1 C 210/2022-52 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně podala u Okresního soudu v Lounech žalobu, ve které se domáhala po žalované zaplacení částky 3000 Kč s úrokem, úrokem z prodlení, náklady spojenými s uplatněním pohledávky, poplatku za poskytnutí úvěru a smluvní pokuty. Svůj návrh odůvodnila tím, že původní věřitel [právnická osoba] [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ původní věřitel“) uzavřel se žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě původní věřitel poskytl žalované finanční prostředky ve výši 3 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit částku 4 364 Kč do 2. 8. 2020. U soudu uplatnila nárok na zaplacení nesplacené jistiny ve výši 3 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1 364 Kč, postoupeného smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků po revizním přepočtu ve výši 807,78 Kč za období od 1. dne prodlení po celkové splatnosti závazku, tj. od 03.08.2020 do 02.05.2021, kdy základem pro výpočet úroku byla postoupená jistina pohledávky ve výši 3 000 Kč, která byla v uvedeném období úročena smluvní úrokovou sazbou ve výši 36 % ročně (čl. II. odst. 2. písm. b) smlouvy), poplatky za odeslání písemných upomínek ve výši 500 Kč, smluvní pokuta ve výši 152,74 Kč, účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum], která nabyla účinnosti [datum] zaplacením sjednané úplaty. 2. Soud věc projednal podle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. bez přítomnosti účastníků, když zástupce žalobkyně se omluvil z jednání a žalovaná se k jednání nedostavila. 3. Žalobkyně předložila listiny nazvané smlouva o úvěru č. [číslo] informaci o smlouvě, výpis z účtu původního věřitele, smlouvu o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky, předžalobní upomínku zástupce žalobkyně. Smlouva o úvěru není vlastnoručně podepsána, neobsahuje ani elektronický podpis žalované. Z obsahu této listiny vyplývá, že původní věřitel poskytne úvěr ve výši 3 000 Kč se splatností do 2. 8. 2021 s tím, že žalovaná zaplatí částku 3 000 Kč, úrok 36 % ročně. Kapitalizovaný úrok činil 88,77 Kč a poplatek za sjednání úvěru 637,61 Kč, celkem mělo být uhrazeno 3 726,38 Kč. Dle potvrzení o provedené platbě byla částka 3 000 Kč zaplacena žalované 3. 7. 2020. Ze smlouvy o postoupení pohledávky a oznámení o postoupení pohledávky vzal soud za prokázané, že původní věřitel postoupil pohledávku žalobkyni a postoupení oznámil žalované dopisem ze dne [datum]. Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k zaplacení zástupcem žalobkyně dopisem ze dne [datum]. 4. V daném případě je řízení ovládáno zásadou projednací, která spočívá v tom, že tvrzení skutečností a navrhování důkazů je prokazujících je zásadně věcí účastníků řízení. Dokazování provádí soud při jednání. Následky spojené s nesplněním povinnosti tvrzení a důkazní v podobě věcně nepříznivého rozhodnutí nese účastník, který ač poučen soudem, tyto povinnosti v potřebném rozsahu nesplnil. V souladu s ustanovením § 118a odst. 1 a odst. 3 o. s. ř. poskytuje poučení soud zásadně při jednání. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně nedostavila k jednání, nemohl soud poskytnout nepřítomné žalobkyni poučení, aby označila důkazy k prokázání tvrzení o uzavření smlouvy o úvěru mezi původním věřitelem a žalovanou, tedy že žalovaná odsouhlasila znění smlouvy včetně ujednání o smluvní pokutě a dalších nákladech. V řízení bylo prokázáno pouze poskytnutí částky v celkové výši 3 000 Kč původním věřitelem na účet žalované. Žalovaná, která se také k jednání nedostavila, netvrdila jiný důvod poskytnutí této částky. Soud není vázán právní kvalifikací vzneseného nároku účastníky řízení a je povinen provést podřazení skutkových zjištění příslušné hmotněprávní normě bez ohledu na právní názory vyjádřené stranami. Jestliže prokázaný skutkový stav umožňuje přiznat žalobkyni plnění, kterého se petitem své žaloby domáhá, nesmí soud žalobu zamítnout, i kdyby se žalobkyně tohoto plnění dožadovala z jiného právního důvodu, než ze kterého jí skutečně náleží. Při aplikaci ustanovení o bezdůvodném obohacení pak důkazní břemeno ohledně titulu pro převzetí sporné částky tíží žalovanou. Bylo-li tedy doloženo provedení platby na její účet, aniž byl prokázán právní důvod, o nějž by se tato platba mohla opírat, je možné přiznání požadované částky žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“). Na platnost postoupení pohledávky nemá vliv jiná právní kvalifikace postoupeného nároku soudem. Soud proto uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Nárok na požadovaný úrok z prodlení má oporu v ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.. Ve zbývající výši žalobu zamítl. 5. O náhradě nákladů řízení pak bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Při posuzování úspěchu a neúspěchu soud přihlíží k požadovanému příslušenství. Dle nálezu Ústavního soudu ČR I ÚS 2717/08 při absenci výslovného pravidla soud vezme v úvahu výši úroku z prodlení požadovaného účastníkem„ do zaplacení“ ve výši stanovené ke dni vyhlášení svého rozhodnutí (§ 154 odst. 1 o. s. ř.). Za této situace byla převážně úspěšná žalovaná, které však žádné náklady nevznikly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 6. Lhůtu k plnění soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. určil do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když neshledal žádné skutečnosti odůvodňující jinou lhůtu k plnění.