12 C 231/2020-43 — Okresní soud v Lounech

1. Vzhledem k tomu, že se jedná o věc, ve které není přípustné odvolání ve smyslu § 202 odst. 2 o. s. ř., tento rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění ve smyslu § 157 odst. 4 o. s. ř., podle kterého v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 2. Soud ve věci rozhodl ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, neboť účastníci souhlasili s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. 3. Žalobkyně podala proti žalovanému návrh na zaplacení částky 2 398,89 Kč s příslušenstvím s tím, že žalobkyně je poskytovatelem služeb elektronických komunikací. Žalobkyně uzavřela dne [datum] se žalovaným kupní smlouvu na zařízení HUAWEI LTE FMS Router za kupní cenu 2 401 Kč. Žalovaný při převzetí zařízení uhradil částku 2 177,01 Kč a zbytek kupní ceny se zavázal uhradit ve 24 splátkách po 200 Kč. A dne [datum] žalobkyně uzavřela se žalovaným kupní smlouvu na zařízení Pevný internet - modem za kupní cenu 2 400 Kč, kterou se žalovaný zavázal uhradit ve 24 splátkách po 200 Kč. Žalovaný následně neuhradil vyúčtování [číslo] ze dne 20. 2. 2018 za období od 20. 1. 2018 - 19. 2. 2018 splatné dne 10. 3. 2018 ve výši 99,97 Kč, [číslo] ze dne 20. 3. 2018 za období od 20. 2. 2018 - 19. 3. 2018 splatné dne 7. 4. 2018 ve výši 99,80 Kč, [číslo] ze dne 20. 4. 2018 za období od 20. 3. 2018 - 19. 4. 2018 splatné dne 8. 5. 2018 ve výši 99,64 Kč, [číslo] ze dne 20. 5. 2018 za období od 20. 4. 2018 - 19. 5. 2018 splatné dne 7. 6. 2018 ve výši 99,48 Kč, porušil tak své povinnosti ze splátkového kalendáře a žalobkyně proto v souladu s ujednáním ve splátkovém kalendáři zesplatnila zbývající splátky žalovaného vyúčtováním [číslo] ze dne 20. 6. 2018 za období od 20. 5. 2018 - 19. 6. 2018 splatné dne 8. 7. 2018 ve výši 2 000 Kč. Částka, která měla být prostřednictvím elektronického komunikačního zařízení zaplacena, je za dané zúčtovací období uvedena v samostatné části pravidelného vyúčtování, odděleně od služeb elektronických komunikací. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil shora uvedené vyúčtování, byla mu dne 7. 2. 2019 zaslána předžalobní upomínka. Celková dlužná částka požadovaná žalobkyně činí 2 398,89 Kč a vzhledem k tomu, že ji žalovaný neuhradil, uplatnila žalobkyně svůj návrh u soudu. 4. Pokud se týká pravomoci soudu rozhodnout v této věci, tuto soud opírá o názor, že plnění z titulu kupní smlouvy ke koncovému zařízení není cenou za poskytnuté služby elektronických komunikací podle § 64 zákona o elektronických komunikacích. V tomto směru soud odkazuje na rozhodnutí zvláštního senátu Nejvyššího správního soudu č. j. KONF 100/2011-24 ze dne 6. 3. 2012, který v obdobné věci rozhodl o pravomoci soudu. 5. V dané věci bylo z provedených důkazů zjištěno a prokázáno, že v jednotlivých fakturách byly vyúčtovány pravidelné platby za zařízení HUAWEI LTE FMS Router a zařízení Pevný internet - modem, to ve vyúčtování [číslo] ze dne 20. 2. 2018 za období od 20. 1. 2018 - 19. 2. 2018 splatné dne 10. 3. 2018 ve výši 99,97 Kč, [číslo] ze dne 20. 3. 2018 za období od 20. 2. 2018 - 19. 3. 2018 splatné dne 7. 4. 2018 ve výši 99,80 Kč, [číslo] ze dne 20. 4. 2018 za období od 20. 3. 2018 - 19. 4. 2018 splatné dne 8. 5. 2018 ve výši 99,64 Kč, [číslo] ze dne 20. 5. 2018 za období od 20. 4. 2018 - 19. 5. 2018 splatné dne 7. 6. 2018 ve výši 99,48 Kč a [číslo] ze dne 20. 6. 2018 za období od 20. 5. 2018 - 19. 6. 2018 splatné dne 8. 7. 2018 ve výši 2 000 Kč, celkem tedy bylo vyúčtováno 2 398,89 Kč, nebylo prokázáno, že by žalovaný žalobkyni tuto částku uhradil. 6. Výše zjištěný skutkový stav posuzoval soud po stránce právní a dospěl k závěru, že návrh žalobkyně je důvodný. Cena za zařízení HUAWEI LTE FMS Router a zařízení Pevný internet - modem byla vyúčtována v rámci vyúčtování, nebylo prokázáno, že by je žalovaný uhradil, a proto soud návrhu vyhověl, pokud se týká jistiny (§ 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb.). 7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. a soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 4 514 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 396,57 Kč sestávající z částky 1 000 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 500 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 400 Kč ve výši 714 Kč. Jejich zaplacení uložil soud žalovanému ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (§ 160 odst. 1 o. s. ř., § 149 odst. 1 o. s. ř.).