1 C 191/2023-57 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně podala u Okresního soudu v Lounech dne [datum] žalobu, ve které se domáhala po žalovaném zaplacení částky 30 009,80 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Svůj návrh odůvodnila tím, že věřitel [právnická osoba], (dříve [právnická osoba]) se sídlem [adresa], [adresa ], [adresa ] [číslo], [země], postoupil žalobkyni pohledávku za žalovaným vzniklou ze smlouvy o úvěru, kterou žalovaný uzavřel s touto společností jako původním věřitelem. Dle této smlouvy původní věřitel poskytl žalovanému dne [datum] úvěr ve výši 20 000 Kč a bylo ujednáno, že žalovaný splatí úvěr do 19.6.2022. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, které jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu dle Smlouvy o úvěru v části obchodních podmínek čl. III. pro spotřebitelský úvěr. Po dokončení registrace na webových stránkách [webová adresa] zaslal žalovaný původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy ve znění odpovídajícím dokumentu – Smlouva o revolvingovém úvěru s navrhovanou výší úvěru, kterou žalovaný čerpal 30 009,80 Kč a splatností dne 19.6.2022. Žalovaný neuhradil ničeho. Žalobkyně požaduje zaplacení dlužné jistiny ve výši 30 009,80 Kč a úroku z prodlení v zákonné výši z částky 20 750 Kč od 20.6.2022 do zaplacení. Pohledávky za žalovaným nabyla žalobkyně postupní smlouvou ze dne [datum] uzavřené se společností [právnická osoba], (dříve [právnická osoba]), jako původním věřitelem. Dne [datum] byla žalovanému právním zástupcem žalobkyně zaslána předžalobní upomínka a bylo odesláno oznámení o postoupení pohledávky podepsané původním věřitelem. 2. Ve věci vydaný elektronický platební rozkaz byl soudem zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovanému. 3. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil, k jednání se nedostavil, ač byl řádně předvolán ani včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, proto soud věc projednal a rozhodl podle ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř. v jeho nepřítomnosti, vycházel při tom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Žalobkyně svoji neúčast u jednání omluvila a souhlasila s jednáním bez její přítomnosti. 4. Žalobkyně předložila smlouvu o spotřebitelském úvěru ze dne [datum], která není podepsána žalovaným. Z textu smlouvy vyplývá, že právní předchůdce žalobkyně se měl zavázat poskytnout žalovanému úvěr do výše 25 000 Kč bezhotovostním převodem s tím, že částka prvního čerpání činí 20 000 Kč, úroková sazba 146,95 % ročně z nesplaceného úvěru a to na dobu jednoho roku. Dle informace o smlouvě měl být úvěr vyplacen na účet [bankovní účet]. Žalobkyně dále předložila oznámení o postoupení pohledávky, standardní podmínky úvěrové smlouvy a standardní evropskou informaci o spotřebitelském úvěru. Žádná z listin neobsahuje písemný ani elektronický podpis žalovaného. Z potvrzení provedené platbě soud zjistil, že částka 20 000 Kč byla vyplacena na účet č. [bankovní účet] dne [datum]. Z postupní smlouvy ze dne [datum] a seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že žalobkyně pohledávku za žalovaným nabyla postoupením od předchozího věřitele společnosti [právnická osoba], (dříve [právnická osoba]). Dopisem ze dne [datum] podaným téhož dne k přepravě vyrozuměl žalovaného předchozí věřitel o tom, že pohledávku postoupil žalobkyni. Žalovaný byl vyzván zástupcem žalobkyně k vrácení žalované částky dopisem ze dne [datum], který byl téhož dne odeslán dle poštovního podacího lístku na adresu žalovaného. Žalovaný byl vyzván, aby postoupenou pohledávku uhradil do tří dnů od doručení. 5. V posuzovaném případě žalobkyně uplatněné nároky odvozuje z tvrzení, že mezi původním věřitelem a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru, jejíž náležitosti jsou upraveny v zákoně č. 89/2012 Sb. občanském zákoníku (dále jen„ občanský zákoník“) a též v zákoně č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. V této smlouvě se žalovaný měl zavázat k vrácení poskytnuté částky 20 000 Kč do 19.6.2022 a k zaplacení úroku. Z nepodepsané smlouvy o úvěru, kterou žalobkyně předložila, nebylo možno učinit jednoznačný závěr o obsahu vzájemných ujednání smluvních stran, z nichž se nároky žalobkyně odvíjejí a žádným důkazem nebylo prokázáno, že se žalovaný zavázal zaplatit původnímu věřiteli poskytnutou částku ve lhůtě uváděné žalobkyní. Z tvrzení žalobkyně a listin, které žalobkyně předložila, soud uzavřel a vzal za prokázané, že žalovaný nezaplatil ničeho. Soud provádí dokazování při jednání, řízení je ovládáno zásadou projednací, tedy tvrzení skutečností a navrhování důkazů tyto prokazujících je zásadně věcí účastníků řízení. Aby soud předcházel vydání nepředvídatelných rozhodnutí, zákon ukládá soudu I. stupně povinnost účastníky poučit při jednání ve smyslu ustanovení § 118a, § 119a o.s.ř.. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu poskytl uvedené poučení, jestliže soud věc projednal v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř.. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně nedostavila k jednání, nemohl soud poskytnout nepřítomné žalobkyni poučení, aby označila důkazy k prokázání tvrzení o uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným, tedy že žalovaný odsouhlasil předložené znění smlouvy o úvěru, z něhož žalobkyně své nároky odvozuje. V řízení bylo prokázáno, že částka 20 000 Kč byla právním předchůdcem žalobkyně na účet žalovaného vyplacena. Žalovaný se k jednání nedostavil a jiný důvod plnění neoznačil. Soud se zabýval i tím, zda lze nárok či jeho část žalobkyni přiznat z jiného právního důvodu a to jako bezdůvodné obohacení dle ustanovení § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, podle něhož, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 cit. ustanovení, se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. Soud proto shledal na straně žalovaného bezdůvodné obohacení ve výši 20 000 Kč a uložil mu proto povinnost k zaplacení této částky včetně úroku z prodlení počínaje dnem 22.7.2022, když vycházel z data doručení předžalobní výzvy zástupce žalobce ze dne 16.7.2022. Podle ust. § 573 občanského zákoníku se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. Podacím lístkem bylo prokázáno, že výzva právního zástupce žalobkyně byla odeslána dne 16.7.2022. Má se za to, že doručena byla 19.7.2022, přičemž lhůta k plnění byla v této výzvě stanovena v délce 3 dnů. Lze tak uzavřít, že ke dni 23.7.2022 byl žalovaný s plněním v prodlení. Ve zbývající výši soud žalobu zamítl. 6. Výrok III. o nákladech řízení ve výši 759,68 Kč je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí. Tam, kde má být náhrada nákladů rozdělena (§ 142 odst. 2), je třeba určit poměr úspěchu obou účastníků ve věci a od úspěchu účastníka (vítězné strany) odečíst její neúspěch (tj. míru úspěchu druhé strany). Žalobkyně žalovala částku 30 009,80 Kč. Soud ohledně částky 10 009,80 Kč žalobu zamítl.. Žalobkyně tak měla ve věci úspěch 33,3 % Náklady řízení žalobkyně pak spočívají v zaplaceném soudním poplatku 830 Kč a v odměně advokáta, která je tvořena částkou 900 Kč, tj. odměnou za 3 úkony právní služby (§ 11 odst. 1 a § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“) za úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, výzva k plnění, sepis žaloby, kdy sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí 300 Kč a odměnou advokáta za 3 paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč (§ 13 odst. 4 ve znění § 14b odst. 5 AT) a náhradou za DPH ve výši 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 252 Kč Celkem náklady řízení činí 2 282 Kč, s tím, že 33,3 % z této částky představuje po zaokrouhlení částku 759,68 Kč. Odměna advokáta přitom byla určena dle § 14b AT, neboť soud dospěl k závěru, že toto ustanovení zcela dopadá i na daný případ, neboť žaloba byla podána ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, přičemž z vlastní činnosti je soudu známo, že žalobkyně podává na ustáleném vzoru opakovaně velké množství typově stejných žalob, v nichž jsou měněny pouze jednotlivé číselné údaje a identifikace osoby žalované, neboť se jedná o skutkově i právně zcela obdobné věci. 7. Lhůtu k zaplacení nároku i náhrady nákladů řízení soud stanovil třídenní ve smyslu § 160 odst. 1 o.s.ř., když v průběhu řízení nevyšly najevo žádné skutečnosti odůvodňující stanovení jiné lhůty k plnění. Žalovaný je povinen zaplatit náhradu