12 C 6/2023-50 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně podala proti žalovanému návrh na zaplacení částky 24 382,46 Kč s příslušenstvím s tím, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo]. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 12. 2021 došlo k postoupení pohledávky za žalovaným z právního předchůdce žalobkyně společnosti [právnická osoba], [IČO], na žalobkyni. Tato skutečnost byla oznámena žalovanému dopisem ze dne 11. 1. 2022. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku 15 000 Kč. Ve smlouvě se žalovaný zavázal vrátit společnosti částku 27 888 Kč ve 14 měsíčních splátkách ve výši 1 992 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením, nehradil řádně a včas sjednané splátky a právnímu předchůdci žalobkyně dle smluvních podmínek vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Za opožděné úhrady mu pak byla stanovena smluvní pokuta ve výši 5 260,98 Kč. Z tohoto důvodu žalobkyně požaduje zaplacení částky 10 960,38 Kč s úrokem z prodlení kapitalizovaným částkou 1 189,13 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10 960,38 Kč od 23. 12. 2021 do zaplacení a s úrokem kapitalizovaným částkou 2 928,57 Kč, a dále pak částky 8 161,10 Kč, částky 5 260,98 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč. Žalobkyně dne 2. 5. 2022 zaslala žalovanému předžalobní upomínku, ani na tuto nijak nereagoval, proto se žalobkyně se svým nárokem obrátila k soudu. 2. Soud ve věci rozhodl ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, neboť účastníci souhlasili s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. 3. Z předložených listinných důkazů, a to smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum], formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, žádosti o úvěr, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 12. 2021 včetně přílohy, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 11. 1. 2022 a výzvy k plnění podle § 142 o. s. ř. ze dne 2. 5. 2022 včetně poštovního archu, bylo zjištěno a prokázáno, že na základě žádosti o úvěr byl žalovanému dne [datum] poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč s tím, že se žalovaný zavázal zaplatit celkovou částku 27 888 Kč ve 14 měsíčních splátkách ve výši 1 992 Kč. Dále bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a jejím právním předchůdcem společností [právnická osoba], [IČO], byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek ze dne 22. 12. 2021, kdy mezi jinými byla postoupena i pohledávka za žalovaným a tato skutečnost pak byla žalovanému oznámena dopisem ze dne 11. 1. 2022. Dále bylo prokázáno, že žalovanému byla zaslána předžalobní výzva dle § 142 o s. ř. ze dne 2. 5. 2022. 4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Ve smyslu § 2048 citovaného zákona byla mezi účastníky sjednána smluvní pokuta za opožděné platby, a to ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení, přičemž žalobkyně požaduje smluvní pokutu za období od 6. 8. 2020 do 28. 11. 2021, tedy 5 260,98 Kč. 5. Výše zjištěný skutkový stav posoudil soud po stránce právní a dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný, neboť mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena úvěrová smlouva ve smyslu ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. a následující a současně v režimu zákona o spotřebitelském úvěru podle § 257/2016 Sb. Na základě uzavřené smlouvy o úvěru pak právní předchůdce žalobkyně předal žalovanému částku 15 000 Kč. Dále bylo dohodnuto, že žalovaný bude splácet ve 14 měsíčních splátkách ve výši 1 992 Kč. Žalovaný neplnil svoji povinnost včas a řádně, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázal. Za opožděné úhrady mu pak byla stanovena smluvní pokuta ve výši 5 260,98 Kč. Nebylo prokázáno, že by žalovaný žalobkyni požadovanou částku ve výši 24 382,46 Kč uhradil a soud proto dospěl k závěru, že v tomto směru je nárok žalobkyně důvodný. 6. Dospěl k závěru, že je důvodný též nárok ohledně požadovaného příslušenství, tedy smluvních úroků a úroků z prodlení, když výše zákonného úroku z prodlení byla stanovena v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a ustanovením § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. 7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. a soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 436 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 984 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 24 382,46 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Jejich zaplacení uložil soud žalovanému ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (§ 160 odst. 1 o. s. ř., § 149 odst. 1 o. s. ř.).