14 C 236/2023-17 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně se svým návrhem domáhala proti žalované zaplacení částky ve výši 11 354,45 Kč, kterou jí žalovaná dluží na základě uzavřené Úvěrové smlouvy [číslo] ze dne [datum], když sjednaný úvěrový rámec činil částku 10 000 Kč, avšak žalobkyně byla nucena úvěr ke dni 15.3.2023 zesplatnit z důvodu nehrazení dluhu, který sestává z jistiny ve výši 8 037,45 Kč, poplatků ve výši 117 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 1 200 Kč a smluvních pokut ve výši 2 000 Kč. Žalobkyně v žalobě precizovala, jakým způsobem dospěla k výpočtu žalované částky. 2. Usnesením Okresního soudu v Lounech ze dne 12.9.2023, č.j. 14 C 236/2023 – 14, které nabylo právní moci dne 29.9.2023 byli v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. vyzváni účastníci, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobě a žalované bylo usnesení doručeno uložením, přičemž následně zůstala ve věci zcela pasivní. 3. Podle § 115a o.s.ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí; to neplatí ve věcech uvedených v § 120 odst. 2 o.s.ř. 4. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. V daném případě z doložených listinných důkazů lze dovodit závěr, že mezi účastníky vznikl platně smluvní vztah, účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru, kterou žalobce poskytl žalované, částku 9 985,90 Kč. Žalovaná ve stanovené lhůtě dlužnou částku nezaplatila v plné výši, důsledně tomu se žalobce domáhá zaplatit dlužnou jistinu ve výši 11 354,45 Kč s poplatkem ve výši 117 Kč, úroku ve výši 1 166,25 Kč, nákladů ve výši 1 200 Kč a smluvní pokuty ve výši 2 000 Kč. Soud nárok žalobkyně shledal po právu a uložil žalované zaplatit tuto částku. 5. Vzhledem k tomu, že žalovaná je s plněním v prodlení, přiznal soud žalobkyni i úrok z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku, podle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Úrok z prodlení činí, jak shora ve výroku I. uvedeno. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 700 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 354,45 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %.