12 C 137/2021-30 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně podala proti žalované návrh na zaplacení částky 32 967 Kč s příslušenstvím s tím, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo]. Žalobkyně půjčila žalované dne [datum] částku 19 000 Kč. Tuto částku si žalovaná převzala při podpisu smlouvy. Ve smlouvě se žalovaná zavázala vrátit společnosti částku 19 000 Kč a souhrnný poplatek ve výši 16 491 Kč, celkem částku 35 491 Kč, v 60 týdenních splátkách po 592 Kč. Na svůj dluh žalovaná zaplatila částku 12 024 Kč Poslední splátka byla uhrazena dne 9. 10. 2020. Poté se žalovaná dostala do prodlení se splácením, nehradila řádně a včas sjednané splátky a žalobkyni dle smluvních podmínek vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která ke dni 9. 10. 2020 činila na dlužném úvěru částku ve výši 13 344,61 Kč a na dlužném souhrnném poplatku částku ve výši 10 122,39 Kč, celkem 23 467 Kč. Dále byla žalované za opožděné úhrady stanovena smluvní pokuta ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení, přičemž žalobkyně požaduje částku pouze 9 500 Kč. Z tohoto důvodu žalobkyně požaduje zaplacení částku 23 467 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 23 437 Kč od 29. 3. 2019 do zaplacení a smluvní pokutu ve výši 9 500 Kč. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní upomínku ze dne 23. 3. 2021, ani na tuto nijak nereagovala, proto se žalobkyně se svým nárokem obrátila k soudu. 2. Soud ve věci rozhodl ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, neboť účastníci souhlasili s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. 3. Ve věci bylo provedeno dokazování, a to smlouvou o úvěru ze dne [datum], úvěrovými podmínkami, kartou zákazníka, výzvou k plnění podle §142 o. s. ř. ze dne 23. 3. 2021 včetně poštovního archu/podacího lístku. 4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Z předložených důkazů pak bylo zjištěno a prokázáno, že dne [datum] na základě žádosti žalované o úvěr, jí byl poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 19 000 Kč s tím, že žalovaná se zavázala zaplatit též souhrnný poplatek ve výši 16 491 Kč, celkovou částku 35 491 Kč, kterou měla hradit v 60 týdenních splátkách po 592 Kč. Dále bylo prokázáno, že žalované byla zaslána předžalobní výzva dle § 142 o. s. ř. ze dne 23. 3. 2021. 6. Výše zjištěný skutkový stav posoudil soud po stránce právní a dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný, neboť mezi účastníky byla ve smyslu § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. a následující a současně v režimu zákona o spotřebitelském úvěru podle § 257/2016 Sb. uzavřena dne [datum] smlouva o spotřebitelském úvěru. Ve smlouvě o spotřebitelském úvěru byl pak ve smyslu § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. sjednán úrok se sazbou 29 % ročně a ve smyslu § 2048 citovaného zákona byla mezi účastníky sjednána smluvní pokuta za opožděné platby, a to ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení. Na základě uzavřené smlouvy o úvěru pak žalobkyně předala žalované částku 19 000 Kč, částka 16 491 Kč byla sjednána jako souhrnný poplatek za poskytnutí úvěru. Dále bylo dohodnuto, že žalovaná úvěr splatí v 60 týdenních splátkách po 592 Kč. Žalovaná na úvěr zaplatila částku 12 024 Kč, naposledy uhradila splátku dne 9. 10. 2020, zbývá nezaplacena na dlužném úvěru částka ve výši 13 344,61 Kč a na dlužném souhrnném poplatku částka ve výši 10 122,39 Kč, celkem 23 467 Kč. Dále byla stanovena smluvní pokuta ve výši 9 500 Kč. Nebylo prokázáno, že by žalovaná celkovou dlužnou částku ve výši 32 967 Kč uhradila a soud proto dospěl k závěru, že v tomto směru je nárok žalobkyně důvodný. 7. Dospěl k závěru, že je důvodný též nárok ohledně požadovaného příslušenství, tedy smluvních úroků a úroků z prodlení, když výše zákonného úroku z prodlení byla stanovena v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a ustanovením § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. 8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. a soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 3 497 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 319 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 32 967 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. Jejich zaplacení uložil soud žalované ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (§ 160 odst. 1 o. s. ř., § 149 odst. 1 o. s. ř.).