1 C 282/2021-45 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně podala u Okresního soudu v Lounech dne 1. 4. 2021 žalobu, ve které se domáhala po žalované zaplacení částky 4 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Svůj návrh odůvodnila tím, že věřitel [právnická osoba], [IČO], postoupil žalobkyni pohledávku za žalovanou vzniklou ze smlouvy o úvěru, kterou žalovaná uzavřela s touto společností jako původním věřitelem. Dle této smlouvy původní věřitel poskytl žalované dne [datum] úvěr ve výši 4 000 Kč a bylo ujednáno, že žalovaná splatí úvěr do 28. 9. 2018. Původní věřitel poskytl úvěr prostřednictvím webové stránky [webová adresa], na které se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním osobních údajů, které byly ověřeny dne instrukcí zaslaných žalované elektronickou poštou. Žalovaná odsouhlasila na webovém rozhraní věřitele návrh smlouvy a VOP poskytnutí úvěru. Poté jí byl zřízen uživatelský účet s jedinečným přístupovým jménem a heslem a registrace tak byla dokončena. Poté byla elektronicky sjednána smlouva o úvěru, jejíž text žalovaná na svém uživatelském účtu odsouhlasila. K uživatelskému účtu měla pomocí vlastního hesla přístup jen žalovaná. Úvěr byl vyplacen na účet žalované č. [bankovní účet]. Platba byla identifikována [variabilní symbol]. Žalovaná neuhradila ničeho. Žalobkyně požaduje zaplacení dlužné jistiny ve výši 4 000 Kč, a úroku z prodlení v zákonné výši od 29.9.2018 do zaplacení. Pohledávky za žalovanou nabyla žalobkyně postupní smlouvou ze dne [datum] uzavřenou se společností [právnická osoba], [IČO]. Dne 2. 2. 2021 byla žalované právním zástupcem žalobkyně zaslána předžalobní upomínka a bylo odesláno oznámení o postoupení pohledávky podepsané původním věřitelem. 2. Ve věci vydaný elektronický platební rozkaz byl soudem zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované. 3. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila, k jednání se nedostavila, ač byla řádně předvolána ani včas nepožádala z důležitého důvodu o odročení, proto soud věc projednal a rozhodl podle ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř. v její nepřítomnosti, vycházel při tom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Žalobkyně svoji neúčast u jednání nařízeného na den 10. 12. 2021 omluvila a souhlasila s jednáním bez její přítomnosti. 4. Žalobkyně předložila smlouvu o spotřebitelském úvěru, která není podepsána žalovanou. Z textu smlouvy vyplývá, že právní předchůdce žalobkyně se měl zavázat poskytnout žalované úvěr ve výši 4 000 Kč bezhotovostním převodem na účet č. [bankovní účet] a žalovaná se měla zavázat tuto částku zaplatit do 28. 9. 2018. Žalobkyně dále předložila oznámení o postoupení pohledávky, standardní podmínky úvěrové smlouvy a standardní evropskou informaci o spotřebitelském úvěru. Žádná z listin neobsahuje písemný ani elektronický podpis žalované. Ze zprávy [právnická osoba] ze dne 6. 10. 2021 bylo zjištěno, že účet č. [bankovní účet] je účtem žalované a na tento účet byla dne [datum] připsána částka 4 000 Kč. Z postupní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně pohledávku za žalovanou nabyla postoupením od předchozího věřitele společnosti [právnická osoba], [IČO]. Dopisem ze dne 2. 2. 2021 podaným téhož dne k přepravě vyrozuměl žalovanou předchozí věřitel o tom, že pohledávku postoupil žalobkyni. Žalovaná byla vyzvána zástupcem žalobkyně k vrácení žalované částky dopisem ze dne 2. 2. 2021. 5. V posuzovaném případě žalobkyně uplatněné nároky odvozuje z tvrzení, že mezi původním věřitelem a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru, jejíž náležitosti jsou upraveny v zákoně č. 89/2012 Sb. občanském zákoníku (dále jen„ občanský zákoník“) a též v zákoně č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. V této smlouvě se žalovaná měla zavázat k vrácení poskytnuté částky 4 000 Kč do 28. 9. 2018. Z nepodepsané smlouvy o úvěru, kterou žalobkyně předložila, nebylo možno učinit jednoznačný závěr o obsahu vzájemných ujednání smluvních stran, z nichž se nároky žalobkyně odvíjejí a žádným důkazem nebylo prokázáno, že se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni částku 4 000 Kč do 28. 9. 2018. Z tvrzení žalobkyně a listin, které žalobkyně předložila, soud uzavřel a vzal za prokázané, že žalovaná nezaplatila ničeho. Soud provádí dokazování při jednání, řízení je ovládáno zásadou projednací, tedy tvrzení skutečností a navrhování důkazů tyto prokazujících je zásadně věcí účastníků řízení. Aby soud předcházel vydání nepředvídatelných rozhodnutí, zákon ukládá soudu I. stupně povinnost účastníky poučit při jednání ve smyslu ustanovení § 118a, § 119a o.s.ř.. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu poskytl uvedené poučení, jestliže soud věc projednal v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř.. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně nedostavila k jednání, nemohl soud poskytnout nepřítomné žalobkyni poučení, aby označila důkazy k prokázání tvrzení o uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou, tedy že žalovaná odsouhlasila předložené znění smlouvy o úvěru, z něhož žalobkyně své nároky odvozuje. [právnická osoba] bylo prokázáno, že částka 4 000 Kč byla právním předchůdcem žalobkyně na účet žalované vyplacena. Žalovaná se k jednání nedostavila a jiný důvod plnění neoznačila. Soud se zabýval i tím, zda lze nárok či jeho část žalobkyni přiznat z jiného právního důvodu a to jako bezdůvodné obohacení dle ustanovení § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, podle něhož, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 cit. ustanovení, se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. Soud proto shledal na straně žalované bezdůvodné obohacení ve výši 4 000 Kč a uložil jí proto povinnost k zaplacení této částky včetně úroku z prodlení počínaje dnem následujícím po doručení výzvy právního zástupce žalobkyně odeslané dne 2. 2. 2021 na poslední známou adresu žalované, když v řízení nebylo prokázáno, že by žalované byla jiná výzva doručena. Dle ust. § 573 občanského zákoníku se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. Výzva právního zástupce žalobkyně byla odeslána dne 2. 2. 2021 a má se za to, že doručena byla 5. 2. 2021 Lhůta k plnění byla v této výzvě stanovena v délce tří dnů. Počínaje dnem 9. 2. 2021 je tak žalovaná s plněním v prodlení. Ve zbytku nároku soud žalobu zamítl. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení neúspěšná v pouze nepatrné části, nárok na plnou náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč. Účelně vynaložené náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 7. Lhůtu k zaplacení nároku i náhrady nákladů řízení soud stanovil třídenní ve smyslu § 160 odst. 1 o.s.ř., když v průběhu řízení nevyšly najevo žádné skutečnosti odůvodňující stanovení jiné lhůty k plnění. Žalovaná je povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně (ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.).