14 C 263/2021-19 — Okresní soud v Lounech

Vzhledem k tomu, že se jedná o věc, ve které není přípustné odvolání ve smyslu § 202 odst. 2 o. s. ř., tento rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění ve smyslu § 157 odst. 4 o. s. ř., podle kterého v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Soud ve věci rozhodl ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, neboť účastníci souhlasili s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v žalobě a žalovanému bylo doručeno v tomto směru usnesení zdejšího soudu č.j. 14 C 263/2021 – 12, ze dne 13.10.2021, které nabylo právní moci dne 29.10.2021. Žalobkyně podala proti žalovanému návrh na zaplacení částky 540 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaná je držitelem televizního přijímače, čímž jí ze zákona vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence. Tuto svou povinnost žalovaná splnila v [měsíc] [rok]. Tímto jednáním jí zároveň vznikla povinnost platit v souladu se zákonem č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích televizní poplatek za držení televizního přijímače ve stanovené výši. Žalovaná tuto svoji povinnost řádně neplnila a nezaplatila televizní poplatky, a to nejméně v měsících květnu – srpnu 2020 v částce 135 Kč měsíčně, které je žalobkyní vymáháno, celkem na nezaplacených předpisech poplatku činí její dluh 540 Kč. Žalobkyně písemně vyzvala žalovanou k úhradě žalované částky, tato však svoji povinnost ve stanovené lhůtě nesplnila, a proto se žalobkyně obrátila se svým nárokem k soudu. Žalobkyně také požaduje úrok z prodlení, který kapitalizovala a řádně specifikovala, tedy od prvého dne prodlení s každou jednotlivou platbou televizního poplatku do dne vyhotovení žaloby, a takto kapitalizovaný úrok z prodlení v zákonné výši specifikovala částkou 48,78 Kč. Na základě provedeného dokazování tedy bylo prokázáno, že žalovaná se přihlásila jako televizní poplatník v květnu 2016, řádně neplatila televizní poplatky tak, jak je specifikováno shora, takže vymáhaná dlužná částka činí 540 Kč při platbě poplatku 135 Kč na měsíc a žalovaná byla o úhradu dlužné částky vyzvána dopisem na který nereagovala. Výše zjištěný skutkový stav posuzoval soud podle práva a dospěl k závěru, že návrh žalobkyně je důvodný. Podle ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb. je poplatníkem televizního poplatku fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. § 6 tohoto zákona stanoví měsíční výši televizního poplatku, která se s příslušnými změnami tohoto zákona mění. V době, kdy vznikl dluh žalované, činil tento poplatek 135 Kč. V průběhu řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná dlužnou částku za příslušné měsíce, za které je vymáhána, uhradila a soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný, a proto jí vyhověl, pokud se týká jistiny i pokud se týká požadovaného příslušenství, tedy kapitalizovaného úroku z prodlení, který je stanoven podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně měla ve věci zcela úspěch a požadovala náhradu nákladů řízení, soud proto v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 126Kč, které tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna za zastupování advokátem za dva úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, výzva k plnění), dva režijní paušály po 100 Kč podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (§ 14b) a 21 % DPH. Žalovaný je povinen zaplatit náklady řízení k rukám zástupkyně žalobkyně dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.