1 C 357/2021-62 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně, která je právním nástupcem společnosti [právnická osoba], [IČO] se svým návrhem domáhala proti žalované zaplacení částky 14 394,10 Kč s příslušenstvím, kterou jí žalovaná dluží na základě uzavřené smlouvy o úvěru ze dne [datum] na částku 10 000 Kč. Tento úvěr právní předchůdce žalobkyně žalované poskytl poté, co prověřil její schopnost úvěr splatit. Uplatněná pohledávka sestává z nedoplatku jistiny úvěru ve výši 9 700 Kč, poplatků za správu úvěru ve výši 100 Kč, poplatků za hotovostní výběr splátek 200 Kč, nároku na zaplacení smluvní pokuty ve výši 4 394,10 Kč. Žalobkyně požaduje dále zaplatit úrok z prodlení v zákonné výši z částky 9 700 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 203,86 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 100 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 334 Kč. K postoupení pohledávky došlo dne [datum], kdy byla pohledávka postoupena žalobkyni přechodným věřitelem společností [právnická osoba], [IČO], který pohledávku za žalovanou nabyl na základě koupě části závodu původního věřitele, a to divize spotřebitelských úvěrů, ke dni [datum]. 2. Usnesením Okresního soudu v Lounech ze dne 4. 1. 2022, č.j. 1 C 357/2021 – 54, které nabylo právní moci dne 17. 1. 2022 byla v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. vyzvána žalovaná, aby se ve lhůtě 7 dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Žalované bylo usnesení doručeno uložením dne [datum]. Ve stanovené lhůtě se žalovaná nevyjádřila. Žalobkyně udělila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. 3. Podle § 115a o.s.ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí; to neplatí ve věcech uvedených v § 120 odst. 2 o.s.ř. 4. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 6. V daném případě z doložených listinných důkazů lze dovodit závěr, že mezi původním věřitelem společností [právnická osoba] a žalovanou vznikl dne [datum] platně smluvní vztah, na základě kterého poskytl původní věřitel, po prověření její schopnosti úvěr splatit, žalované částku 10 000 Kč. Žalovaná ve stanovené lhůtě ani na výzvu k plnění nereagovala, dlužnou částku nezaplatila, důsledně tomu se žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] společností [právnická osoba], [IČO], která pohledávku za žalovanou nabyla na základě koupě části závodu původního věřitele, a to divize spotřebitelských úvěrů, ke dni [datum], domáhá zaplacení dlužné částky ve výši 9 700 Kč. Soud nárok shledal po právu a uložil žalované povinnost k zaplacení částky 9 700 Kč, částky 300 Kč jako smluvených poplatků za správu úvěru a hotovostní výběr splátek, částky 4 394,10 Kč jako smluvní pokuty za prodlení žalované se splácením úvěru dle čl. V. odst. 4 smlouvy o úvěru, když požadovaná smluvní pokuta reflektuje zákonné omezení jejího výpočtu vyplývající z ust. § 122 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. 7. Vzhledem k tomu, že žalovaná je s plněním v prodlení, přiznal soud žalobkyni i úrok z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku, podle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Úrok z prodlení činí, jak shora ve výroku I. uvedeno. 8. Při stanovení lhůty k plnění soud vycházel z výše dlužné částky, doby prodlení a uložil žalované zaplatit vše v zákonné třídenní lhůtě k plnění (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). 9. Výrok o nákladech řízení vychází z aplikace ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., žalobkyně měla ve věci plný úspěch, požadovala náhradu nákladů řízení. Žalobkyni náleží náhrada za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a podle § 14b vyhlášky č. 177/96 Sb. za právní zastoupení za 3 úkony po 300 Kč, 3 režijní paušály po 100 Kč, 21 % DPH ve výši 252 Kč, celkem 2 252 Kč. 10. Zaplacení náhrady nákladů řízení uložil soud žalované ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (§ 160 odst. 1 o.s.ř., § 149 odst. 1 o.s.ř.).