11 C 263/2022-76 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně podala u zdejšího soudu žalobu, kterou se po žalovaném domáhala uložení povinnosti zaplatit žalobkyni částku 50 284 Kč s úrokem a s úrokem z prodlení. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel se žalobkyní smlouvu o úvěru [číslo] kterou žalovaný podepsal dne 12. 11. 2020. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 36 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 54,19 % ročně splácet v 36měsíčních splátkách ve výši 2 042 Kč, splatných vždy k 19. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem prosincem 2020. Oznámení o schválení úvěru bylo žalovanému následně zasláno na dodejku. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů. Do data zesplatnění žalovaný uhradil celkem částku 8 168 Kč. V důsledku prodlení žalovaného následně došlo automaticky k datu 23. 6. 2021 k zesplatnění celého úvěru. Před zesplatněním celého úvěru v důsledku prodlení žalovaného vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut v celkové výši 1 497 Kč. V důsledku tohoto prodlení žalobkyni dále vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného v celkové výši 1 000 Kč. Dále byla sjednána po zesplatnění úvěru smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. Po zesplatnění úvěru žalovaný uhradil celkem 7 500 Kč. Předmětem žaloby je částka odpovídající aktuální dlužné nové jistině úvěru v celkové výši 31 284,85 Kč, smluvní pokuty v celkové výši 1 497,00 Kč s příslušenstvím, náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného v celkové výši 1 000 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně má dále nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení žalovaného s její úhradou, a to počínaje dnem 25. 6. 2021 do zaplacení, tj. smluvní pokuta ve výši 0,1 % z částky 38 784,85 Kč od 25. 6. 2021 do 19. 10. 2021 ve výši 4 537,26 Kč, smluvní pokuta ve výši 0,1 % z částky 36 784,85 Kč od 20. 10. 2021 do 23. 11. 2021 ve výši 1 287,30 Kč, smluvní pokuta ve výši 0,1 % z částky 34 784,85 Kč od 24. 11. 2021 do 31. 1. 2022 ve výši 2 399,82 Kč, smluvní pokuta ve výši 0,1 % z částky 33 784,85 Kč od 1. 2. 2022 do 29. 4. 2022 ve výši 2 972,64 Kč, smluvní pokuta ve výši 0,1 % z částky 33 284,85 Kč od 30. 4. 2022 do 13. 5. 2022 ve výši 465,92 Kč, smluvní pokuta ve výši 0,1% z částky 32 784,85 Kč od 14. 5. 2022 do 27. 6. 2022 ve výši 1 475,10 Kč, smluvní pokuta ve výši 0,1% z částky 32 284.,85 Kč od 28. 6. 2022 do 28. 7. 2022 ve výši 1 000,68 Kč, smluvní pokuta ve výši 0,1 % z částky 31 784,85 Kč od 29. 7. 2022 do 15. 8. 2022 ve výši 572,04 Kč, smluvní pokuta ve výši 0,1 % z částky 31 284,85 Kč od 16. 8. 2022 do zaplacení. Žalobkyně touto žalobou požaduje tuto smluvní pokutu pouze k datu vyhotovení této žaloby, tedy smluvní pokutu ve výši 16 503 Kč. Žalobkyně dále požaduje úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ode dne 25. 6. 2021 do zaplacení v nominální roční úrokové sazbě 54,19 % ročně, za dobu od 91. dne prodlení pouze ve výši, která odpovídá zákonnému úroku z prodlení. 2. Soud věc projednal za přítomnosti zástupce žalobkyně. Žalovaný se k jednání nedostavil ani se neomluvil. 3. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru dne 12. 11. 2020, dodatku ze dne 12. 11. 2020, oznámení o schválení úvěru ze dne 13. 11. 2020 včetně dodejky, splátkového kalendáře, předsmluvního formuláře soud zjistil, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 36 000 Kč na účet žalovaného č. [bankovní účet] a žalovaný se zavázal vrátit celkovou částku ve výši 73 512 Kč, zápůjční úroková sazba činila 54,18 % a byla dohodnutá jako pevná po celou dobu splácení úvěru. Pro případ zesplatnění úvěru byl sjednán limit, kdy žalobkyně může požadovat maximálně částku 88 214 Kč na úrocích. Žalovaný se zavázal splácet v 36 měsíčních splátkách ve výši 2 042 Kč splatných vždy k 19. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po vyplacení úvěru. Podle smlouvy vzniká žalobkyni právo na zaplacení náhrady nákladů ve výši 200 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 15 dnů. Tato náhrada nákladů je splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobkyně na její zaplacení. Dále právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení v délce 30 dnů, po zesplatnění úvěru již právo na žádnou další smluvní pokutu dle tohoto bodu nevzniká a souhrn veškerých smluvních pokut činí maximálně 2 999 Kč za každý kalendářní rok. Smluvní pokuta je splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobkyně na její zaplacení. Dále bylo sjednáno, že pokud se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou splátky či její části v délce 65 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. V tomto případě se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny, kterou je žalovaný povinen zaplatit nejpozději v den zesplatnění úvěru. Žalobkyně je oprávněna požadovat z nové jistiny úroky z prodlení. Jestliže žalovaný nezaplatí novou jistinu po zesplatnění, je povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny za každý den prodlení. Sjednané úroky běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny, když tento přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Dle dokladu o vyplacení úvěru byla částka 36 000 Kč vyplacena na účet žalovaného č. [bankovní účet] dne 12. 11. 2020. Z hodnocení klienta ze dne 12. 11. 2020 soud zjistil, že žalobkyně před poskytnutím úvěru vycházela z použitelného příjmu žalovaného celkem ve výši 35 000 Kč a výdajů celkem 7 760 Kč (životní minimum 3 860 Kč a náklady na bydlení 3 900 Kč). Žalovaný potvrdil, že je svobodný, žije u rodičů. Z výpisu z účtu žalovaného za měsíc leden 2020 soud zjistil, že počáteční zůstatek činil 0 a konečný zůstatek činil 2 948,49 Kč, byly mu účtovány splátky poplatku po splatnosti. Dle historie pohybů na účtu činil průměrný příjem žalovaného za měsíce červenec až říjen 2020 částku 34 173,50 Kč. Dle výpisu z nebankovního registru klientských informací měl žalovaný skóre 379, což dle níže uvedené legendy znamená, že je v II. kategorii (menší riziko). Dle výpisu SOLUS neměl žalovaný žádný záznam. Dle karty klienta žalovaný řádně nesplácel, celkem uhradil částku 15 668 Kč. Dopisem ze dne 19. 2. 2021, 20. 5. 2021, 21. 6. 2021 byl žalovaný žalobkyní vyzván k zaplacení s upozorněním na možnost zesplatnění úvěru. Dopisem ze dne 23. 6. 2021 žalobkyně vyzvala k okamžité úhradě dosud nesplacené části úvěru. Dopisem ze dne 9. 11. 2022 byl žalovaný vyzván k úhradě žalované částky zástupkyní žalobkyně nejpozději do 15 dnů ode dne odeslání zásilky. Dle podacího listu byla zásilka podána k poštovní přepravě téhož dne. 4. V posuzovaném případě byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru, jejíž náležitosti jsou upraveny v ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) a na kterou se vztahuje též zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalovaného, nezkoumala však faktické výdaje žalovaného. Vycházela pouze z životního minima. Z jediného výpisu z účtu žalovaného za období leden 2020, což je necelý rok před poskytnutím úvěru, bylo zřejmé, že byl v prodlení i s úhradou poplatku. Žalovaný se pak záhy po uzavření smlouvy dostal do prodlení. Žalobkyně tak neposuzovala úvěruschopnost žalovaného řádně. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Soud v této souvislosti odkazuje na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 a nálezu Ústavního soudu III ÚS 4129/18, dle kterých neprověří-li věřitel dostatečně schopnost dlužníka – věřitele splácet