Dokazování provádí soud při jednání. Následky spojené s nesplněním povinnosti tvrzení a důkazní v podobě věcně nepříznivého rozhodnutí nese účastník, který ač poučen soudem, tyto povinnosti v potřebném rozsahu nesplnil. V souladu s ustanovením § 118a odst. 1 a odst. 3 o. s. ř. poskytuje poučení soud zásadně při jednání. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně nedostavila k jednání, nemohl soud poskytnout nepřítomné žalobkyni poučení, aby označila důkazy k prokázání tvrzení o uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru mezi původním věřitelem a žalovanou, tedy že žalovaná odsouhlasila znění smlouvy o úvěru. V řízení bylo prokázáno pouze poskytnutí částky 6 000 Kč původním věřitelem na účet žalované. Žalovaná, která se také k jednání nedostavila, netvrdila jiný důvod poskytnutí této částky. Soud není vázán právní kvalifikací vzneseného nároku účastníky řízení a je povinen provést podřazení skutkových zjištění příslušné hmotněprávní normě bez ohledu na právní názory vyjádřené stranami. Jestliže prokázaný skutkový stav umožňuje přiznat žalobkyni plnění, kterého se petitem své žaloby domáhá, nesmí soud žalobu zamítnout, i kdyby se žalobkyně tohoto plnění dožadovala z jiného právního důvodu, než ze kterého jí skutečně náleží. Při aplikaci ustanovení o bezdůvodném obohacení pak důkazní břemeno ohledně titulu pro převzetí sporné částky tíží žalované. Bylo-li tedy doloženo provedení platby na její účet, aniž byl prokázán právní důvod, o nějž by se tato platba mohla opírat, je možné přiznání požadované částky žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku. Na platnost postoupení pohledávky nemá vliv jiná právní kvalifikace postoupeného nároku soudem. Soud proto uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 6 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ode dne následujícího po uplynutí třídenní lhůty k plnění dle výzvy podané k poštovní přepravě dne 6. 2. 2020, tj. od 14. 2. 2020 do zaplacení, když dle ustanovení § 573 občanského zákoníku se má za to, že zásilka došla třetí pracovní den po odeslání, tj. 10. 2. 2020, třídenní lhůta uplynula dne 13. 2. 2020, do prodlení se žalovaná dostala následujícího dne. Nárok na požadovaný úrok z prodlení má oporu v ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Nad rámec výše uvedeného soud uvádí, že žalobkyně neprokázala svá tvrzení o prověřování úvěruschopnosti žalované, kterým by bylo třeba se zabývat, i pokud by žalobkyně prokázala svá tvrzení o uzavření úvěrové smlouvy. Důsledně tomu soud ve zbývající výši žalobu zamítl. 5. V řízení byla převážně úspěšná žalobkyně, žalovaná měla úspěch pouze v nepatrné výši úroku z prodlení. Soud proto uložil dle ustanovení § 142 odst. 3 o. s. ř. žalované povinnost zaplatit žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 489 Kč, které tvoří náklady za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna za zastupování účastníka advokátem za tři úkony právní služby po 200 Kč (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem), tři režijní paušály po 100 Kč podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (§ 14b) a 21 % DPH ve výši 189 Kč. Žalovaná je povinna zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně dle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. Soud má za to, že v posuzovaném případě jsou splněny podmínky pro aplikaci ustanovení § 14b odst. 1 vyhlášky č. 120/2014 Sb., která novelizovala vyhlášku č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Jedná o tzv.„ formulářovou žalobu“ mající podobu využitého (ustáleného) vzoru, kterou je uplatňován nárok vůči spotřebiteli ze skutkově i právně obdobné věci, kdy je spotřebitel fakticky vyloučen z možnosti sjednat si podmínky plnění s jiným obsahem, vymáhané plnění nepřesahuje 50 000 Kč. Tato právní úprava vychází ze skutečnosti, kdy pro advokáta žalobce je méně náročné provádění opakujících se úkonů právní služby než v případě individuálně specifikované věci.