13 C 1/2020-74 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 23 213,39 Kč s příslušenstvím s tím, že je provozovatelem distribuční soustavy a držitelkou licence na distribuce elektřiny. Žalobkyně uvedla, že dne [datum] byl pracovníky společnosti [právnická osoba], zplnomocněnými žalobkyní, zjištěn na adrese [adresa žalovaného]) žalovaným, kdy tímto jednáním žalovaného vznikl žalobkyni nárok na náhradu škody dle § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny. Dle žalobkyně byla dne [datum] ve výše uvedeném odběrném místě ukončena smlouva na dodávku elektrické energie, a to s odhadovaným stavem VT 4 278 kWh a NT 20 594 kWh na elektroměru v. [číslo]. Dne [datum] došlo k přerušení dodávky elektřiny vyjmutím pojistek z hlavní domovní pojistné skříně, avšak dne [datum] bylo techniky společnosti [právnická osoba] zjištěno, že na odběrném místě došlo k neoprávněné manipulaci a shora specifikovaný elektroměr vykazuje odběr elektrické energie. Dodávka elektrické energie byla opět odpojena, přičemž stav elektroměru při odpojení činil VT 4 681 kWh a NT 22 475 kWh. Celkem tak bylo neoprávněně odebráno 2 284 kWh. Výše škody za neoprávněný odběr v období od 15. 11. 2018 do 5. 12. 2018 pak byla dle vyhlášky č. 82/2011 Sb. vyčíslena částkou 12 755,36 Kč (rozdíl počátečního a konečného stavu na měřidle vynásobený cenou stanovenou rozhodnutím Energetického regulačního úřadu s DPH a ekologickou daní ve výši 64,64 Kč). Žalobkyně dále požadovala úhradu nákladů za zjišťování neoprávněných odběrů ve výši 10 458,03 Kč Celkem tak žalobkyně požadovala 23 213,39 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z dlužné částky. 2. Obecná zmocněnkyně žalovaného nejprve u jednání uvedla, že dům zakoupili v dražbě v roce [rok], žalovaný v něm bydlí [měsíc] [rok] a po celou dobu až do roku [rok] nemohl uzavřít smlouvu o odběru elektrické energie, a to z toho důvodu, že bývalý vlastník nemovitosti měl dluhy a jeho smlouvu nebylo možné ukončit. Po celou dobu platil žalovaný 3 000 Kč měsíčně přímo bývalému vlastníkovi nemovitosti, panu [příjmení]. Při dalším jednání se žalovaný se k věci vyjádřil při tak, že nesouhlasí s výši spotřeby uvedenou žalobkyní, neboť v předmětném domě topí dřevem. K jednání konanému dne 9. 9. 2021 se pak žalovaný nedostavil s tím, že svoji omluvu sdělil soudu toliko 3 dny před daným jednáním přes to, že o termínu konání tohoto jednání byl osobně vyrozuměn již 11. 5. 2021. Omluvil se z toho důvodu, že má zahraniční pracovní cestu, podniká v oboru mezinárodní dopravy a zaskakuje za zaměstnance, kteří čerpají řádnou dovolenou. Soud tuto omluvu nepovažoval za včasnou a důvodnou a žádosti o odročení jednání nevyhověl. 3. Ve věci bylo následně provedeno dokazování prostřednictvím listinných důkazů 4. Z protokolu o kontrole odběrného místa [číslo] na adrese [adresa žalovaného], že bylo uvedeného dne zjištěno samopřipojení v hlavní domovní skříni s tím, že stav elektroměru v. [číslo] byl vyšší než při ukončení smlouvy. Po kontrole byl elektroměr vyfázován a zaplombován. 5. Z oznámení o výsledku kontroly odběrného místa ze dne [datum] bylo soudem zjištěno, že na v odběrném místě [číslo] došlo k neoprávněnému odběru elektřiny s tím, že dodávka elektřiny byla v průběhu kontroly přerušena. Stav elektroměru v. [číslo] v okamžiku odpojení činil u T1 4681 kWh a u T2 22475 kWh. 6. Z výpočtu náhrady škody plyne způsob, jakým žalobkyně zjistila výši náhrady za neoprávněný odběr elektřiny. Tato náhrada se sestává jednak z náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny, kdy výše škody byla stanovena dle § 9 odst. 1, odst. 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb. tak, že se celkové množství neoprávněně odebrané elektřiny vynásobilo cenou stanovenou dle uvedené vyhlášky (2 284 kWh x 5, 58466), přičemž tato náhrada činila 12 755,36 Kč včetně DPH a ekologické daně ve výši 64,64 Kč a jednak z náhrady nákladů na zajištění neoprávněného odběru ve výši 10 458 Kč s DPH. Celkem tak žalobkyně vyčíslila náhradu škody na 23 213,39 Kč. 7. Z faktury ze dne 2. 1. 2019 vystavené žalobkyní bylo zjištěno, že tato vyfakturovala žalovanému částku ve výši 23 213,39 Kč jako náhradu za neoprávněný odběr elektřiny. Faktura byla splatná dne 23. 1. 2019. 8. Z upomínky ze dne 4. 2. 2019 je zřejmé, že žalobkyně u žalovaného urgovala úhradu dlužné částky ve výši 23 213,39 Kč. 9. Z plné moci ze dne 6. 5. 2014 plyne zmocnění dané žalobkyní společnosti [právnická osoba], jehož obsahem je mimo jiné kontrola odběrných míst za účelem řešení neoprávněných odběrů elektřiny a jiných protiprávních jednání dle § 51, § 52 a § 53 energetického zákona včetně zamezení jeho pokračování a provádění zajištění kontrolovaného místa prostředky proti neoprávněné manipulaci. 10. Z oznámení dodavatele o úpravě ceny ze dne 20. 12. 2017 je patrný ceník společnosti [právnická osoba], účinný od 1. 1. 2018, který tvoří přílohu rámcové smlouvy [číslo] uzavřené mezi žalobkyní a touto společností, a který obsahuje ceny za jednotlivé úkony, přičemž za úkon kontroly odběrného místa se zjištěním neoprávněného odběru v podobě samopřipojení za současného porušení prostředků proti neodborné manipulaci (položka 3 ceníku) je účtována částka 8 643 Kč bez DPH. 11. Z čestného prohlášení ze dne 13. 3. 2019 učiněného [jméno] [příjmení], vedoucí oddělení pohledávek žalobkyně bylo zjištěno, že tato dne 22. 2. 2019 uhradila společnosti [právnická osoba] částku ve výši 10 458,03 Kč představující prokazatelně nezbytně nutné vynaložené náklady této společnosti na zjištění neoprávněného odběru. 12. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené mezi žalovaným jakožto zákazníkem a [právnická osoba] [právnická osoba] jakožto dodavatelem dne 13. 12. 2018 plyne, že se dodavatel zavázal dodávat žalovanému elektřinu a žalovaný se zavázal platit za to dodavateli úhradu. 13. Z předžalobní upomínky včetně dodejky plyne, že tato byla odeslána žalovanému dne 13. 3. 2019. 14. Na základě provedeného dokazování byl tak zjištěn následující skutkový stav. Dne [datum] bylo v odběrném místě [číslo] na adrese [obec a číslo], [PSČ] [obec] v rámci kontroly prováděné zaměstnanci společnosti [právnická osoba] zplnomocněnými žalobkyní zjištěno samopřipojení a s ním spojený neoprávněný odběr elektřiny. Na uvedeném odběrném místě byla dne [datum] ukončena předchozí smlouva o dodávkách elektrické energie, kdy stav elektroměru v. [číslo] při ukončení smlouvy činil VT 4 278 kWh a NT 20 594 kWh, přičemž stav elektroměru uvedeného výrobního čísla v okamžiku provedené kontroly činil VT 4 681 kWh a NT 22 475 kWh. Celkem tak bylo v žalovaném období odebráno 2 284 kWh elektřiny. V rámci provedené kontroly pak došlo pracovníky společnosti [právnická osoba] k odpojení daného elektroměru. Žalobkyně následně vyčíslila vzniklou škodu tak, že náhrada za neoprávněný odběr elektřiny činila 12 755,36 Kč a náhrada nákladů spojených s kontrolou a odpojením elektroměru, které žalobkyně uhradila společnosti [právnická osoba] činila 10 458,03 Kč, náhradu škody tedy ve svém souhrnu vyčíslila částkou 23 213,39 Kč. Tuto částku vyfakturovala žalobkyně dne 2. 1. 2019 žalobci, dne 4. 2. 2019 pak úhradu této částky urgovala u žalovaného prostřednictvím upomínky. Předžalobní upomínku odeslala žalobkyně žalovanému dne 13. 3. 2019. Novou smlouvu o dodávkách elektřiny uzavřel žalovaný až dne [datum], a to se [právnická osoba] [právnická osoba] Ve věci pak naopak nebylo prokázáno, že by žalovaný v předmětné nemovitosti topil dřevem. 15. Shora popsaný skutkový stav posoudil soud po stránce právní. 16. Podle § 51 odst. 1 písm. a) energetického zákona je neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy odběr bez právního důvodu, nebo pokud právní důvod odpadl. 17. Podle § 51 odst. 2 energetického zákona se neoprávněný odběr elektřiny zakazuje. 18. Podle § 51 odst. 3 energetického zákona je při neoprávněném odběru elektřiny osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny. 19. Podle § 1970 občanského zákoníku může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat po dlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. 20. Podle § 118a odst. 1 o. s. ř. káže-li se v průběhu jednání, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo že je uvedl neúplně, předseda senátu jej vyzve, aby svá tvrzení doplnil, a poučí jej, o čem má tvrzení doplnit a jaké by byly následky nesplnění této výzvy. Podle třetího odstavce tohot