12 C 43/2021-58 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně podala proti žalovanému návrh na zaplacení částky 10 908 Kč s příslušenstvím s tím, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] prostřednictvím internetových stránek www.pujckomat.cz a SMS zpráv smlouvu o úvěru [číslo]. Právní předchůdce žalobkyně půjčil žalovanému dne 4. 9. 2017 částku 10 000 Kč. Tato částka byla žalovanému připsána na účet, který sdělil právnímu předchůdci žalobkyně. Ve smlouvě se žalovaný zavázal vrátit společnosti částku 10 000 Kč do dne [datum]. Na svůj dluh žalovaný uhradil pouze částku 1 Kč. Žalovaný se tak dostal do prodlení, když neuhradil řádně a včas sjednanou částku, která ke dni 2. 10. 2007 činila na dlužném úvěru částku ve výši 9 999 Kč. Dále byla žalovanému za opožděné úhrady stanovena smluvní pokuta ve výši 909 Kč. Žalobkyně pak se svým právním předchůdcem společností [právnická osoba], [IČO] uzavřela dne 22. 7. 2019 smlouvu o postoupení pohledávek, kde mezi jinými byla postoupena i pohledávka za žalovaným. Tato skutečnost byla oznámena žalovanému dopisem ze dne 19. 8. 2019. Z tohoto důvodu žalobkyně požaduje zaplacení částky 9 999 Kč s úrokem z prodlení kapitalizovaným částkou 1 402,54 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9 999 Kč od 25. 7. 2019 do zaplacení a smluvní pokutu 909 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku ze dne 14. 9. 2020, ani na tuto nijak nereagoval, proto se žalobkyně se svým nárokem obrátila k soudu. 2. Soud ve věci rozhodl ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, neboť účastníci souhlasili s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. 3. Ve věci bylo provedeno dokazování, a to smlouvou o úvěru ze dne [datum], formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 22. 7. 2019 včetně seznamu postoupených pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky z 19. 8. 2019, výzvou k plnění podle §142 o. s. ř. ze dne 14. 9. 2020 včetně poštovního archu. 4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Z provedených důkazů pak bylo zjištěno a prokázáno, že dne [datum] na základě žádosti žalovaného o úvěr, mu byl poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 10 000 Kč, kterou splatí do [datum]. Dále bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a jejím právním předchůdcem společností [právnická osoba], [IČO] byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek ze dne 22. 7. 2019, kdy mezi jinými byla postoupena i pohledávka za žalovaným a tato skutečnost pak byla žalovanému oznámena dopisem ze dne 19. 8. 2019. Dále bylo prokázáno, že žalovanému byla zaslána předžalobní výzva dle § 142 o. s. ř. ze dne 14. 9. 2020. 6. Výše zjištěný skutkový stav posoudil soud po stránce právní a dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný, neboť mezi účastníky byla ve smyslu § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. a následující a současně v režimu zákona o spotřebitelském úvěru podle § 257/2016 Sb. uzavřena dne [datum] smlouva o spotřebitelském úvěru. Ve smyslu § 2048 citovaného zákona byla mezi účastníky sjednána smluvní pokuta za opožděné platby, a to ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení. Na základě uzavřené smlouvy o úvěru pak právní předchůdce žalobkyně předal žalovanému částku 10 000 Kč. Dále bylo dohodnuto, že žalovaný úvěr splatí do [datum]. Žalovaný neuhradil na úvěr žádnou částku, zbývá nezaplacena na dlužném úvěru částka ve výši 9 999 Kč. Nebylo prokázáno, že by tuto žalovaný uhradil a soud proto dospěl k závěru, že v tomto směru je nárok žalobkyně důvodný. 7. Dospěl k závěru, že je důvodný též nárok ohledně požadovaného příslušenství, tedy smluvních úroků a úroků z prodlení, když výše zákonného úroku z prodlení byla stanovena v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a ustanovením § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. 8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. a soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč. Právní zástupce žalobkyně požadoval zaplacený soudní poplatek v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 908 Kč sestávající z částky 300 Kč za dva a půl úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Jejich zaplacení uložil soud žalovanému ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (§ 160 odst. 1 o. s. ř., § 149 odst. 1 o. s. ř.).