14 C 92/2023-34 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně se svým návrhem domáhala proti žalovanému zaplacení částky ve výši 21 659 Kč, kterou jí žalovaný dluží na základě uzavřené úvěrové smlouvy ze dne [datum] na částku 20 000 Kč, když žalovaný byl zavázán uhradit dluh včetně poplatku za poskytnutí úvěru ve lhůtě 30. dnů od jeho poskytnutí. Žalobce v žalobě řádně specifikoval, jakým způsobem dospěl k výpočtu žalované částky. Žalovaný však dluh neuhradil. 2. Usnesením Okresního soudu v Lounech ze dne 21.4.2023, č.j. 14 C 92/2023 – 30, které nabylo právní moci dne 9.5.2023 byli v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. vyzváni účastníci, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovanému bylo usnesení doručeno uložením dne 9.5.2023. Je nutné zdůraznit, že žalovaný zůstal zcela pasivní, ve věci se nijak nevyjádřil. 3. Podle § 115a o.s.ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí; to neplatí ve věcech uvedených v § 120 odst. 2 o.s.ř. 4. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. V daném případě z doložených listinných důkazů lze dovodit závěr, že mezi účastníky vznikl platně smluvní vztah, účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě které žalobce poskytl žalovanému, částku 20 000 Kč. Žalovaný ve stanovené lhůtě dlužnou částku nezaplatil v plné výši, důsledně tomu se žalobce domáhá zaplatit dlužnou částku specifikovanou v odstavci prvním odůvodnění tohoto rozsudku. Soud nárok žalobkyně shledal po právu a uložil žalovanému zaplatit tuto částku. 5. Vzhledem k tomu, že žalovaná je s plněním v prodlení, přiznal soud žalobkyni i úrok z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku, podle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Úrok z prodlení činí, jak shora ve výroku I. uvedeno. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 319 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 867 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 písm. b) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 900 Kč (3 režijní paušály po 300 Kč), a to včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a DPH ve výši 21 %, když právní zástupce žalobkyně prokázal, že je plátcem DPH.