1 C 340/2021-39 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně podala u Okresního soudu v Lounech dne [datum] žalobu, ve které se domáhala po žalovaném zaplacení částky 5 020 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Svůj návrh odůvodnila tím, že věřitel [právnická osoba], [IČO], postoupil žalobkyni pohledávku za žalovaným vzniklou ze smlouvy o úvěru, kterou žalovaný uzavřel s touto společností jako původním věřitelem. Dle této smlouvy původní věřitel poskytl žalovanému dne [datum] úvěr ve výši 4 000 Kč a bylo ujednáno, že žalovaný splatí úvěr do [datum] včetně poplatku ve výši 1 020 Kč. Původní věřitel poskytl úvěr prostřednictvím webové stránky [webová adresa], na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, které byly ověřeny dle instrukcí zaslaných žalovanému elektronickou poštou. Žalovaný odsouhlasil na webovém rozhraní věřitele návrh smlouvy a VOP poskytnutí úvěru. Poté mu byl zřízen uživatelský účet s jedinečným přístupovým jménem a heslem a registrace tak byla dokončena. Poté byla elektronicky sjednána smlouva o úvěru, jejíž text žalovaný na svém uživatelském účtu odsouhlasil. K uživatelskému účtu měl pomocí vlastního hesla přístup jen žalovaný. Úvěr byl vyplacen na účet žalovaného č. [bankovní účet]. Platba byla identifikována [variabilní symbol]. Žalovaný neuhradil ničeho. Žalobkyně požaduje zaplacení dlužné jistiny ve výši 4 000 Kč, poplatků 1 020 Kč a úroku z prodlení v zákonné výši od 8. 2. 2016 do zaplacení. Pohledávky za žalovaným nabyla žalobkyně postupní smlouvou ze dne [datum] uzavřenou se společností [právnická osoba], [IČO]. Dne [datum] byla žalovanému právním zástupcem žalobkyně zaslána předžalobní upomínka a bylo odesláno oznámení o postoupení pohledávky podepsané původním věřitelem. 2. Ve věci vydaný elektronický platební rozkaz byl soudem zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovanému. 3. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil, k jednání se nedostavil, ač byl řádně předvolán a ani včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, proto soud věc projednal a rozhodl podle ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř. v jeho nepřítomnosti, vycházel při tom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Žalobkyně svoji neúčast u jednání nařízeného na den [datum] omluvila a souhlasila s jednáním bez její přítomnosti. 4. Žalobkyně předložila smlouvu o zápůjčce, která není podepsána žalovaným. Z textu smlouvy vyplývá, že právní předchůdce žalobkyně se měl zavázat poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 4 000 Kč bezhotovostním převodem na účet žalovaného a žalovaný se měl zavázat tuto částku zaplatit do 7. 2. 2016. Žalobkyně dále předložila oznámení o postoupení pohledávky, všeobecné obchodní podmínky pro smlouvy o zápůjčce a rozhodčí smlouvu. Žádná z listin neobsahuje písemný ani elektronický podpis žalované. Ze zprávy [obec] [anonymizováno] a.s. ze dne [datum] bylo zjištěno, že účet č. [bankovní účet] je účtem žalovaného a na tento účet byla dne [datum] připsána částka 4 000 Kč od společnosti [právnická osoba]. Z postupní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně pohledávku za žalovaným nabyla postoupením od předchozího věřitele společnosti [právnická osoba], [IČO]. Dopisem ze dne [datum] podaným téhož dne k přepravě vyrozuměl žalovaného předchozí věřitel o tom, že pohledávku postoupil žalobkyni. Žalovaný byl vyzván zástupcem žalobkyně k vrácení žalované částky dopisem ze dne [datum]. 5. V posuzovaném případě žalobkyně uplatněné nároky odvozuje z tvrzení, že mezi původním věřitelem a žalovaným uzavřena smlouva o zápůjčce, jejíž náležitosti jsou upraveny v zákoně č. 89/2012 Sb. občanském zákoníku (dále jen„ občanský zákoník“) a též v zákoně č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. V této smlouvě se žalovaný měl zavázat k vrácení poskytnuté částky 4 000 Kč do 7. 2. 2016. Z nepodepsané smlouvy o zápůjčce, kterou žalobkyně předložila, nebylo možno učinit jednoznačný závěr o obsahu vzájemných ujednání smluvních stran, z nichž se nároky žalobkyně odvíjejí a žádným důkazem nebylo prokázáno, že se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni částku 4 000 Kč do 7. 2. 2016. Z tvrzení žalobkyně a listin, které žalobkyně předložila, soud uzavřel a vzal za prokázané, že žalovaný nezaplatil ničeho, ač bylo prokázáno, že mu částka 4 000 Kč byla právním předchůdcem žalobkyně vyplacena na účet vedený na jeho jméno. Soud provádí dokazování při jednání, řízení je ovládáno zásadou projednací, tedy tvrzení skutečností a navrhování důkazů tyto prokazujících je zásadně věcí účastníků řízení. Aby soud předcházel vydání nepředvídatelných rozhodnutí, zákon ukládá soudu I. stupně povinnost účastníky poučit při jednání ve smyslu ustanovení § 118a, § 119a o.s.ř.. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu poskytl uvedené poučení, jestliže soud věc projednal v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř.. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně nedostavila k jednání, nemohl soud poskytnout nepřítomné žalobkyni poučení, aby označila důkazy k prokázání tvrzení o uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným, tedy že žalovaný odsouhlasil předložené znění smlouvy o úvěru, z něhož žalobkyně své nároky odvozuje. [právnická osoba] bylo prokázáno, že částka 4 000 Kč byla právním předchůdcem žalobkyně na účet žalovaného vyplacena. Žalovaný se k jednání nedostavil a jiný důvod plnění neoznačil. Soud se zabýval i tím, zda lze nárok či jeho část žalobkyni přiznat z jiného právního důvodu a to jako bezdůvodné obohacení dle ustanovení § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, podle něhož, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 cit. ustanovení, se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. Soud proto shledal na straně žalovaného bezdůvodné obohacení ve výši 4 000 Kč a uložil mu proto povinnost k zaplacení této částky včetně úroku z prodlení počínaje dnem následujícím po doručení výzvy právního zástupce žalobkyně odeslané dne [datum] na poslední známou adresu žalovaného, když v řízení nebylo prokázáno, že by žalovanému byla jiná výzva doručena. Dle ust. § 573 občanského zákoníku se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. Výzva právního zástupce žalobkyně byla odeslána dne [datum] a má se za to, že doručena byla [datum] Lhůta k plnění byla v této výzvě stanovena v délce tří dnů. Počínaje dnem 9. 2. 2021 je tak žalovaný s plněním v prodlení. Ve zbytku nároku soud žalobu zamítl. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř.. Při posuzování úspěchu a neúspěchu soud přihlíží k požadovanému příslušenství dle nálezu Ústavního soudu ČR [ústavní nález] při absenci výslovného pravidla soud vezme v úvahu výši úroku z prodlení požadovaného účastníkem„ do zaplacení“ ve výši stanovené ke dni vyhlášení svého rozhodnutí. Při započtení příslušenství tak byla žalobkyně v řízení úspěšná pouze v nepatrné části. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 7. Lhůtu k zaplacení nároku soud stanovil třídenní ve smyslu § 160 odst. 1 o.s.ř., když v průběhu řízení nevyšly najevo žádné skutečnosti odůvodňující stanovení jiné lhůty k plnění.