9 C 39/2021-30 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně se svou žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost hradit žalobkyni výživné na rozvedenou manželku ve výši 2 000 Kč měsíčně počínaje od 1. 1. 2021. Žalobkyně uvedla, že její manželství s žalovaným bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Lounech č. j. 9 C 78/2019-14, který nabyl právní moci dne 2. 4. 2020. Z manželství se dne [datum] narodil syn [jméno], který byl rozhodnutím zdejšího soudu č. j. 16 Nc 29/2019-31 svěřen do střídavé péče obou rodičů v intervalu jednoho týdne. Žalobkyně se v manželství trvajícím 9 let podílela na péči o rodinnou domácnost, nakupovala potraviny a jiné věci a řádně zajišťovala hospodaření s rodinným majetkem. Po opuštění společné domácnosti užívá nájemní byt, za který platí měsíčně 11 700 Kč (nájemné ve výši 8 850 Kč, služby spojené s užíváním bytu ve výši 1 850 Kč a zálohy na elektřinu ve výši 1 000 Kč), její další náklady pak představují pojistné na životní pojištění ve výši 1 199 Kč, výživné na nezletilého syna ve výši 1 500 Kč a náklady na dopravu do zaměstnání ve výši 800 Kč. V okamžiku podání žaloby byla žalobkyně zaměstnána na pozici dělnice u společnosti [právnická osoba], kde pobírala měsíční příjem ve výši 16 446 Kč. Aby byla schopna zajistit své životní potřeby, musí této vypomáhat rodiče, starobní důchodci, a to částkou 6 000 Kč měsíčně. Žalovaný je pak dle žalobkyně zaměstnán jako diagnostik poruch u společnosti [právnická osoba] s čistým měsíčním příjmem 24 157 Kč. Žalobkyně není dle svého vyjádření schopná se sama živit, tato neschopnost má jistě původ v manželství a není v rozporu s dobrými mravy, aby jí žalovaný, který aktivně pracuje a má slušný měsíční příjem i majetkové zajištění, přispíval na přiměřenou výživu. 2. Žalovaný s návrhem žalobkyně nesouhlasil, když uvedl, že žalobní tvrzení žalobkyně obsažená v žalobě jsou nesrozumitelná. Tato neuvádí důvody, pro které není schopna se samostatně živit a proč původ této neschopnosti spatřuje v manželství, když sama v žalobě uvádí, že pracuje jako dělnice. Dle žalovaného neschopnost žalobkyně hospodařit s finančními prostředky nemůže být přičítána k jeho tíži. Žalovaného příjem činí skutečně 24 157 Kč s tím, že na výživném pro nezletilého syna platí k rukám žalobkyně částku ve výši 3 000 Kč měsíčně. Žalobkyně je vyučenou prodavačkou, dle svého rozhodnutí na této pozici nepracuje přesto, že příjem na těchto pozicích je v současné době vyšší než, jaký je stávající příjem žalovaného. Žalobkyně je schopna se sama živit, pro přiznání výživného pro rozvedenou manželku tak dle žalovaného nejsou splněny zákonné podmínky. 3. Ve věci bylo provedeno dokazování, a to listinnými důkazy. 4. Soud vzal v souladu s ustanovením § 120 odst. 3 občanského soudního řádu za prokázané shodné tvrzení účastníků, že jejich dřívější manželství bylo rozvedeno a rovněž to, že se z manželství narodil nezletilý syn, který je umístěn v jejich střídavé péči. 5. Z pracovní smlouvy uzavřené mezi žalobkyní jako zaměstnankyní a společností [právnická osoba] jako zaměstnavatelkou dne [datum] plyne, že žalobkyně byla zaměstnána na pozici dělnice v provozu. Pracovní poměr žalobkyně byl sjednán na dobu neurčitou. 6. Z dohody o rozvázání pracovního poměru uzavřené mezi žalobkyní a její zaměstnavatelkou, společností [právnická osoba] bylo zjištěno, že pracovní poměr žalobkyně u této společnosti skončil ke dni [datum]. 7. Z potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti bylo zjištěno, že měsíční příjem žalobkyně činil v době jejího zaměstnání u společnosti [právnická osoba] 16 446 Kč měsíčně. 8. Z pojistky rizikového životního pojištění plynoucí z pojistné smlouvy [číslo] uzavřené mezi žalobkyní jako pojištěnou a společností [právnická osoba] jako pojistníkem dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně hradí za pojištění své a pojištění nezletilého syna částku ve výši 1 199 Kč měsíčně. 9. Z nájemní smlouvy uzavřené mezi žalobkyní jako nájemkyní a MUDr. [jméno] [příjmení] jako pronajímatelem dne [datum] plyne, že si žalobkyně pronajala byt o výměře 60,2 m2 na adrese [obec a číslo] a zároveň se zavázala platit za tento byt pronajímateli nájemné ve výši 8 850 Kč. Dále se zavázala hradit poplatek spojený s užíváním bytu ve výši 1 850 Kč. 10. Ze smlouvy o poskytování služeb uzavřené mezi žalobkyní a společností [právnická osoba] plyne, že se žalobkyně zavázala hradit uvedené společnosti za poskytování dodávek elektřiny měsíční zálohy ve výši 1 500 Kč. 11. Z čestného prohlášení rodičů žalobkyně, [jméno] [příjmení], [datum narození] a [jméno] [příjmení], [datum narození], plyne, že tito měsíčně přispívají žalobkyni částkou ve výši 6 000 Kč. 12. Z dohody o pracovní činnosti uzavřené mezi [právnická osoba] – [právnická osoba] jako zaměstnavatelem a žalobkyní jako zaměstnankyní dne [datum] plyne, že tato je u jmenované společnosti brigádně zaměstnána, kdy náplň její práce představuje doplňování zboží a práce na prodejně, za což pobírá hodinovou mzdu ve výši 95 Kč. 13. Z potvrzení Mateřské školy [obec] ze dne [datum] plyne, že žalobkyně se zde ucházela o pracovní místo, avšak všechna byla obsazena. 14. Z potvrzení prodejny [příjmení] [jméno] ze dne [datum] je zřejmé, že se žalobkyně ucházela o zaměstnání také na tomto místě, avšak neuspěla z důvodu plného stavu zaměstnanců. 15. Provedeným dokazováním byl tak zjištěn následující skutkový stav. Manželství žalobkyně a žalovaného bylo ke dni [datum] pravomocně rozvedeno. Z tohoto manželství se účastníkům dne [datum] narodil nezletilý syn [jméno], který byl soudem svěřen do jejich střídavé péče. Žalobkyně byla v období od 1. 10. 2020 do 30. 6. 2021 zaměstnána jako dělnice ve společnosti [právnická osoba], odkud byla propuštěna pro nadbytečnost. Následně se žalobkyně ucházela o zaměstnání v prodejně [příjmení] a v mateřské školce v [obec], kde však nebyla přijata z kapacitních důvodů. Aktuálně tak žalobkyně pracuje ve [právnická osoba] – [právnická osoba] Žalobkyně bydlí v pronajatém bytě na adrese [adresa žalobkyně] (nájemné ve výši 8 850 Kč, služby spojené s užíváním bytu ve výši 1 850 Kč a zálohy na elektřinu ve výši 1 000 Kč). Žalobkyně dále měsíčně hradí 1 199 Kč na pojistném za životní pojištění, výživné ve výši 1 500 na nezletilého syna a 800 Kč na nákladech na dojíždění do zaměstnání. Její rodiče jí vypomáhají finanční pomocí ve výši 6 000 Kč měsíčně. 16. Shora popsaný skutkový stav posoudil soud po stránce právní. 17. Podle ustanovení § 760 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) není-li rozvedený manžel schopen sám se živit a tato jeho neschopnost má svůj původ v manželství nebo v souvislosti s ním, má vůči němu jeho bývalý manžel v přiměřeném rozsahu vyživovací povinnost, lze-li to na něm spravedlivě požadovat, zejména s ohledem na věk nebo zdravotní stav rozvedeného manžela v době rozvodu nebo skončení péče o společné dítě rozvedených manželů. 18. Podle ustanovení § 760 odst. 2 občanského zákoníku při rozhodování o výživném nebo o jeho výši vezme soud zřetel, jak dlouho rozvedené manželství trvalo a jak dlouho je rozvedeno, jakož i zda a) si rozvedený manžel neopatřil přiměřené zaměstnání, přestože mu v tom nebránila závažná překážka, b) si rozvedený manžel mohl výživu zajistit řádným hospodařením s vlastním majetkem, c) se rozvedený manžel podílel za trvání manželství na péči o rodinnou domácnost, d) se rozvedený manžel nedopustil vůči bývalému manželu nebo osobě mu blízké činu povahy trestného činu, nebo e) je dán jiný obdobně závažný důvod. 19. Na základě zjištěného skutkového stavu posouzeného podle shora uvedených právních ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Proto, aby mohl rozvedenému manželovi vzniknout nárok na výživné, musí být v souladu s ustanovením § 760 odst. 1 občanského zákoníku kumulativně splněno několik podmínek. Předně zde musí být dána neschopnost rozvedeného manžela (v daném případě manželky) se samostatně živit, kdy zároveň tato neschopnost musí mít svůj původ v manželství. Zároveň musí být možné úhradu výživného po bývalém manželovi spravedlivě požadovat, resp. poskytnutí výživného musí být v souladu s dobrými mravy. V tomto konkrétním případě však není dle soudu naplněna ani jedna z uvedených podmínek. Žalobkyně byla v okamžiku podání žaloby zaměstnána na hlavní pracovní poměr a i v současné době je tato zaměstnána, byť brigádně. Jelikož je žalobkyně vyučenou prodavačkou, lze říci, že je nadána určitou kvalifikací, která jí umožňuje nalézt takové zaměstnání, resp. vykonávat takové povolání, ke kterému směřovala její vůle v okamžiku volby svého budoucího zaměření. Toto povolání, tedy povolání prodavačky, či jiné povolání obdobného charakteru, je pak dle názoru soud způsobilé zajistit jí takové finanční ohodnocení, které bude dostatečné k jejímu zajištění. Pakliže by se však toto žalobkyni nezdařilo, nebylo by v žádném případě možné přičítat tuto skutečnost k tíži žalovaného či spatřovat nemožnost pracovního uplatnění žalobkyně v jejím manželství s žalovaným. Pok