1 C 341/2022-42 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby soud uložil žalovanému zaplatit částku 26 480 Kč s přísl., neboť žalobkyně vyplatila žalovanému částku 30 000 Kč dne [datum] na účet žalovaného vedený u [právnická osoba], č.ú. [bankovní účet], avšak žalovaný jí z této částky vrátil jen 3 520 Kč a na další výzvy k vrácení finančních prostředků nereagoval. Smlouvy o úvěru ze dne [datum] [číslo] která předcházela poskytnutí částky 30 000 Kč žalovanému, se žalobkyně nedovolává a požaduje pouze to, co jí žalovaný z přijatých finančních prostředků nevrátil, tj. částku 26 480 Kč. Požaduje též úrok z prodlení v zákonné výši od 14. 2. 2022, s tím, že žalovaný je v prodlení s vrácením dlužné částky od 14. 2. 2022, neboť byl vyzván k zaplacení dopisem žalobkyně ze dne [datum], kterým žalobkyně odstoupila od uzavřené smlouvy a požadovala zaplacení celého dluhu. Zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru žalobkyně netvrdí ani neprokazuje, neboť požaduje pouze bezdůvodné obohacení žalovaného. 2. Soud ve věci postupoval dle ust. § 115a o.s.ř. 3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní bylo možno uzavřít, že žalobkyně vyplatila dne [datum] na účet vedený u [právnická osoba], č.ú. [bankovní účet] částku 30 000 Kč, když tento skutkový závěr má oporu v přehledu transakcí ze dne [datum] a zprávě [právnická osoba]. Z výpisů z účtu vedeného u [právnická osoba], č.ú. [bankovní účet] lze uzavřít, že se jedná o účet žalovaného. Z dopisu žalobkyně, který je označen jako odstoupení od smlouvy o úvěru, ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k okamžitému zaplacení dlužné částky 33 490 Kč a dle poštovního podacího archu byl dopis odeslán na adresu žalovaného dne 4. 2. 2022. Z evidence žalobkyně o platbách žalovaného vyplývá zjištění, že žalovaný uhradil 3 520 Kč. 4. Na základě těchto skutkových zjištění soud vzal po skutkové stránce za prokázané, že žalobkyně vyplatila částku 30 000 Kč dne [datum] na účet žalovaného vedený u [právnická osoba], č.ú. [bankovní účet]. Pokud jde o právní důvod poskytnutí tohoto plnění, předložila žalobkyně listinu označenou jako smlouva o úvěru ze dne [datum], s tím, že se této smlouvy nedovolává a požaduje toliko bezdůvodné obohacení žalovaného. Soud shledal, že z předložené smlouvy nelze vycházet jako z platně uzavřené smlouvy, neboť v řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že žalobkyně před poskytnutím úvěru splnila své povinnosti vyplývající z ustanovení ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb.. 5. Protože předložené důkazy jsou však dostatečnou oporou pro závěr, že žalovaný částku 30 000 Kč od žalobkyně na svůj účet obdržel, aniž by byl prokázán právní důvod tohoto plnění, soud uplatněný nárok posoudil dle ustanovení § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, podle něhož, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 cit. ustanovení, se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. Soud má za to, že poskytnutím částky 30 000 Kč se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil a shledal nárok žalobkyně po právu a žalobě vyhověl v uplatněném rozsahu 26 480 Kč, když z žádného důkazu nevyplynulo zjištění, že by žalovaný poskytl žalobkyni jiné plnění než částku 3 520 Kč. Soud mu proto uložil povinnost k zaplacení této částky. 6. Pokud jde o požadavek na zaplacení úroku z prodlení, soud shledal požadavek žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši (§ 1970 zák. č. 89/2012 Sb., nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění) z částky 26 480 Kč po právu. Pokud jde o stanovení počátku prodlení žalovaného, vycházel soud z judikaturních závěrů vyšších soudů (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR čj. 23 Cdo 4835/2010 ze dne 19. března 2012), z nichž vyplývá, že pro počátek prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení nestačí povědomost dlužníka o tom, že se na úkor jiného obohatil. V projednávané věci soud vycházel z toho, že žalobkyně vyzvala žalovaného k neprodlenému zaplacení výzvou zaslanou 4. 2. 2022 na adresu bydliště žalovaného uvedenou v evidenci obyvatel. Pro určení počátku prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení proto soud vycházel z toho, že žalovanému byla výzva fikcí doručena dne 7. 2. 2022. Žalobkyně požadovala zaplacení úroku z prodlení od 14. 2. 2022 a soud shledal, že k tomuto datu byl žalovaný s plněním v prodlení a žalobě vyhověl. 7. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch a požadovala náhradu nákladů řízení. Soud jí proto přiznal náhradu nákladů řízení dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. ve výši 9 007,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 324 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 26 480 Kč sestávající z částky 2 180 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 1 090 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (jednoduchá výzva k plnění) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 350 Kč ve výši 1 333,50 Kč. 8. Žalovanému byla uložena povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. a třídenní lhůtu k zaplacení nároku i náhrady nákladů řízení soud stanovil dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když v řízení nevyšly najevo žádné okolnosti, odůvodňující stanovení jiné lhůty k plnění.