9 C 126/2021-42 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobce se svou žalobou podanou u Okresního soudu v Lounech dne [datum] domáhal toho, aby soud zrušil spoluvlastnictví nemovitých věcí zapsaných na [list vlastnictví] pro k.ú. a obec Panenský Týnec a rozhodl tak, že se nařizuje prodej těchto nemovitostí. Svůj návrh odůvodnil tím, že žalobce společně s [celé jméno žalovaného], narozeným dne [datum], bytem [adresa žalovaného], narozenou [datum], bytem [adresa žalované] st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa], zastavěná plocha a nádvoří o výměře 137 m², zapsané na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území a obec Panenský Týnec u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, katastrální pracoviště Louny. Žalobce dále uvedl, že nemá zájem setrvávat ve spoluvlastnickém vztahu s ostatními spoluvlastníky, přičemž stanovisko žalované [celé jméno žalované] se mu nepodařilo získat, a to i přes zaslanou výzvu k vypořádání ze dne [datum] a rovněž tak se mu nepodařilo získat stanovisko [celé jméno žalovaného], na jehož majetek je vedeno exekuční řízení. Ohledně způsobu vypořádání spoluvlastnictví pak uvedl, že prodej ve veřejné dražbě spatřuje jako jediné možné řešení, neboť reálné rozdělení nemovitostí na tři stejné díly je za dané situace nemožné a žádný ze spoluvlastníků nemá zájem o to, si nemovitost ponechat celou a vyplatit ostatním spoluvlastníkům vypořádací podíly. 2. Žalovaná [celé jméno žalované] se následně v průběhu řízení k věci samé vyjádřila v tom smyslu, že souhlasí se zrušením spoluvlastnictví a rovněž tak i souhlasí se způsobem vypořádání spoluvlastnictví, tj. prodejem nemovitostí ve veřejné dražbě. Připustila, že výzvu od žalobce ze dne [datum] obdržela, nicméně jako osoba práva neznalá, nevěděla přesně, co tato výzva znamená, a proto na ni nijak nereagovala. Pouze pak namítala ohledně náhrady nákladů řízení, aby k nim nebyla zavázána vůči žalobci. 3. Stanovisko třetího spoluvlastníka [celé jméno žalovaného] se soudu i přes veškerou snahu získat nepodařilo vzhledem k jeho nekontaktnosti. 4. Soud ve věci provedl účastníky navržené důkazy, ze kterých učinil příslušná skutková zjištění. Z výpisu z listu vlastnictví [číslo] dle stavu ke dni [datum] soud zjistil, že účastníci řízení jsou ideálními spoluvlastníky uvedených nemovitostí zde zapsaných, a to každý v podílu ve výši jedna třetina. Z tohoto výpisu má soud rovněž za prokázáno, že spoluvlastnický podíl [celé jméno žalovaného] je zatížen exekutorským zástavním právem a dvěma exekučními příkazy k prodeji nemovitosti. Tyto skutečnosti však nebrání věcnému projednání předmětné žaloby. Z výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že touto se žalobce obrátil na žalovanou [celé jméno žalované] s návrhem na zrušení spoluvlastnictví a prodej nemovitosti. Z výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že touto výzvou se žalobce obrátil i na dalšího spoluvlastníka [celé jméno žalovaného]. Z připojeného výpisu z podacího archu České pošty má pak soud rovněž za prokázáno, že tyto výzvy byly ostatním spoluvlastníkům odeslány. 5. Skutkový stav věci je tedy dán ve smyslu ujištěných skutečností, a sice že v současné době jsou účastníci řízení podílovými spoluvlastníky uvedených nemovitostí, přičemž minimálně dva z nich nemají zájem na setrvání v tomto spoluvlastnickém svazku a navrhují tedy zrušení spoluvlastnictví s následným vypořádáním prodejem nemovitostí ve veřejné dražbě. Stanovisko k této záležitosti [celé jméno žalovaného] se získat nepodařilo. Současně je nutné uvést, že žádný ze spoluvlastníků si nemá v úmyslu si uvedené nemovitosti ponechat ve svém výlučném majetku oproti vyplacení příslušných vypořádacích podílů ostatním spoluvlastníkům, což žalobce i žalovaná [celé jméno žalované] vyjádřili jasně ve svých vyjádřeních a u [celé jméno žalovaného] lze tento stav dovodit z těch skutečností, že na jeho majetek je nařízeno několik exekučních řízení, tudíž u něho není předpoklad k tomu, že by disponoval dostatečnými finančními prostředky k vyplacení vypořádacích podílů ostatním spoluvlastníkům. 6. Podle § 1140 odst. 1 o.z. nemůže být nikdo nucen ve spoluvlastnictví setrvat. 7. Podle § 1140 odst. 2 o.z. může každý ze spoluvlastníků kdykoliv žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků. 8. Podle § 1141 odst. 1 věta prvá před středníkem o.z. se spoluvlastnictví zrušuje dohodou všech spoluvlastníků; 9. Podle § 1141 odst. 2 o.z. se spoluvlastníci vypořádají rozdělením společné věci, jejím prodejem z volné ruky nebo ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku, anebo převedením vlastnického práva jednomu nebo více spoluvlastníkům s vyplacením ostatních. 10. Podle § 1143 o.z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o vypořádání spoluvlastníků. 11. Podle § 1144 odst. 1 věta před středníkem o.z. platí, že je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; 12. Podle § 1147 o.z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky. 13. Na základě výše zmíněných provedených důkazů, skutkových tvrzení účastníků a zmíněných zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že v daném případě minimálně dva ze tří spoluvlastníků, kteří disponují shodnými podíly, nemají v zájmu nadále setrvávat v tomto spoluvlastnickém vztahu, a proto soud spoluvlastnictví těchto spoluvlastníků ke společné věci zrušil. Ohledně způsobu vypořádání dospěl soud k závěru, že zde není možnost nemovité věci reálně rozdělit na tři shodné díly, neboť se jedná o stavbu menšího rodinného domu s malým pozemkem. Dále soud nemohl využít možnosti přisoudit nemovitosti některému z účastníků, neboť žalobce s žalovanou [celé jméno žalované] se zcela jasně vyjádřili tak, že ani jeden z nich nemá zájem o tuto nemovitost a v případě [celé jméno žalovaného] zde není dána pravděpodobnost toho, že by rovněž o tento majetek usiloval do svého výlučného vlastnictví a že by současně disponoval dostatečnými finančními prostředky k vypořádání ostatních spoluvlastníků, o čemž svědčí zejména množství exekučních řízení, která jsou proti němu vedena a s tím, i spojené generální a individuální inhibitorium dle příslušných ustanovení exekučního řádu. Za dané situace tedy soud mohl zrušené spoluvlastnictví vypořádal pouze ve smyslu ustanovení § 1147 věta druhá o.z., a to tak, že uvedené nemovitosti budou prodány ve veřejné dražbě. 14. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl tak, že žádný z těchto účastníků nemá právo na jejich náhradu, a to jednak z důvodu charakteru daného řízení iudicii duplicis s odkazem na nález Ústavního soudu sp.zn. I.ÚS 262/20 ze dne 10. 11. 2020.