9 C 135/2021-112 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně se svou žalobou, podanou u okresního soudu v Lounech dne [datum], domáhala, aby byl žalovaný povinen odstranit plot na pozemcích [číslo] zapsaném na listu vlastnictví [číslo] [číslo] zapsaném na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území Jablonec u Libčevsi, obec Libčeves u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, katastrální pracoviště Louny, tyto pozemky vyklidit a již dále nebránit žalobkyni v jejich užívání. Svůj návrh žalobkyně odůvodnila tím, že na základě darovací smlouvy ze dne [datum] nabyla se svým manželem [jméno] [příjmení] do podílového spoluvlastnictví, se spoluvlastnickými podíly každý ve výši ½, parcelu [číslo] zapsané na [list vlastnictví] a na základě darovací smlouvy ze dne [datum] nabyla se svým manželem do SJM parcelu [číslo] zapsané na [list vlastnictví]. Žalovaný jim však tyto pozemky od samého počátku neumožňoval užívat, neboť je měl oba připloceny ke své parcele [číslo] kterou společně s rodinným domem [adresa], parcelou [číslo] parcelou [číslo] nabyl do svého vlastnictví na základě kupní smlouvy ze dne [datum] od [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. [jméno] [příjmení] dne [datum] zemřel a žalovaná se na základě dědického usnesení č.j. 44 D 785/2021-56 ze dne 21. 2. 2022 s právní mocí téhož dne, stala, mimo jiné, jediným vlastníkem parcel [číslo]. Žalovaný následně v průběhu času nahradil původní drátěný plot, který skutečně připlocoval k parcele 1/1 i parcely [číslo] a [číslo], částečně zděným a částečně betonovým plotem, jehož stav a konstrukce ohrožuje okolí a navíc tuto stavbu zbudoval bez jakéhokoli povolení a souhlasu vlastníků sousedících pozemků, na což žalobkyně i její manžel žalovaného opakovaně upozorňovali a současně na tento závadný stav opakovaně upozorňovali i příslušné orgány státní správy. Žalovaný uvedený plot zbudoval, i když věděl, že hranice původního drátěného plotu neodpovídají skutečným hranicím pozemků. Jestliže žalovaný v současné době tvrdí, že sporné připlocené parcely nabyl do svého vlastnictví vydržením, tak s tímto žalobkyně nesouhlasí s poukazem na to, že ani jeho právní předchůdci nebyli v dobré víře, že hranice plotu odpovídají skutečnosti, že při převodu nemovitostí na žalovaného byl tento na uvedený nesoulad upozorněn a navíc žalobkyně se svým manželem již minimálně od roku 2004 opakovaně upozorňovali na závadný stav, tj. před uplynutím tvrzené vydržecí doby, a tudíž ani žalovaný nemohl být v dobré víře, že sporné pozemky užívá po právu. 2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil v tom smyslu, že nároky žalobkyně neuznává ani zčásti, neboť má za to, že předmětné pozemky se staly jeho vlastnictvím formou vydržení. Tento názor dále rozvedl tak, že rodinný dům [adresa] a pozemkové parcely nabyl do svého vlastnictví kupní smlouvou ze dne [datum] ve stavu, kdy tyto pozemky byly oploceny a tvořily jeden celek, o němž neměl pochybnosti, že by některá jeho část neměla být jeho vlastnictvím, resp. že by prodávající neměli právo některou z oplocených částí na něj smluvně převést. Dle jeho názoru i sami prodávající museli být přesvědčeni o tom, že oplocená část odpovídá skutečným hranicím pozemků a sami byli v tomto smyslu poctivými držiteli sporných pozemků, tudíž je potřeba do vydržecí doby započíst i dobu oprávněné držby prodávajících. Jelikož prodávající nabyly předmětné nemovitosti do svého vlastnictví na základě rozhodnutí č.j. 191/95-R/2296/92/Ver ze dne 20. 1. 1995, které nabylo právní moci dne 26. 6. 1995, uplynula vydržecí doba dne 27. 6. 2005. Při převodu nemovitostí na jeho osobu kupní smlouvou, nebyl ze strany prodávajících nijak upozorněn na skutečnost, že by oplocení pozemků neodpovídalo skutečnému stavu. Následně se pak rozhodl nahradit původní drátěný plot plotem s pevnou konstrukcí, aniž by předem zjišťoval, zda výměry pozemků souhlasí s dosud daným stavem, neboť byl v dobré víře z výše uvedených důvodů. Žalovaný má tedy za to, že sporné pozemky [číslo] jejichž faktické výměry byly zjištěny až v roce 2009, se staly jeho vlastnictvím formou vydržení a není tedy povinen k jejich vyklizení včetně odstranění stávajícího oplocení. V průběhu řízení pak žalovaný učinil směrem k žalobkyni návrh na odkup uvedených pozemků, aby došlo k zachování daného stavu, nicméně po odmítnutí tohoto návrhu ze strany žalobkyně, žalovaný opět setrvával na svém stanovisku, že předmětné pozemky vydržel. 3. Soud v rámci řízení provedl navržené důkazy účastníků a učinil z nich příslušná skutková zjištění. 4. Z úmrtního listu vydaného Magistrátem města Jihlavy má soud za prokázáno, že dne [datum] zemřel [jméno] [příjmení], narozen [datum]. 5. Z výpisů z listů vlastnictví [číslo] pro katastrální území Jablonec u Libčevsi a obec Libčeves má soud za prokázáno, že ke dni [datum] (datum pořízení výpisů) měli manželé [příjmení] ve svém SJM parcelu [číslo] ve svém podílovém spoluvlastnictví s velikosti podílů ½ parcelu [číslo]. 6. Z kopie katastrální mapy ke dni 20. 11. 2018 má soud za prokázány hranice jednotlivých pozemků a polohu plotu žalovaného. 7. Ze závěru kontrolní prohlídky Městského úřadu v Lounech, odboru stavebního úřadu ze dne 30. 1. 2019 [číslo jednací] soud zjistil, že úřad dospěl k závěru, že oplocení mezi pozemky [číslo] mezi pozemky [číslo] se nenachází na pozemcích žalovaného s tím, že k této stavbě nebyl dán souhlas vlastníků dotčených pozemků a věc je potřeba řešit soudní cestou. 8. Z oznámení Městského úřadu v Lounech, odboru stavebního úřadu ze dne 7. 7. 2020 [číslo jednací] soud zjistil, že úřad oznámil žalovanému zahájení řízení o odstranění zbudovaného plotu s možností dodatečného povolení této stavby, která se však netýká úseku plotu kolem sporných parcel. 9. Z předžalobní výzvy ze dne 30. 12. 2020 soud zjistil, že před podáním samotné žaloby byl žalovaný vyzván k odstranění plotu kolem pozemků [číslo] k jejich vyklizení. 10. Z rozhodnutí Okresního úřadu Louny – Okresní pozemkový úřad ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], soud zjistil, že tímto rozhodnutím se stali podílovými spoluvlastníky, zde uvedených nemovitostí, Ing. [jméno] [příjmení] v ideálním podílu ¼, [jméno] [příjmení] v ideálním podílu ¼ a [jméno] [příjmení] v ideálním podílu ½. 11. Na základě dědického usnesení Okresního soudu v Mostě ze dne 26. 4. 2002 č.j. D 182/2001-50 bylo zjištěno, že spoluvlastnický podíl Ing. [jméno] [příjmení] ve výši ¼ na nemovitostech, byl předmětem dědického řízení a tento podíl byl dále rozdělen mezi [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. 12. Z kupní smlouvy ze dne [datum] má soud za prokázáno, že touto smlouvou došlo k prodeji spoluvlastnických podílů [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] na rodinném domu [adresa] a parcelách [číslo] [celé jméno žalovaného] za celkovou cenu 360 000 Kč a žalovaný se tak stal jediným vlastníkem uvedených nemovitostí. 13. Z rozsudku Okresního soudu v Lounech č.j. 12 C 150/2016-101 ze dne 7. 6. 2018 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. 14 Co 222/2018-151 ze dne 24. 1. 2019, kterým byl napadený rozsudek potvrzen, má soud za prokázáno, že v tomto řízení byla zamítnuta žaloba žalovaného proti manželům [příjmení], kterou se žalovaný domáhal určení, že je vlastníkem části pozemku [číslo] že toto vlastnické právo nabyl vydržením. Kromě výše uvedeného závěru pak soudy obou stupňů měly v řízení za prokázáno, že žalovanému nesvědčí dobrá víra v hranice oplocených pozemků, neboť tato dobrá víra nesvědčila ani předchozím majitelům, kteří si byli vědomi toho, že původní plot z pletiva zbudovali bez ohledu na skutečné hranice pozemků, a to pouze z aktuální potřeby zamezit úniku drobného domácího zvířectva z pozemku, přičemž potřeby detailního zaměření pozemků do budoucna si byli vědomi. [obec] víra na straně [celé jméno žalovaného] rovněž dána nebyla, neboť manželé [příjmení] na uvedený nesoulad opakovaně upozorňovali, a to minimálně od roku 2004. Uvedené závěry se tak nevztahovaly pouze na hranice plotu v části oddělující parcelu [anonymizováno] a [číslo], ale v celém jeho obvodu. 14. Z výzvy Obecního úřadu v Libčevsi ze dne [datum] a [datum] soud zjistil, že žalovaný ohlásil záměr na zbudování zděného plotu a manželé [příjmení] byli vyzváni k podání vyjádření. V dopise ze dne [datum] manželé [příjmení] informovali, že žalovaný nepostupuje v souladu s požadavky stavebního úřadu a neprovedl zaměření pozemků. Z dopisu OÚ [obec] žalovanému ze dne [datum] vyplývá, že úřad nemá námitky s provedením drobné stavby s tím, že žalovaný zajistí geodetické vytyčení hranice oplocovaných pozemků. Tentýž požadavek byl dále uveden v dalším dopise z téhož dne. Ze stížnosti manželů [příjmení] ze dne [datum] vyplývá, že tito upozorňují úřad na nezákonný postup ze strany žalovaného při provádění stavby plotu, že žalovaný nezajistil geodetické zaměření a že plot zasahuje i na pozemky, které nejsou ve vlastnictví žalovaného. Na základě následné kontroly stavby byl žalovaný dopisem OÚ [obec] ze