12 C 39/2022-64 — Okresní soud v Lounech

1. Vzhledem k tomu, že se jedná o věc, ve které není přípustné odvolání ve smyslu § 202 odst. 2 o. s. ř., tento rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění ve smyslu § 157 odst. 4 o. s. ř., podle kterého v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 2. Soud ve věci rozhodl ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, neboť účastníci souhlasili s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. 3. Žalobkyně podala proti žalovanému návrh na zaplacení částky 6 300 Kč s příslušenstvím s tím, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] účastnickou smlouvu [číslo] k číslu [anonymizováno] na dobu určitou v délce 24 měsíců, na základě které byl sjednán pronájem zařízení k zařízení typ„ [zařízení] [anonymizována dvě slova] [příjmení] [anonymizováno]“ včetně instalace. Cena instalace činila 2 599 Kč, přičemž žalovanému byla poskytnuta podmíněná sleva ve výši 2 300 Kč, pokud dodrží sjednanou dobu. Žalovaný tak uhradil za instalaci částku ve výši 199 Kč. Dále právní předchůdce žalobkyně se žalovaným uzavřeli dne [datum] účastnickou smlouvu [číslo] k telefonnímu číslu [tel. číslo] na dobu určitou v délce 24 měsíců, v rámci které byla uzavřena též smlouva kupní k zařízení typ„ [zařízení] [anonymizováno] [příjmení] [rok] [anonymizována dvě slova]“. Celková cena zařízení činila 4 001 Kč, přičemž žalovanému byla poskytnuta podmíněná sleva ve výši 4 000 Kč, pokud dodrží sjednanou dobu. Žalovaný tak z kupní ceny uhradil částku 1 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením již v období od 13. 11. 2018 do 12. 12. 2018 dle vyúčtování [číslo]. Z tohoto důvodu bylo ke dni 30. 1. 2019 přerušeno poskytování služeb pro čísla [anonymizováno] a [tel. číslo] a následně došlo ke dni [datum] k jejich deaktivaci. Současně byly žalovanému doúčtovány podmíněné slevy, a to vrubopisem [číslo] ze dne 9. 6. 2019 splatným dne 18. 6. 2019 v částce 2 300 Kč, a vrubopisem [číslo] ze dne 4. 6. 2019 splatným dne 18. 6. 2019 v částce 4 000 Kč. Žalobkyně poté se svým právním předchůdcem společností [právnická osoba] [právnická osoba], [IČO] uzavřela dne 16. 11. 2021 smlouvu o postoupení pohledávek, kde mezi jinými byla postoupena i pohledávka za žalovaným. Tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem ze dne 17. 2. 2021. Vzhledem k tomu, že žalovaný neuhradil shora uvedené vrubopisy v celkové výši 6 300 Kč ani poté, co mu byla dne 10. 2. 2022 zaslána předžalobní upomínka, uplatnila žalobkyně svůj návrh u soudu. 4. Pokud se týká pravomoci soudu rozhodnout v této věci, tuto soud opírá o názor, že plnění z titulu pronájmu či kupní smlouvy ke koncovému zařízení není cenou za poskytnuté služby elektronických komunikací podle § 64 zákona o elektronických komunikacích. V tomto směru soud odkazuje na rozhodnutí zvláštního senátu Nejvyššího správního soudu č. j. KONF 100/2011-24 ze dne 6. 3. 2012, který v obdobné věci rozhodl o pravomoci soudu. 5. V dané věci bylo z předložených důkazů zjištěno a prokázáno, že mezi účastníky byly uzavřeny shora uvedené smlouvy, na jejichž základě byly poskytnuty podmíněné slevy, a to ve výši 2 300 Kč na instalaci pronajatého zařízení typ„ [zařízení] [anonymizována dvě slova] [příjmení] [anonymizováno]“ a ve výši 4 000 Kč na zakoupené zařízení typ„ [zařízení] [anonymizováno] [příjmení] [rok] [anonymizována dvě slova]“. Dále bylo prokázáno, že z důvodu prodlení žalovaného se splácením vyúčtování vystavených žalobkyní, byly žalovanému doúčtovány podmíněné slevy, a to vrubopisem [číslo] ze dne 9. 6. 2019 splatným dne 18. 6. 2019 v částce 2 300 Kč, a vrubopisem [číslo] ze dne 4. 6. 2019 splatným dne 18. 6. 2019 v částce 4 000 Kč, celkem částka 6 300 Kč. Nebylo prokázáno, že by žalovaný žalobkyni tuto částku uhradil. 6. Výše zjištěný skutkový stav posuzoval soud po stránce právní a dospěl k závěru, že návrh žalobkyně je důvodný. Pokud se týká pravomoci soudu rozhodovat v této věci, vycházel soud ze shora uvedeného názoru Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 3. 2012. Výše měsíčních splátek byla vyúčtována v rámci vyúčtování, nebylo prokázáno, že by je žalovaný uhradil, a proto soud návrhu vyhověl, pokud se týká jistiny, když byly uzavřeny mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným ve smyslu ustanovení § 2201 zákona č. 89/2012 Sb. smlouva o pronájmu zařízení, a dále ve smyslu § 2079 a následujících ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. kupní smlouva a žalovaný nesplnil své povinnosti vyplývající z těchto smluv. 7. Soud vyhověl návrhu, i pokud se týká požadovaného příslušenství, tedy zákonného úroku z prodlení od 19. 6. 2019 do zaplacení, ve smyslu § 1970 zák. č. 89/2012, když jeho výše byla stanovena v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. a soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 300 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Jejich zaplacení uložil soud žalovanému ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (§ 160 odst. 1 o. s. ř., § 149 odst. 1 o. s. ř.).