7 C 121/2022-48 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně podala dne [datum] žalobu, ve které se domáhala po žalovaném zaplacení částky 12 721,59 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že věřitel [právnická osoba], [IČO], postoupil žalobkyni pohledávku za žalovaným vzniklou ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [číslo úvěru], kterou žalovaný uzavřel s touto společností jako původním věřitelem dne [datum]. Dle této smlouvy původní věřitel poskytl žalované úvěr ve výši 6 300 Kč a bylo ujednáno, že žalovaný splatí úvěr do 27. 12. 2019 včetně poplatku ve výši 6 421,59 Kč. Původní věřitel poskytl úvěr prostřednictvím webové stránky [webová adresa], na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, včetně telefonního čísla a emailové adresy. Po dokončení registrace na webových stránkách zaslal žalovaný původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy, po odeslání smluvní dokumentace žalovanému byly zaslány peněžní prostředky dne [datum] na bankovní účet [bankovní účet] sdělený žalovaným. Žalovaný byl lustrován ve veřejně dostupných databázích (ISIR, CEE, CRKI, BRKI), kdy nedošlo k pochybnostem ohledně platební schopnosti žalovaného. Žalovaný neuhradil ničeho. Žalobkyně požaduje zaplacení dlužné jistiny ve výši 6 300 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 6 421,59 Kč a úroku z prodlení ve výši 10% od 28. 12. 2019 do zaplacení. Pohledávky za žalovaným nabyla žalobkyně postupní smlouvou ze dne [datum] uzavřenou se společností [právnická osoba], [IČO]. Dne 3. 4. 2021 byla žalovanému žalobkyně zaslána předžalobní upomínka. 2. Ve věci vydaný elektronický platební rozkaz byl soudem zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovanému. 3. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil, k jednání nařízenému na den [datum] se nedostavil, ač byl řádně předvolán a ani včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, proto soud věc projednal a rozhodl podle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. v jeho nepřítomnosti, vycházel při tom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Žalobkyně svoji neúčast u nařízeného jednání nařízeného omluvila a souhlasila s jednáním bez její přítomnosti. 4. Žalobkyně předložila smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [číslo úvěru], která není podepsána žalovaným, potvrzení o platbě. Z textu smlouvy vyplývá, že právní předchůdce žalobkyně se měl zavázat poskytnout žalovanému úvěr ve výši 6 300 Kč převodem na účet žalovaného a žalovaný se měl zavázat tuto částku zaplatit do 27. 12. 2019. Žalobkyně dále předložila oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], postupní smlouvu, seznam pohledávek. Žádná z listin neobsahuje písemný ani elektronický podpis žalovaného. Ze zprávy [právnická osoba] ze dne [datum] bylo zjištěno, že na účet č. [bankovní účet], který je účtem uvedený ve smlouvě jako účet žalovaného byla dne [datum] připsána částka 6 300 Kč. Z postupní smlouvy soud zjistil, že žalobkyně pohledávku za žalovaným nabyla postoupením od předchozího věřitele společnosti [právnická osoba], [IČO]. Dopisem ze dne 3. 4. 2021 podaným téhož dne k přepravě vyrozuměl žalovaného předchozí věřitel o tom, že pohledávku postoupil žalobkyni. Žalovaný byl vyzván zástupcem žalobkyně k vrácení žalované částky dopisem ze dne 3. 4. 2021. 5. V posuzovaném případě žalobkyně uplatněné nároky odvozuje z tvrzení, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, jejíž náležitosti jsou upraveny v zákoně č. 89/2012 Sb. občanském zákoníku a též v zákoně č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. V této smlouvě se žalovaný měl zavázat k vrácení poskytnuté částky 6 300 Kč do 27. 12. 2019. Z nepodepsané smlouvy o úvěru, kterou žalobkyně předložila, nebylo možno učinit jednoznačný závěr o obsahu vzájemných ujednání smluvních stran, z nichž se nároky žalobkyně odvíjejí a žádným důkazem nebylo prokázáno, že se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni částku 6 300 Kč do 27. 12. 2019. Z tvrzení žalobkyně a listin, které žalobkyně předložila, soud uzavřel a vzal za prokázané, že žalovaný nezaplatila ničeho, ač bylo prokázáno, že mu částka 6 300 Kč byla právním předchůdcem žalobkyně vyplacena na účet vedený na jeho jméno. Soud provádí dokazování při jednání, řízení je ovládáno zásadou projednací, tedy tvrzení skutečností a navrhování důkazů tyto prokazujících je zásadně věcí účastníků řízení. Aby soud předcházel vydání nepředvídatelných rozhodnutí, zákon ukládá soudu I. stupně povinnost účastníky poučit při jednání ve smyslu ustanovení § 118a, § 119a o. s. ř.. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu poskytl uvedené poučení, jestliže soud věc projednal v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř.. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně nedostavila k jednání, nemohl soud poskytnout nepřítomné žalobkyni poučení, aby označila důkazy k prokázání tvrzení o uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným, tedy že žalovaný odsouhlasil předložené znění smlouvy o úvěru, z něhož žalobkyně své nároky odvozuje. Zprávou banky bylo prokázáno, že částka 6 300 Kč byla právním předchůdcem žalobkyně na účet žalovaného připsána. Žalovaný se k jednání nedostavil, netvrdil jiný důvod poskytnutí této částky. 6. Soud není vázán právní kvalifikací vzneseného nároku účastníky řízení a je povinen provést podřazení skutkových zjištění příslušné hmotněprávní normě bez ohledu na právní názory vyjádřené stranami. Jestliže prokázaný skutkový stav umožňuje přiznat žalobkyni plnění, kterého se petitem své žaloby domáhá, nesmí soud žalobu zamítnout, i kdyby se žalobkyně tohoto plnění dožadovala z jiného právního důvodu, než ze kterého jí skutečně náleží. Při aplikaci ustanovení o bezdůvodném obohacení pak důkazní břemeno ohledně titulu pro převzetí sporné částky tíží žalovaného. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 citovaného ustanovení, se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. Soud proto shledal na straně žalovaného bezdůvodné obohacení ve výši 6 300 Kč a uložil mu povinnost k zaplacení této částky včetně úroku z prodlení z této částky ode dne následujícího po uplynutí třídenní lhůty k plnění dle výzvy ze dne 3. 4. 2021, podané téhož dne k poštovní přepravě, tj. od 8. 4. 2021 do zaplacení, když dle ustanovení § 573 občanského zákoníku se má za to, že zásilka došla třetí pracovní den po odeslání. V řízení pak nebylo prokázáno jiné datum, kdy výzva došla žalovanému. Nárok na požadovaný úrok z prodlení má oporu v ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající výši žalobu zamítl. 7. O náhradě nákladů řízení pak bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Ve věci měl úspěch žalovaný v rozsahu 0,95 %, kterému však žádné náklady nevznikly. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 8. Lhůtu k plnění soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. určil do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když neshledal žádné skutečnosti odůvodňující jinou lhůtu k plnění.