14 C 27/2022-17 — Okresní soud v Lounech

Vzhledem k tomu, že se jedná o věc, ve které není přípustné odvolání ve smyslu § 202 odst. 2 o. s. ř., tento rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění ve smyslu § 157 odst. 4 o. s. ř., podle kterého v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Soud ve věci rozhodl ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, neboť účastníci souhlasili s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v žalobě a žalovanému bylo doručeno v tomto směru usnesení zdejšího soudu č.j. 14 C 27/2022 – 13, ze dne 8.2.2022, které nabylo právní moci dne 25.2.2022. Žalobkyně podala proti žalovanému návrh na zaplacení částky 3 645 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný je držitelem televizního přijímače, čímž mu ze zákona vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence. Tuto svou povinnost žalovaný splnil v [měsíc] [rok]. Tímto jednáním mu zároveň vznikla povinnost platit v souladu se zákonem č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích televizní poplatek za držení televizního přijímače ve stanovené výši. Žalovaný tuto svoji povinnost řádně neplnil a nezaplatil televizní poplatky, a to nejméně v měsících říjnu 2018, lednu, dubnu, červenci, říjnu 2019, lednu dubnu, červenci a říjnu 2020 v částce 405 Kč měsíčně, které je žalobkyní vymáháno, celkem na nezaplacených předpisech poplatku činí jeho dluh 3 645 Kč. V této souvislosti je nutné zdůraznit, že žalovaný přihlásil příslušný televizní přijímač jako podnikatel pod [IČO]. Žalobkyně písemně vyzvala žalovaného k úhradě žalované částky, tento však svoji povinnost ve stanovené lhůtě nesplnil, a proto se žalobkyně obrátila se svým nárokem k soudu. Žalobkyně také požaduje úrok z prodlení, který kapitalizovala a řádně specifikovala, tedy od prvého dne prodlení s každou jednotlivou platbou televizního poplatku do dne vyhotovení žaloby, a takto kapitalizovaný úrok z prodlení v zákonné výši specifikovala částkou 678,66 Kč. Na základě provedeného dokazování tedy bylo prokázáno, že žalovaný se přihlásil jako televizní poplatník v [měsíc] [rok], řádně neplatil televizní poplatky tak, jak je specifikováno shora, takže vymáhaná dlužná částka činí 3 645 Kč při platbě poplatku 405 Kč na měsíc a žalovaný, který přihlásil televizor jako podnikatel, [IČO] byl o úhradu dlužné částky vyzvána dopisem na který nereagoval. Výše zjištěný skutkový stav posuzoval soud podle práva a dospěl k závěru, že návrh žalobkyně je důvodný. Podle ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb. je poplatníkem televizního poplatku fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. § 6 tohoto zákona stanoví měsíční výši televizního poplatku, která se s příslušnými změnami tohoto zákona mění. V době, kdy vznikl dluh žalované, činil tento poplatek 405 Kč. V průběhu řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný dlužnou částku za příslušné měsíce, za které je vymáhána, uhradil a soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný, a proto jí vyhověl, pokud se týká jistiny i pokud se týká požadovaného příslušenství, tedy kapitalizovaného úroku z prodlení, který je stanoven podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně měla ve věci zcela úspěch a požadovala náhradu nákladů řízení, soud proto v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 126Kč, které tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna za zastupování advokátem za dva úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, výzva k plnění), dva režijní paušály po 100 Kč podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (§ 14b) a 21 % DPH. Žalovaný je povinen zaplatit náklady řízení k rukám zástupkyně žalobkyně dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.