13 C 49/2022-49 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně podala žalobu, ve které se domáhala po žalovaném zaplacení částky 12 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 13. 11. 2019 a dále s úrokem 36 % ročně z částky 12 500 Kč od 16. 10. 2019 do zaplacení. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaný jako úvěrovaný uzavřel se společností [právnická osoba], jako úvěrujícím, smlouvu o úvěru [číslo] ze dne [datum], na základě které původní věřitel poskytl žalované straně úvěr ve výši 12 500 Kč a žalovaná strana se zavázala úvěr vrátit do [datum]. Úvěr poskytl původní věřitel žalované straně bezhotovostním převodem na bankovní účet, jehož číslo sdělila žalovaná strana původnímu věřiteli v rámci žádosti o úvěr na webových stránkách [webová adresa]. Za poskytnutí úvěru se žalovaná strana zavázala zaplatit původnímu věřiteli úrok ve výši 36% p.a. z poskytnuté částky, a to od okamžiku, kdy byl žalované straně úvěr poskytnut, tj. [datum] do okamžiku úplného vrácení úvěru včetně veškerého příslušenství. K uzavření Smlouvy došlo s využitím prostředků komunikace na dálku – internetových stránek úvěrujícího [webová adresa]. Původní věřitel jako postupitel uzavřel s postupníkem, tj. se [právnická osoba] [anonymizováno], zapsanou v rejstříku vedeném soudem pro okres [anonymizováno] pod [číslo] se sídlem [adresa], [číslo] [země] Smlouvu o postoupení dluhu, na základě které došlo již jejím uzavřením k postoupení souboru pohledávek původního věřitele na [právnická osoba], a to včetně pohledávek za žalovanou stranou, jejichž uspokojení se žalobkyně domáhá tímto návrhem. [anonymizováno] pak jako postupitel uzavřel dne 5. 3. 2020 se společností [právnická osoba], identifikační číslo: [číslo] Smlouvu o postoupení souboru pohledávek, na základě které došlo již jejím uzavřením k postoupení souboru pohledávek [anonymizováno] na žalobkyni, a to včetně pohledávek za žalovanou stranou, jejichž uspokojení se žalobkyně domáhá tímto návrhem. Žalobkyně neeviduje částečnou úhradu žalovaného. 2. Soud věc projednal podle ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř. bez přítomnosti účastníků. Žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila s projednáním věci bez své přítomnosti. 3. Z kopie občanského průkazu žalovaného bylo zjištěno, že datum narození žalovaného [celé jméno žalovaného] je [datum], jeho rodné číslo uvedené v občanském průkazu také odpovídá datu narození [datum]. 4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] jako poskytovatel spotřebitelského úvěru uzavřela s [celé jméno žalovaného], narozeným [datum] smlouvu, na jejímž základě byl [celé jméno žalovaného], narozenému [datum] poskytnut spotřebitelský úvěr, jistina ve výši 12 500 Kč. Dále byl dohodnut úrok 36 % ročně, 345.21 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 3 597 Kč. Celková částka ke splacení činila 16 442.21 Kč. Tento dokument byl podepsán autorizačním kódem [číslo] dne [datum], který nahradil fyzický podpis. 5. Z detailu pohybu – bezhotovostní platby bylo zjištěno, že z čísla účtu [bankovní účet] byla zaslána na č. protiúčtu [bankovní účet] dne [datum] platba 12 500 Kč se zprávou pro příjemce [anonymizováno]. 6. Ze smlouvy o postoupení dluhu [číslo] ze dne 2. ledna 2020 a z její přílohy bylo zjištěno, že [právnická osoba] jako postupitel uzavřel s postupníkem, tj. se [právnická osoba] [anonymizováno], zapsanou v rejstříku vedeném soudem pro okres [anonymizováno] pod [číslo] se sídlem [adresa], [číslo] [země] Smlouvu o postoupení dluhu, na základě které došlo již jejím uzavřením k postoupení souboru pohledávek původního věřitele na [právnická osoba], a to včetně pohledávek za žalovanou stranou. 7. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 18. 2. 2020 bylo zjištěno, že [právnická osoba] oznámila postoupení pohledávky na [právnická osoba] [anonymizováno]. 8. Ze smlouvy o postoupení souboru pohledávek ze dne 5. 3. 2020 a z její přílohy bylo zjištěno, že [anonymizována dvě slova] jako postupitel uzavřel s žalobkyní jako postupníkem smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které došlo pohledávek za žalovanou stranou. 9. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 2. 9. 2021 bylo zjištěno, že bylo oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni. 10. Z podacího lístku bylo zjištěno, že oznámení pohledávky bylo zasláno panu [celé jméno žalovaného], bytem [adresa žalovaného]. 11. Ze žádosti o součinnost ze dne 15. 7. 2022 bylo zjištěno, že majitelem osobního účtu č. [bankovní účet] je [celé jméno žalovaného], [datum narození] a na uvedený účet byla dne [datum] připsána částka ve výši 12 500 Kč z účtu č. [bankovní účet] [právnická osoba] s poznámkou [anonymizováno]. 12. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci. Právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřela na základě komunikace na dálku smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] to dne [datum]. Tato smlouva byla uzavřena s [celé jméno žalovaného], narozeným [datum], přičemž žalobkyně předložila též kopii občanského průkazu [celé jméno žalovaného], narozeného [datum]. [příjmení] ve výši 12 500 Kč, která odpovídá jistině spotřebitelského úvěru, byla zaslána na účet vedený u [právnická osoba] [anonymizováno], jehož majitelem je [celé jméno žalovaného], narozen [datum]. Pohledávka byla platně postoupena na žalobkyni. 13. Shora zjištěný skutkový stav posoudil podle práva. 14. Dle ustanovení § 2993 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 15. V daném případě je řízení ovládáno zásadou projednací, která spočívá v tom, že tvrzení skutečností a navrhování důkazů je prokazujících je zásadně věcí účastníků řízení. Dokazování provádí soud při jednání. Následky spojené s nesplněním povinnosti tvrzení a důkazní v podobě věcně nepříznivého rozhodnutí nese účastník, který ač poučen soudem, tyto povinnosti v potřebném rozsahu nesplnil. V souladu s ustanovením § 118 odst. 1 a odst. 3 o.s.ř. poskytuje poučení soud zásadně při jednání. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně nedostavila k jednání, nemohl soud poskytnout nepřítomné žalobkyni poučení, aby označila důkazy k prokázání tvrzení o uzavření smlouvy o úvěru mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným [celé jméno žalovaného], narozeným dne [datum]. V řízení bylo prokázáno pouze poskytnutí částky 12 500 Kč právní předchůdkyní žalobkyně na účet žalovaného, když žalovaný poskytnutí této částky nepopíral. Žalovaný, který se také k jednání nedostavil, netvrdil jiný důvod poskytnutí částky 12 500 Kč. Soud není vázán právní kvalifikací vzneseného nároku účastníky řízení a je povinen provést podřazení skutkových zjištění příslušné hmotněprávní normě bez ohledu na právní názory vyjádřené stranami. Jestliže prokázaný skutkový stav umožňuje přiznat žalobkyni plnění, kterého se petitem své žaloby domáhá, nesmí soud žalobu zamítnout, i kdyby se žalobkyně tohoto plnění dožadovala z jiného právního důvodu, než ze kterého jí skutečně náleží. Při aplikaci ustanovení o bezdůvodném obohacení pak důkazní břemeno ohledně titulu pro převzetí sporné částky tíží žalovaného. Bylo-li tedy doloženo provedení platby na jeho účet, aniž byl prokázán právní důvod, o nějž by se tato platba mohla opírat, je možné přiznání požadované částky žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2993 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku. Žalovaný nevznesl námitku protiplnění. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 12 500 Kč. Žalobou uplatněný nárok pak byl v souladu s § 1879 o. z. postoupen žalobkyni. Ve zbývající výši žalobu zamítl. 16. Jelikož zákon neupravuje splatnost pohledávek vzniklých z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele, přičemž dlužník je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl o plnění požádán (§ 1958 odst. 2 o. z.). V tomto případě, s ohledem na výši bezdůvodného obohacení a dobu uplynulou od jeho vzniku, je přiměřené považovat za tuto lhůtu již následující den po obdržení výzvy k plnění. Vůči nepřítomné osobě působí právní jednání od okamžiku, kdy jí dojde (§ 570 odst. 1 o. z.), tedy od chvíle, kdy se projev vůle dostane do sféry dispozice adresáta a ten má objektivní možnost se s ním seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 1. 2014, sp. zn. 32 Odo 442/2003). Žalobkyně neprokázala, že by žalovaného vyzvala k plnění, jelikož z předloženého podacího lístku ze dne 3. 9. 2021 nelze dovodit, že se výzva k plnění dostala do sféry dispozice žalovaného jako adresáta. Kvalifikovanou výzvou k plnění je tak v projednávaném případě až žaloba, s jejímž obsahem měl žalovaný objektivní možnost se seznámit až dne 26. 8. 2022 (kdy byla žalovanému zásilka obsahující žalobu, uložena u provozovatele poštovních služeb), následující den, tj. 27. 8. 2022, tak byl žalovaný povinen bezdůvodné obohacení vydat a jelikož tak neučinil, dostal se dne 28. 8