11 C 99/2023-54 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně podala u zdejšího soudu žalobu, kterou se po žalované domáhala uložení povinnosti zaplatit žalobkyni částku 52 577 Kč s úrokem a s úrokem z prodlení. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela se žalobkyní smlouvu o úvěru [číslo] kterou žalovaná podepsala dne 5. 12. 2017. Na základě smlouvy byl žalované poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši efektivní úrokové sazby 151,6 % ročně splácet v měsíčních splátkách. Oznámení o schválení úvěru bylo žalované následně zasláno na dodejku. Schopnost žalované řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalované, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů. Do data zesplatnění žalovaná neuhradila ničeho. V důsledku prodlení žalované následně došlo automaticky k datu 28. 3. 2018 k zesplatnění celého úvěru. Před zesplatněním celého úvěru v důsledku prodlení žalované vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut v celkové výši 998 Kč. V důsledku tohoto prodlení žalobkyni dále vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované v celkové výši 400 Kč. Dále byla sjednána po zesplatnění úvěru smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. Předmětem žaloby je částka odpovídající aktuální dlužné nové jistině úvěru v celkové výši 37 177,79 Kč, smluvní pokuty v celkové výši 998 Kč s příslušenstvím, náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované v celkové výši 400 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně má dále nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení žalovaného s její úhradou, a to počínaje dnem 30. 3. 2018 do zaplacení. Žalobkyně touto žalobou požaduje tuto smluvní pokutu pouze k datu vyhotovení této žaloby, tedy smluvní pokutu ve výši 14 002 Kč. Žalobkyně dále požaduje úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 30 000 Kč ode dne 30. 3. 2018 do zaplacení, maximálně do částky 141 638 Kč. Žalobkyně touto žalobou požaduje tento úrok v nominální roční úrokové sazbě 95,91 % ročně, která odpovídá efektivní úrokové sazbě úvěru sjednané ve smlouvě. 2. Soud věc projednal za přítomnosti zástupce žalobkyně. Žalovaná se k jednání nedostavila ani se neomluvila. 3. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 6. 12. 2017, oznámení o schválení úvěru ze dne 7. 12. 2017 včetně dodejky, splátkového kalendáře, předsmluvního formuláře soud zjistil, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 30 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit celkovou částku ve výši 118 032 Kč, zápůjční úroková sazba činila 151,6 % a byla vyjádřena jako roční efektivní úroková míra. Žalovaná se zavázala splácet v 48 měsíčních splátkách ve výši 2 459 Kč splatných vždy k 22. dni každého kalendářního měsíce, to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobkyně o schválení úvěru. Podle smlouvy vzniká žalobkyni právo na zaplacení náhrady nákladů ve výši 200 Kč za každou splátku, u které se žalovaná ocitne v prodlení o délce 15 dnů. Tato náhrada nákladů je splatná ve lhůtě 15 dnů ode dne vzniku práva žalobkyně na její zaplacení. Dále právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se žalovaná ocitne v prodlení v délce 30 dnů, po zesplatnění úvěru již právo na žádnou další smluvní pokutu dle tohoto bodu nevzniká a souhrn veškerých smluvních pokut činí maximálně 2 999 Kč za každý kalendářní rok. Dále bylo sjednáno, že pokud se žalovaná ocitne v prodlení s úhradou splátky či její části v délce 65 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. V tomto případě se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny, kterou je žalovaná povinna zaplatit nejpozději v den zesplatnění úvěru. Žalobkyně je oprávněna požadovat z nové jistiny úroky z prodlení. Jestliže žalovaná nezaplatí novou jistinu po zesplatnění, je povinna zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny za každý den prodlení. Sjednané úroky běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny, když tento přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Dle dokladu o vyplacení úvěru byla částka 30 000 Kč vyplacena na účet žalované č. [bankovní účet] uvedený ve smlouvě dne 6. 12. 2017. Z hodnocení klienta ze dne 5. 12. 2017 soud zjistil, že žalobkyně před poskytnutím úvěru vycházela z použitelného příjmu žalované celkem ve výši 20 290 Kč (rodičovská 3 800 Kč a výživné, sociální dávky ve výši 16 490 Kč) a výdajů celkem 13 410 Kč (životní minimum 3 410 Kč a náklady na bydlení 5 000 Kč, výdaje na tři děti ve výši 5 000 Kč). Žalovaná potvrdila, že je svobodná, je na mateřské dovolené. Dle ručně psané poznámky nebylo předloženo inkaso. Z oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory a o změně výše dávky soud zjistil, že žalované byl přiznán příspěvek na bydlení ve výši 6 170 Kč, přídavky na tři děti [jméno] [celé jméno žalované], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], na každé ve výši 610 Kč měsíčně a na [jméno] [příjmení] ve výši 500 Kč měsíčně. Dále byl žalované přiznán příspěvek na péči na [jméno] [příjmení], který činil za celý rok 2017 činil 103 200 Kč. Dle výpisu z účtu (dětské konto) vedeného u [právnická osoba] na jméno [jméno] [příjmení] byly na tento účet poukázány shora uvedené dávky od úřadu práce a dále rodičovský příspěvek ve výši 3 732 Kč. Dle výpisu z nebankovního registru klientských informací byla žalovaná v databázi nová. Dle karty klienta žalovaná nesplácela a ničeho neuhradila. Dopisem ze dne 22. 2. 2018, 26. 3. 2018 byla žalovaná žalobkyní vyzvána k zaplacení s upozorněním na možnost zesplatnění úvěru. Dopisem ze dne 28. 3. 2018 žalobkyně vyzvala k okamžité úhradě dosud nesplacené části úvěru. Dopisem ze dne 18. 4. 2023 byla žalovaná vyzvána k úhradě žalované částky zástupcem žalobkyně. Dle dodejky byla zásilka podána k poštovní přepravě. Dle vyjádření znalce k problematice úročení pohledávek včetně přílohy efektivní úroková sazba ve výši 151 % ročně činí nominální úrokovou sazbu 95,6491 % ročně. Dle statistiky úrokových sazeb dle systému ARAD České národní banky činila úroková sazba úvěrů pro domácnost na spotřebu v prosinci 2017 8,7 %. 4. V posuzovaném případě byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru, jejíž náležitosti jsou upraveny v ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) a na kterou se vztahuje též zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalované, nezkoumala však faktické výdaje žalované. Vycházela u žalované pouze z životního minima, nezjišťovala faktické životní náklady a náklady spojené s bydlením. Úvěr byl poskytnut žalované na mateřské dovolené, zajištěné jen dávkami státní sociální pomoci. Příspěvek na péči je pak příjmem ve prospěch osoby, o kterou je pečováno, nikoli příjmem žalované. Žalobkyně tak neposuzovala úvěruschopnost žalované řádně, když z předložených dokladů vyplývaly důvodné pochybnosti o možnosti žalované úvěr řádně splácet. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Soud v této souvislosti odkazuje na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 a nálezu Ústavního soudu III ÚS 4129/18, dle kterých neprověří-li věřitel dostatečně schopnost dlužníka – věřitele splácet, je úvěrová smlouva neplatná. Nejvyšší soud uvedl, že odborná péče předpokládá, že údaje, které dlužník věřiteli uvedl, věřitel ověřil. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, naru