1 C 135/2023-77 — Okresní soud v Lounech

Žalobkyně se svým návrhem domáhala proti žalovanému zaplacení částky 12 651,27 Kč s příslušenstvím, kterou jí žalovaný dluží na základě uzavřené smlouvy o kontokorentním úvěru ke sporožirovému účtu č. [bankovní účet] ze dne [datum] s výší úvěrového limitu do 10 000 Kč. Usnesením Okresního soudu v Lounech ze dne 1.6.2023, č.j. 1C 135/2023 - 68, které nabylo právní moci dne 19.6.2023 byli v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. vyzváni účastníci, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Výzva byla žalobkyni doručena do datové schránky dne 6.6.2023, žalovanému uložením na adresu jeho bydliště uvedenou v evidenci obyvatel dne [datum]. Ve stanovené lhůtě se žalovaný nevyjádřil. Žalobkyně již v podané žalobě a následně též v podání ze dne 9.6.2023 svůj souhlas s tímto postupem soudu sdělila. Podle § 115a o.s.ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí; to neplatí ve věcech uvedených v § 120 odst. 2 o.s.ř. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. V daném případě z doložených listinných důkazů lze dovodit závěr, že mezi žalobkyní a žalovaným vznikl platně smluvní vztah dne [datum], na základě kterého žalobkyně poskytla žalovanému kontokorentní úvěr na sporožirovém účtu č. [bankovní účet] do výše úvěrového limitu 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal nepřečerpat povolený úvěrový rámec nad sjednanou částku a poskytnutý kontokorent v celé výši splatit, tedy zajistit, aby byl zůstatek na účtu kladný nebo alespoň nulový a to nejpozději do 1 roku od prvního čerpání úvěru. Úplným splacením kontokorentu žalovaný automaticky nabyl možnost opět kontokorent za sjednaných podmínek čerpat. Žalobkyně umožnila žalovanému na výše označeném účtu realizovat platby v rozsahu poskytnutého úvěru jako by měl na účtu vlastní prostředky. Žalovaný však své povinnosti nedodržel, když na účtě vznikl nepovolený debetní zůstatek. Tento nepovolený debetní zůstatek žalovaný neuhradil ani na základě výzvy banky ze dne 1.3.2022, kterou banka současně ukončila smlouvu o sporožirovém účtu a dalších službách s tímto účtem související a dlužnou pohledávku převedla na účet pro splácení pohledávky č. [bankovní účet]. Z výpisů ze sporožirového účtu bylo zjištěno, že žalovaný dluží z výše uvedené smlouvy o úvěru částku 12 651,27 Kč. Po zesplatnění úvěru dne [datum] žalovaný dlužnou částku nezaplatil, a to ani poté, co mu byla zaslána předžalobní upomínka. Soud nárok žalobkyně shledal po právu a uložil žalovanému zaplacení dlužné částky 12 651,27 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný je s plněním v prodlení, přiznal soud žalobkyni i úrok z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku, podle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Úrok z prodlení činí, jak shora ve výroku I. uvedeno. Při stanovení lhůty k plnění soud vycházel z výše dlužné částky, doby prodlení a uložil žalovanému zaplatit vše v zákonné třídenní lhůtě k plnění (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). Výrok o nákladech řízení je důsledkem ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., žalobkyně měla ve věci plný úspěch, soud uložil žalovanému zaplatit celkem částku 2 252 Kč což je odměna za 3 úkony právní služby po 300 Kč, 3x režijní paušál po 100 Kč, 21 % DPH ve výši 252 Kč a soudní poplatek ve výši 800 Kč. Při stanovení výše odměny soud vycházel z ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., neboť žalobkyně činí opakované návrhy ve skutkově shodných věcech, a proto jsou naplněny požadavky výše uvedeného ustanovení. Jejich zaplacení uložil soud žalovanému ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (§ 160 odst. 1 o. s. ř., § 149 odst. 1 o. s. ř.).