13 C 3/2022-52 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně podala žalobu, ve které se domáhala po žalované zaplacení částky 9 204 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalobkyně uzavřela se žalovanou dne [datum] prostřednictvím elektronických prostředků smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 5 000 Kč bankovním převodem na účet žalované č. [bankovní účet]. Dle smlouvy byla žalovaná povinna do každého kalendářního měsíce uhradit minimální splátku úvěru, která činí jednu pětinu částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však výše minimální splátky činí 300 Kč. Žalovaná se zavázala ve smlouvě uhradit poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny, tedy celkem 1 000 Kč, který měl pokrýt náklady se zpracováním, vyhodnocením a schválením žádosti o čerpání úvěru. Žalovaná se dále zavázala hradit úrok ve sjednané celkové výši 20 % měsíčně s tím, že v případě, že se stane celý dluh splatným, je povinna hradit úrok ve výši 8 % ročně. Úrok se ke konci každého měsíce stává součástí jistiny dluhu. Jeho celková výše je tvořena součtem jednotlivých částek úroků a činí 2 845 Kč. Žalovaná se dále zavázala v případě, že bude v prodlení se splacením dluhu či jeho části, hradit účelně vynaložené náklady ve výši 200 Kč za každý započatý kalendářní měsíc. Součástí celkové dlužné částky je náhrada účelně vynaložených nákladů ve výši 363 Kč. Úrok z prodlení se na konci kalendářního měsíce stávají součástí jistiny dluhu žalované. Žalobkyně neeviduje částečnou úhradu žalované. 2. Soud věc projednal podle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. bez přítomnosti účastníků. Žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila s projednáním věci bez své přítomnosti. 3. Žalobkyně předložila smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] ze dne [datum], výpis z účtu žalobkyně, výpisy k revolvingovému úvěru, výzvu k úhradě ze dne 11. 8. 2021 včetně poštovního podacího archu, kopii občanského průkazu žalované. Smlouva o revolvingovém úvěru je formulářová smlouva, podle které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr do výše úvěrového limitu až 50 000 Kč s úrokem ve výši 20 % měsíčně. Smlouva neobsahuje podpis žalované v listinné podobě, ani neobsahuje doklad o elektronickém podepsání. Dle výpisu z účtu žalobkyně dne [datum] byla zaslána na účet žalované č. [bankovní účet] částka 5 000 Kč s označením EVERYDAYPLUS DEBIT [číslo] [anonymizováno] Dopisem ze dne 11. 8. 2021 podaným téhož dne k poštovní přepravě byla žalovaná vyzvána zástupcem žalobkyně k vrácení žalované částky. 4. Shora zjištěný skutkový stav posoudil podle práva. 5. Dle ustanovení § 2993 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 6. V daném případě je řízení ovládáno zásadou projednací, která spočívá v tom, že tvrzení skutečností a navrhování důkazů je prokazujících je zásadně věcí účastníků řízení. Dokazování provádí soud při jednání. Následky spojené s nesplněním povinnosti tvrzení a důkazní v podobě věcně nepříznivého rozhodnutí nese účastník, který ač poučen soudem, tyto povinnosti v potřebném rozsahu nesplnil. V souladu s ustanovením § 118 odst. 1 a odst. 3 o. s. ř. poskytuje poučení soud zásadně při jednání. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně nedostavila k jednání, nemohl soud poskytnout nepřítomné žalobkyni poučení, aby označila důkazy k prokázání tvrzení o uzavření smlouvy o úvěru mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným. Soud nemohl poskytnout poučení k doplnění skutkových tvrzení o obsahu smlouvy o uživatelském účtu. V řízení bylo prokázáno pouze poskytnutí částky 5 000 Kč žalobkyní na účet žalované, když žalovaná poskytnutí této částky nepopírala. Žalovaná, která se také k jednání nedostavila, netvrdila jiný důvod poskytnutí částky 5 000 Kč. Soud není vázán právní kvalifikací vzneseného nároku účastníky řízení a je povinen provést podřazení skutkových zjištění příslušné hmotněprávní normě bez ohledu na právní názory vyjádřené stranami. Jestliže prokázaný skutkový stav umožňuje přiznat žalobkyni plnění, kterého se petitem své žaloby domáhá, nesmí soud žalobu zamítnout, i kdyby se žalobkyně tohoto plnění dožadovala z jiného právního důvodu, než ze kterého jí skutečně náleží. Při aplikaci ustanovení o bezdůvodném obohacení pak důkazní břemeno ohledně titulu pro převzetí sporné částky tíží žalované. Bylo-li tedy doloženo provedení platby na její účet, aniž byl prokázán právní důvod, o nějž by se tato platba mohla opírat, je možné přiznání požadované částky žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2993 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku. Žalovaná nevznesla námitku protiplnění. Soud proto uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky ode dne následujícího po uplynutí lhůty k plnění dle výzvy ze dne 11. 8. 2021, tj. od 1. 6. 2021 do zaplacení, když dle ustanovení § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Nárok na požadovaný úrok z prodlení má oporu v ustanovení § 1970 občanského zákoníku. Ve zbývající výši žalobu zamítl. 7. O náhradě nákladů řízení pak bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně a žalovaná měli zhruba stejný úspěch jako neúspěch, soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.